František Perger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Perger, SJ
Narození 1. července 1700
Žlutice, České království
Úmrtí 26. dubna 1772
Prešov, Uherské království
Povolání římskokatolický kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Serafin Perger (1. července 1700, Žlutice26. dubna 1772, Prešov) byl slovenský jezuita českého původu. Prosadil a vedl výstavbu kalvárie v Banské Štiavnici (17441751) a kostela kalvárie v Prešově (1753).

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze západních Čech, z poddanského městečka Žlutice. Jako dvacetiletý se stal jezuitou, studoval v Trnavě, Šoproni a Štýrském Hradci. Poté kázal v německých zemích, Uhrách a Sedmihradsku. V době velkého moru (1738-40) sloužil nejprve nemocným v Temešváru, pak tři roky v Budíně. Jeden rok sloužil jako vojenský kněz v nové komárenské pevnosti. Působil i v Petrovaradíně, v Budíně a v Košicích jako představený, provinciál a spirituál.[1] V Banské Štiavnici působil od roku 1743 do podzimu 1751.

Krátce po vysvěcení Štiavnické kalvárie byl přeložen opět do Budína a odtud do Prešova, kde po dalších 15 letech mnišské služby i dožil. Dne 5. listopadu 1771 dostal infarkt a zemřel zaopatřen svátostmi 26. dubna 1772 o půl dvanácté dopoledne.[1] Je pohřben v prešovském evangelickém kostele sv. Trojice, který byl v době jeho smrti ve správě jezuitů.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kalvárie (Banská Štiavnica).
Pohled na Štiavnickou kalvárii
Prešovská kalvárie – kostel sv. Kříže

Hned zpočátku svého působení v Banské Štiavnici F. Perger inicioval vybudování svého životního díla: impozantní kalvárie na Ostrém vrchu (Scharffenbergu). Celý projekt – kostely, kaple – se realizoval pod jeho přímým vedením.[2] Podařilo se mu přesvědčit magistrát, aby přijal patronát nad stavbou a podílel se tak na jejím financování; město pak z jeho popudu získalo ke stavbě souhlas Ostřihomského arcibiskupství. Základní kámen byl slavnostně požehnán za přítomnosti velkého počtu věřících a kněží na svátek Povýšení sv. Kříže, 14. září 1744. Hned po začátku výstavby začaly na banskoštiavnickou kalvárii pouti. Přesně rok po započetí stavby byl požehnán Horní kostel a konala se v něm první mše svatá. V roce 1746 byly dokončeny kaple Božího hrobu a Dolní kostel. Kalvárie byla dostavěna a kostely a kaple zařízeny za necelých sedm let. Slavnostní vysvěcení celé kalvárie se konalo 13. září 1751, na slavnostní mši přednesl otec Perger německé kázání.

Ještě před dostavěním kalvárie o ní Perger napsal a roku 1748 v Trnavě vydal knihu Krátke naučení o ročních pobožnostech a odpustkův v císarském, královském, a svobodném banském meste Štiavnicy, na novo-vystavěnej hore Kalvaryi, co tam na svatých schodách se obvzláštné svaté Reliquie nachádzajú.[3] Uvedl v ní poučení o modlitbách, pořádek pobožností na svátky Nalezení a Povýšení sv. Kříže, odpustky s výstupem na kalvárii spojené, modlitby k umučení Krista Pána, ke cti Božského srdce, modlitby na křížové cestě k Bolestné Matce Marii, modlitby na dvanáct hodin dne, vybuzení víry, naděje a lásky, cvičení ve ctnostech, modlitby ranní a různé pobožnosti k ukřižovanému Pánu.

Podobně jako ve Štiavnici, i když v menším rozsahu, se Perger angažoval i ve svém posledním působišti, Prešově. Vedl výstavbu kostela sv. Kříže na tamní kalvárii, který byl vysvěcen v roce 1753.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Perger na slovenské Wikipedii.

  1. a b BENOVIC, Karol, a kol. Banskoštiavnická Kalvária 1751–2001. Banská Štiavnica: Rímskokatolická církev Banská Štiavnica, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07. ISBN 80-968620-0-6. S. 39–40. (slovensky) 
  2. Kalvária, Banská Štiavnica. www.kalvaria.pagestory.sk [online]. [cit. 2014-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-30. 
  3. bibliozáznam č. 1019052 – na stránkách Dominikánskeho knižného inštitútu