František Pospíšil (výsadkář)

František Pospíšil (23. listopadu 1919 Rešice – 28. října 1944 Terezín) byl československý voják a velitel výsadku Bivouac.

Mládí

Narodil se 23. listopadu 1919 v Rešicích jako nemanželský syn Marie Pospíšilové. Ta se později přestěhovala do Miroslavi a provdala se za příslušníka finanční stráže. František v Řešicích a později v Miroslavi navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Ve Zlíně v Baťových závodech absolvoval odbornou gumařskou školu. Krátce pracoval v oboru, ale ze zdravotních důvodů později odešel pracovat do zemědělství.

Vojenská služba

1. října 1937 nastoupil základní vojenskou službu u pěšího pluku ve Znojmě. Po absolvování poddůstojnické školy byl 1. dubna 1938 povýšen na svobodníka a 16. listopadu 1938 na desátníka. 1. dubna 1939, po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem byl propuštěn mimo službu.

V exilu

26. června 1939 společně se svým bratrancem Adolfem Opálkou přešel do Polska, kde se dostal do tábora v Malých Bronovicích. Odtud se po moři přeplavil do Francie. Tam podepsal závazek do Cizinecké legie. V jejích řadách sloužil v Sidi bel Abbes. Po napadení Francie Německem vstoupil 7. října 1939 do československé branné moci a v řadách 1. pěšího pluku se zúčastnil obrany. 1. ledna 1940 byl povýšen na četaře. Po pádu Francie byl evakuován do Anglie.

V Anglii byl zařazen k 1. pěšímu praporu a 28. října 1940 povýšen na rotného. V roce 1941 se přihlásil do programu výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna do 7. listopadu 1941 absolvoval sabotážní kurz, paravýcvik a kurz průmyslové sabotáže. Po dalším doškolovacím kurzu byl jmenován velitelem výsadku Bivouac.

Nasazení

S rotným Čoupkem a des. Zapletalem byli 28. dubna 1942 vysazeni poblíž obce Požáry na Křivoklátsku. Přesunuli se do Brna, kde se ukrývali u Čoupkových příbuzných. Poté, co byl Pospíšil 2. května postřelen policií při pronásledování, ukrýval se na Táborsku. Odtud se pokusil o ilegální přechod do Švýcarska. Po neúspěchu se v prosinci 1942 vrátil do Brna a ukrýval se u svých příbuzných. 10. února 1943 se zde setkal s konfidenty gestapa Čurdou a Nachtmanem, kterými byl vylákán do Prahy a 12. února zatčen. Ve vazbě odmítl nabídku ke spolupráci a byl proto převezen nejdříve do pankrácké věznice a poté koncem roku 1943 do Terezína. Pod jménem Petr Švec zde byl držen až do 28. října 1944, kdy byl bez soudu zastřelen.