František Bohumír Štěpnička

František Bohumír Štěpnička
František Bohumír Štěpnička
Narození	13. října 1785; Opatov
Úmrtí	26. srpna 1832 (ve věku 46 let); Baden
Povolání	entomolog a básník
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

František Bohumír Štěpnička (13. října^{[p 1]} 1785, Opatov^[1] – 26. srpna 1832, Baden) byl český básník, spisovatel a právník.

Biografie

František Štěpnička se narodil v roce 1785 v Opatově nedaleko Třebíče, jeho rodiči byli čeledín (famulus) Jiří Štěpnička a jeho manželka Justina^[1]^[2]. Absolvoval obecnou školu v Opatově a následně pokračoval ve studiu v Nové Říši, V roce 1805 nastoupil ve Vídni studium filosofie a následně odešel do Olomouce, kde ve studiu pokračoval. Druhou část studia filosofie strávil opět ve Vídni, posléze se věnoval studiu teologie a práv. Posléze nastoupil jako hospodářský správce v panství Heidersdorf, v roce 1815 nastoupil po složení apelační zkoušky na magistrát ve Vídni, od roku 1816^[3] pak pracoval jako právník u dvorské komory v Praze, v roce 1825 pak odešel do Brna, kde pracoval také jako právník. V roce 1831 se stal dvorním radou.^[4]

Úmrtí

Dne 4. srpna 1832 se s manželkou Johannou (tehdy čtyřicetiletou) ubytoval v lázních Baden.^[5] Dne 26. srpna zemřel, jako příčina smrti byl udán vyčerpávající průjem (erschöpfender Durchfall). Jeho manželka zemřela o den dříve.^[6] (V letech 1831–1832 proběhla v rakouských zemích včetně Vídně pandemie cholery.^[7] Manželé Štěpničkovi patřili zřejmě mezi její oběti.)

Dílo

Věnoval se již během studia psaní básní, ale více se k básnické tvorbě dostal až po návratu do Prahy. Tam si ke jménu dle návrhu Josefa Liboslava Zieglera ke jménu přidal přízvisko Bohumír. Vydával své básně a balady primárně v časopisu Čechoslav. Věnoval se básním a textům z historie českého národa.^[3] Patřil k národním buditelům, v Praze se spřátelil s Josefem Dobrovským, Antonínem Jaroslavem Puchmajerem, Josefem Jungmannem, Milotou Zdiradem Polákem a Josefem Liboslavem Zieglerem.^[2]

Současníci hodnotili Štěpničkovo dílo nadneseně, mladší generace (František Ladislav Čelakovský, Václav Hanka) již považovala jeho poezii za vývojově přežitou, prázdnou, jazykově neobratnou až nejapnou. Čelakovský ji též parodoval.^[8]

Knižně vyšlo:

Hlas ljry české / od Frantisska Bohumjra Sstěpničky (Praha, nákladem vlastním, 1818; Praha, Arcibiskupská knihtiskárna, 1823)

Odkazy

Poznámky

↑ Datum křtu

Reference

↑ ^a ^b Matrika narozených Opatov, 1771-1853, snímek 55 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
↑ ^a ^b JINDRÁČEK, Václav. Známý neznámý František Bohumír Štěpnička. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. Krajská knihovna Vysočiny, 2000-01-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-29. ISSN 1213-8231.
↑ ^a ^b SLAVÍK, Bedřich. František Bohumír Štěpnička. Lidové noviny. 1942-08-26, roč. 50, čís. 433, s. 4.
↑ Štěpnička, František Bohumír, 1785-1832 [online]. Městská knihovna v Třebíči [cit. 2021-07-13]. Dostupné online.
↑ Cur- und Fremden-Liste des Curortes Baden bei Wien. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-05-02]. Roč. 1832. Dostupné online.
↑ Matrika zemřelých, Baden 1820-1833, snímek 214 [online]. Matricula onlina [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
↑ Es galt die Rettung der Monarchie. Wiener Zeitung [online]. 2020-04-20 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (německy)
↑ OTRUBA, Mojmír. František Bohumír Štěpnička. In: Lubomír Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia Dostupné online. ISBN 978-80-200-1670-6. Svazek 4/I. S–T. S. 763–765.

Literatura

ŠILHAVÝ, František. František Bohumír Štěpnička. S. 119–125. Časopis Matice Moravské [online]. [cit. 2021-05-02]. Čís. 2/1894, s. 119–125. Dostupné online.
OTRUBA, Mojmír. František Bohumír Štěpnička. In: Lubomír Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia Dostupné online. ISBN 978-80-200-1670-6. Svazek 4/I. S–T. S. 763–765.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Bohumír Štěpnička na Wikimedia Commons
František Bohumír Štěpnička v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
František Bohumír Štěpnička v databázi Městské knihovny v Třebíči
František Bohumír Štěpnička v katalogu Městské knihovny v Praze
František Bohumír Štěpnička v Bibliografii dějin českých zemí Historického ústavu AV ČR
František Bohumír Štěpnička v Rakouském biografickém lexikonu

[1] Datum křtu

[matrika-2] Matrika narozených Opatov, 1771-1853, snímek 55 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.

[:0-3] JINDRÁČEK, Václav. Známý neznámý František Bohumír Štěpnička. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. Krajská knihovna Vysočiny, 2000-01-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-29. ISSN 1213-8231.

[:1-4] SLAVÍK, Bedřich. František Bohumír Štěpnička. Lidové noviny. 1942-08-26, roč. 50, čís. 433, s. 4.

[5] Štěpnička, František Bohumír, 1785-1832 [online]. Městská knihovna v Třebíči [cit. 2021-07-13]. Dostupné online.

[6] Cur- und Fremden-Liste des Curortes Baden bei Wien. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-05-02]. Roč. 1832. Dostupné online.

[matrikaZ-7] Matrika zemřelých, Baden 1820-1833, snímek 214 [online]. Matricula onlina [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.

[8] Es galt die Rettung der Monarchie. Wiener Zeitung [online]. 2020-04-20 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (německy)

[9] OTRUBA, Mojmír. František Bohumír Štěpnička. In: Lubomír Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia Dostupné online. ISBN 978-80-200-1670-6. Svazek 4/I. S–T. S. 763–765.

[p 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]