František Leopold Stanke
| František Leopold Stanke | |
|---|---|
| Narození | 4. července 1800 Opava  Rakouské Slezsko |
| Úmrtí | 11. května 1873 (ve věku 72 let) Olomouc  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | zvonař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Leopold Stanke (4. července 1800 Opava[1] – 11. května 1873 Olomouc) byl poslední zvonař v Olomouci.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl synem olomouckého zvonaře Františka Mikuláše Stanka (1765–1844) a jeho manželky Josefy, rozené Adolffové.[1] Převzal zvonařskou dílnu v Olomouci. Odléval v letech 1828–1866 pro oblasti severní a východní Moravy, České Slezsko a východní Čechy. Své zvony signoval celým svým jménem popřípadě zkratkou L. F. Stanke.[2] Od roku 1827 byl olomouckým měšťanem, v roce 1866 musel prodat otcovský dům a ukončit zvonařskou činnost. Dožil v domě čp. 4 své dcery Marie, provdané Suché. Zemřel ve věku 73 let.[3][4][5]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
František Leopold Stanke samostatně začal pracovat v Olomouci od roku 1825.[3] Kromě zvonů vyráběl hasičské stříkačky. Regionální muzeum Litomyšl vlastní sbírku sádrových odlitků zvonaře Františka Leopolda Stanka[6] Zvony dodával pro:
| rok | místo | poznámka | zdroj |
|---|---|---|---|
| 1826 | Luboměř | [5] | |
| 1827 | kaple Navštívení Panny Marie v Děhylově | zvon byl ulit v Olomouci, průměr 33 cm, výška 30 cm, nápis na věnci: PER LEOPOLD FRANC: STANKE OLOMVTII ANNO 1827. | [7] |
| 1828 | Kaménka | [5] | |
| Karlovice ve Slezsku | |||
| 1829 | Choryně | ||
| 1830 | Plumlov | ||
| 1832 | Bernatice | ||
| Javorník | |||
| 1833 | zvonice v Lidéřovicích | váha zvonu 52 kg, vyobrazení sv. Bartoloměje, rekvírován 14. března 1917 | [8] |
| 1834 | Bartovice | [5] | |
| 1836 | kostel Všech svatých, Hvozdná | průměr zvonu 54 cm, nese nápis: Haec campana a Leopoldo Franciseo Stanke Olomucii refusa est A.(nno) D.(omini) 1836 a reliéf sv. Barbory s kalichem a mečem. | [9] |
| kaple sv. Josefa, Žimrovice | rekvírován v roce 1917 | [10] | |
| Jedlí | [5] | ||
| 1837 | Boskovice | ||
| Filiální kostel sv. Urbana, Hrubčice | zvon Umíráček vážil 57 liber, nesl nápis: A. Leopoldo Francisco Stanke Olomucii 1837 fusa. Byl rekvírován 29. září 1916 | [11][12] | |
| 1838 | poutní kostel Navštívení Panny Marie, Frýdek | zvon sv. Hedviky vážil 950 kg, druhý vážil 407 kg a byl roku 1860 nahrazen zvonem sv. František (450 kg), který byl darem administrátora Františka Kohuta. Oba tyto zvony byly rekvírovány 27. dubna 1916 | [13] |
| 1839 | hřbitovní zvonice Nová Dědina | [14] | |
| Kurdějov | [5] | ||
| Filiální kostel sv. Urbana, Hrubčice | zvon sv. Urban vážil 400 liber, nesl nápis: Lil mne Leopold František Stanke v Holomucy roku 1839 ke cti a chvále svatého Urbana. Byl rekvírován 29. září 1916. | [11] | |
| 1840 | kostel Panny Marie – uzdravení nemocných, Karlova Studánka | dva malé zvony | [5][15] |
| Tršice | [5] | ||
| 1841 | Opava | ||
| Dřevohostice | |||
| Mohelnice | |||
| 1842 | Mohelnice | ||
| 1843 | Zavadilka | ||
| kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory, Lukavec u Fulneku | váha zvonu 224 kg | [5][16] | |
| kaple v Růžové (okr. Bruntál) | zvon ze zaniklé osady se nachází v expozici Městského muzea Rýmařov | [17] | |
| Rožnov-Hažovice | [5] | ||
| Černá Hora | |||
| kostel Nanebevzetí Panny Marie, Slatina u Bílovce | nesl nápis nahoře: AUXILLIUM CHRISTIANORUM ORA PRO NOBIS – Panno Maria Pomocná, modli se za nás a dole nápis: A. L. F. STANKE OLOMUCII FUSA 1843 – V Olomouci ulil roku 1843 Leopold František Stanke. Rekvizice v roce 1916. | [18] | |
| 1844 | Ostrava-Muglinov | [5] | |
| 1846 | Kaple | ||
| kostel Jména Panny Marie, Křtiny u Brna | tři zvony. V roce 1844 požár kostela roztavil původní zvony. V roce 1846 byly přelity na nové zvony. Velký zvon průměr 140 cm, váha 1568 kg, nesl nápis: Von dem Abt Christoph 1742 aufgestellt, vom Brandem am 27.Mai 1844 verzehrt (česky: Od opata Kryštofa 1742 zavěšen, ohněm 27. května 1844 roztaven). Na dolním okraji: Gegossen zu Olmütz 1846 von Leopold Franz Stanke (česky: Ulit v Olomouci 1846 od Leopolda Františka Stanke). Mezi oběma okraji, na jedné straně: Von den Gräfinnen Maria Dietrichstein, Antonia Mittrofsky Dietrichstein, Theresia Mensdorf Dietrichstein hergestellt (česky: Od hraběnky Marie Dietrichsteinové, Antonie Mittrovské - Dietrichsteinové a Terezie Mensdorf - Dietrichsteinové pořízen). Nad tímto nápisem byly tři erby těchto hraběnek. Na druhé straně zvonu byl obraz křtinské Panny Marie a pod ním nápis: Trösterin in Leiden, Spenderin den Freuden, bitte für uns, Maria (česky: Těšitelko v utrpení, dárkyně radosti, oroduj za nás, Maria!). Rekvírován 25. dubna 1917. Prostřední zvon váha 784 kg nesl nápis: Ulit v 15. století, ohněm dne 27. máje 1844 zničen, přelit 1846 od Leopolda Františka Stanke v Olomouci. Na druhé straně obraz sv. Antonína a pod ním nápis: Sv. Antoníne, jméno tvé nás k pobožnosti zve. Rekvírován 22. srpna 1917. Malý zvon váha 300 kg nesl nápis nápis: Campanam hanc anno 1343 fusam, anno 1844 die 27. Maji vastatam, anno 1846 refusam, filiae Domus Dietrichsteinae cosecrarunt (česky: Tento zvon 1343 ulitý, 1844 ohněm zničený, roku 1846 přelitý, věnovaly dcery domu Dietrichsteinova). Na druhé straně obraz sv. Terezie s nápisem: Honori S. Theresiae Virginis a na okraji: A Leopoldo Fr. Stanke refusa 1846. (česky: Ke cti sv. Terezie, panny. Od Leopolda Fr. Stanke přelitý 1846) | [19][20] | |
| 1847 | Křečkovice | [5] | |
| Skorošice | |||
| kostel sv. Michala, Olomouc | |||
| Dolní Újezd (okres Přerov) | zvon jeden a půl centový, nesl nápis: Honori s. Ivannis Baptistae. Fusa a Leopoldo Francisco Stanke Olomucii 1847 (česky: Ke cti sv. Jana Křtitele. Ulil L.F. Stanke Olomouc 1847) | [21] | |
| 1848 | kaple sv. Josefa v Podlesí pod Pradědem, Světlá Hora (okr. Bruntál) | [5][22] | |
| 1849 | zvonička ve Velkém Lipovém | váha zvonu cca 60 kg, výška 45 cm (s hlavicí 55,5 cm), prasklý na 35% výšky zvonu | [23] |
| kostel sv. Šimona a Judy, Těchanov | zvon o průměru 50 cm, nezachován | [2][5] | |
| 1849–1850 | farní kostel sv. Jana Křtitele, Frýdek | Z roztavených zvonů při požáru v roce 1948 byly přelity tři nové zvony. Velký zvon vážil 2730 kg, na vrchním okraji byl nápis: Post incendium die XI. Aprilis 1848 sub parocho et archipresbytero loanne Koziar anno 1849 refusa per Leop. Fr. Stanke Olomucii (česky: Po ohni dne 11. dubna 1848 byl přelit za faráře a arcikněze Jana Koziara v roce 1849 u Leop. Fr. Stankeho v Olomouci). Uprostřed: In honorem S. Ioannis Baptistae (česky: Ke cti sv. Jana Křtitele). Prostřední zvon, váha 1230 kg, měl nápis: In honorem S. Annae (česky: Ke cti sv. Anny). Malý zvon, váha 732 kg, nesl nápis: In honorem S. Wenzeslai (česky: Ke cti sv. Václava). Zvony nesly jméno zvonaře a rok 1850. Všechny tři zvony byly rekvírovány za první světové války. | [24] |
| 1850 | Jezernice | váha zvonu byla devět centů[pozn. 1], byl přelit ze zvonu, který ulil roku 1717 Jiří Reiner z Olomouce. Nesl nápis: Campana haec honori s. Martini dicata, Sumptibus caes. reg. fundi relig. sub Rev. Do. Josefo Deutschel a L. F. Stanke Olomucii refusa 1850. (česky: Zvon tento zasvěcen úctě sv. Martina. Nákladem c. k. náboženského fondu za dp. Josefa Deutschela od F.L. Stankeho z Olomouce přelit 1850). | [21] |
| 1851 | kostel sv. Jana Nepomuckého, Hruška | zvon sv. Jan Nepomucký, váha 167 liber, nápis: Svaté Jan Nepomucké oroduj za nás. Druhý zvon sv. Maria, váha 70 liber, nápis: A.L.F.Stanke Olonucia fusa 1851, rekvizice v první světové válce, v roce 1920 nahrazeno ocelovým zvonem. | [25] |
| Hynčice u Krnova | [5] | ||
| 1853 | Svébohov | ||
| 1854 | kostel sv. Jiří, Lomnice | zvon sv. Jan Křtitel. Ulit lit za zničené zvony po požáru v roce 1854. Na čepci nesl nápis: S.JOANNES BAPTISTA ORA PRO NOBIS. Na věnci byl nápis: A LEOPOLDO FRANCISCO STANKE OLOMUCII FUSA 1854. – THEKLA ZIMMER. | [2] |
| 1854 | Kostel Nalezení svatého Kříže, Rybí | Velký zvon, původně bez nápisu, byl přelit s nápisem Ke cti a chvále Nalezení sv. Kříže. Přelitý roku 1854 za času velebného pána Pavla Schwacha pochází od Leopolda Fr. Stanke v Olomouci. Během první světové války byl nejspíše rekvírován a roku 1919 nahrazen ocelovým zvonem Josef. | [26][27] |
| 1855 | Dobromilice | [5] | |
| 1856 | kaple Božského Srdce Páně, Police (okres Vsetín) | váha 56 kg, zasvěcený Panně Marii a sv. Floriánovi. V roce 2007 byl repasován | [28][29] |
| Jívová | [5] | ||
| 1858 | Bravinné | ||
| 1859 | Hynčice u Krnova | ||
| 1861 | kaple, Krnov | ||
| Guntramovice | |||
| Pivonín | |||
| Kosov | |||
| radnice, Uhřičice | zvon z roku 1793, který praskl při požáru, byl přetaven v roce1861 na dva menší sv. Josef a sv. Marie. Zvon sv. Josef byl rekvírován za první světové války. Zvon sv. Marie rekvírován za druhé světové války, po válce nalezen v Hamburku a vrácen do obce. Do roku 1998 byl zavěšen v kostele v obci Polkovice, pak byl vrácen a po opravě zavěšen na věž radnice v Uhřičicích. Horní část zvonu je zdobena ornamentem. Na zvonu je v horní části nápis: HONORI IMAC. CONCEPTION : B.V.MARIAE, u spodního okraje jména tehdejších představitelů obce a tvůrce zvonu ANTON SKŘEPEC PŘEDNOSTA ŠTĚPÁN SKOPAL A FR. TICHY RADNY A L.F.STANKE OLOMUCII FUSA 1861. | [30] | |
| 1862 | kostel sv. Jiří, Lomnice | zvon sv. Jana Křtitele byl ulit za zničené zvony po požáru v roce 1854 | [2] |
| kostel Povýšení sv. Kříže, Město Libavá | z dílny Leopold František Stanke byly ulity pravděpodobně dva zvony zvon sv. Florián z roku 1862, průměr 66 cm, 176 kg, rekvírován asi v roce 1914, nebo zvon sv. Barbora, průměr 53 cm, 126 kilogramů, 5. malý zvon o průměru 38 cm a hmotnosti 29 kg | [3] | |
| Matějovice | [5] | ||
| Bohušov | |||
| 1863 | Linhartovy | ||
| kostel sv. Jiří, Lomnice | zvon Panny Marie, průměr 82 cm, ulit za zničené zvony po požáru v roce 1854. Rekvizice 17. října 1916 | [2] | |
| kostel sv. Bartoloměje, Březnice | váha zvonu 85 kg, průměr 53 cm, výška 48 cm nesl nápis: Nákladem obce Březnické l. P. 1863 lil mě L. F. Stanke v Olomouci | [9] | |
| 1864 | Červenky | [5] | |
| 1865 | Dolní Újezd (okres Přerov) | zvon čtyř centový, nesl nápis: Nákladem Jana Kopečného v Dol. Újezdě. Lilmne L. F. Stanke v Olomouci L. P. 1865 a na dolním okraji zvonu byl nápis: Hlasem svým slavné dně oznamuje – živých k službám Božím shromažďuje – mrtvých do hrobu provazuje. | [21] |
| 1866 | Široká Niva | [5] | |
| 1867 | Ostrava-Krásné Pole |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ starý cent = asi 56 kg
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených Opava, 1766-1808, snímek 361, Záznam o narození a křtu[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e DOKLÁDALOVÁ Pavlína, Epigrafické památky na Rýmařovsku. Brno 2006. Dostupné online
- ↑ a b c KREJČOVÁ, Jana. Město Libavá – historie církevních objektů. POODŘÍ–časopis obyvatel horní Odry [online]. Město Libavá, 2011 [cit. 2021-03-01]. Zvony strana 14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-05. ISSN 1803-2338.
- ↑ Mlčák, Leoš. Zvony na Moravě a ve Slezsku. Vydání první. Olomouc: Kaligram (Studio Trinity, s.r.o.), 2014. 295 stran. ISBN 978-80-904847-2-6.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Vlastivědné muzeum Jesenicka a Growka, Květoslav, ed. VII. svatováclavské česko-polsko-německé setkání v Jeseníku 2007: historický seminář na téma církevní život v dějinách Jesenicka: sborník referátů. Jeseník: Vlastivědné muzeum Jesenicka, 2007. 156 s. ISBN 978-80-86388-56-4.
- ↑ Historické sbírky - výsledky hledání - katalog - Sbírky RML ONLINE. sbirky.rml.cz [online]. Regionální muzeum v Litomyšli [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-12.
- ↑ MIHÁLIK, Lubomír. Kaple v Děhylově. www.farnost-plesna.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Kulturní památky Vnorovy. www.vnorovy.cz [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-12.
- ↑ a b VESELÁ Zdenka, Epigrafické památky okresu Zlín do roku 1900. Brno 2008. [cit. 2017-03-06]. Dostupné online
- ↑ Historie obce Žimrovice - Základní škola a Mateřská škola Žimrovice. www.zszimrovice.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-19.
- ↑ a b Kostel. www.hrubcice.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-17.
- ↑ ŠMÁKAL, Milan. Hrubčice. www.aspida.cz [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné online.
- ↑ INET3. Římskokatolická farnost Frýdek. www.basilica.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04.
- ↑ POLÁŠEK, Roman. Obecní zpravodaj. Čtvrtletník obce Nová Dědina. 2013, čís. 3, s. 3. Dostupné online.
- ↑ zpravy. www.iach.cz [online]. 2009-07-17 [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Lukavecké kostelní zvony a jejich historie | lukavec.info. www.lukavec.info [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Exponát měsíce. www.muzeumrymarov.cz [online]. [cit. 2017-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-31.
- ↑ Zvony | Římskokatolická farnost Slatina u Bílovce. farnostslatina.cz [online]. [cit. 2017-03-06]. Dostupné online.
- ↑ HISTORIE A SOUČASNOST KŘTINSKÝCH ZVONŮ. krtiny.katolik.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.
- ↑ VACULÍK, Ing. Jiří Messner, P. Tomáš Prnka, Lukáš. ZVONY | UMĚNÍ | TURISTICKÝ SERVIS | MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO KŘTINY U BRNA. krtiny.katolik.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c Záhorská kronika, kapitola: Nápisy na zvonech na Záhoří a okolí. Září 1911, ročník VII číslo 3.–4. [cit. 2017-03-08]S. 39–44 Dostupné online
- ↑ Historie kaple sv. Josefa v Podlesí | Obec Světlá Hora |. www.svetlahora.cz [online]. [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Zvunek ve Velkém Lipovém I. část. www.zvony-moravka.g6.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Frýdek. www.basilica.cz [online]. [cit. 2017-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-03.
- ↑ HRUŠKA , Historie v datech [cit. 2017-02-28] Dostupné online Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine..
- ↑ LYČKOVÁ, Jana. Historie základního školství v Rybí do roku 1945. , 2014 [cit. 2017-06-01]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Jitka Plischke, Ph.D.. s. 15. Dostupné online.
- ↑ KELNAR, Alois; HORUTA, Jindřich; URA, Josef. Kronika obce Rybí. Svazek 1.. [s.l.]: [s.n.], 1954. 195 s. Dostupné online. S. 11–19. Roky 1930 až 1975.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2017-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Reference | BOROKO. www.boroko.cz [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
- ↑ Uhřičice - Živéobce.cz. www.ziveobce.cz [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Indra, B.: Zvonaři v Olomouci od poloviny 17. do poloviny 19. století. In: Časopis Slezského muzea, série B, 27, 1978
Indra, B.: Zvony cizích zvonařů na severní Moravě a ve Slezsku od poloviny 17. do konce 19. století. Časopis Slezského muzea, série B, 28,1979
Mlčák, L.: Zvony olomouckého okresu, Olomouc, 1986
