Přeskočit na obsah

Frank Chamizo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Frank Chamizo
Osobní informace
Rodné jménoFrank Chamizo Marquez
Datum narození10. července 1992 (32 let)
Místo narozeníMatanzas KubaKuba Kuba
StátKuba
Itálie
RodinaPavel Chamizo (otec)
Dalma Canevaová (manželka 2013-16)
Sportovní informace
KlubEscuela de Iniciación Deportiva Escolar (EIDE Luis Augusto Turcios Lima) (vrch. jun)
Centro de Entrenamiento de Alto Rendimiento (CEAR) (vrch.)
Mandraccio Lotta Genova (klub ITA)
TrenéřiLázaro Tápanes (zač.)
Eliécer Guzmán (EIDE)
Vladimir González Cabrera (CEAR)
Julio Mendieta Cuéllar (repr. CUB)
Lucio Caneva (klub ITA)
Filiberto Delgado Santiago (repr. ITA OH16)
Enrique Valdes Ysasi (repr. ITA)
Gajdar Gajdarov (repr. ITA)
Kategorielehká střední váha
Zápasnický stylvolný styl
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
bronz LOH 2016 Rio volný styl do 65 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
bronz MS 2010 Moskva bantamová váha
zlato MS 2015 Las Vegas lehká váha
zlato MS 2017 Paříž lehká velterová váha
stříbro MS 2019 Nur-Sultan velterová váha
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu
stříbro EH / ME 2015 Baku lehká váha
zlato ME 2016 Riga lehká váha
zlato ME 2017 Novi Sad lehká velterová váha
bronz ME 2018 Kaspijsk velterová váha
zlato ME 2019 Bukurešť velterová váha
zlato ME 2020 Řím velterová váha
bronz ME 2021 Varšava velterová váha
stříbro ME 2022 Budapašť velterová váha

Frank Chamizo Marquez (* 10. července 1992 Matanzas) je původem kubánský zápasníkvolnostylař, který od roku 2015 reprezentuje Itálii.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Zápasení se věnoval po vzoru svého otce Pavla, bývalého reprezentanta Kuby z osmdesátých let dvacátého století.[1] Jeho otec z Kuby emigrovali v roce 1994 a tak vyrůstal s matkou a babičkou ve skromných poměrech.[2] Přes sportovní školu EIDE v rodném Matanzasu se v 17 letech dostal do Havany. Ve sportovním středisku CEAR Cerro Pelado (Centro de Entrenamiento de Alto Rendimiento) se připravoval pod vedením Vladimira Gonzáleza.[3]

V kubánské mužské volnostylařské reprezentaci se prosadil v roce 2010 v 18 letech ve váze do 55 kg. V říjnu 2011 však na panamerické hrách Guadalajaře neprošel vážením a za nedisciplinovanost byl na dva roky vyřazen z kubánské reprezentace. Přišel tím o možnost kvalifikovat se na olympijské hry v Londýně.[4] Již dříve se na jednom z tréninkových kempů seznámil s italskou zápasnicí Dalmou Canevaovou.[5] Po sňatku s Canevaovou se usadil v jejím rodném městě Janově, kde se připravoval v klubu Mandraccio pod vedením tchána Lucia Canevy.[6] Italské občanství obdržel zároveň se sňatkem v roce 2013, ale Itálii mohl reprezentovat teprve po dvou letech od roku 2015. Italové mu z Kuby přivedli i trenéra Filiberta Delgada pod jehož vedením se prvním místem na mistrovství světa v Las Vegas kvalifikoval na olympijské hry v Riu ve váze do 65 kg.[7] V Riu ho olympijský los jako úřadujícího mistra světa od úvodního kola nešetřil. Ve čtvrtfinále otočil bodové skóre s Gruzínem Ijakobem Makarašvilim ze stavu 0:3 až v závěrečné půl minutě na 4:3. V semifinále s Ázerbájdžáncem Togrulem Asgarovem vstupoval do poslední minuty za stavu 4:4 na technické body. Dvacet sekund před koncem chyboval a nechal se Asgarovem podběhnout za dva technické body. V závěrečných sekundách byl blízko vyrovnání, ale bodovanou akci provedl až po uplynutí šestiminutové hrací doby a prohrál 4:6 (po neuzvaném protestu 4:7) na technické body. V souboji o třetí místo s Američanem Frankem Molinarem prohrál úvodní poločas 1:2 na technické body. Minutu před koncem se však po útoku na nohy dostal do vedení 4:2 a vítězstvím 5:3 na technické body získal bronzovou olympijskou medaili.

Od roku 2018 startuje ve váze do 74 kg. Připravuje se střídavě nedaleko Říma v Ostii a v Machačkale pod vedením svého osobního dagestánského trenéra Gajdara Gajdarova.

Turnaj Kuba Itálie
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
−55 −66 −65 −70 −74
Olympijské hry 3.
Mistrovství světa 3. úč. 1. 1. 5. 2.
Evropské hry 2.
Mistrovství Evropy 1. 1. 3. 1.
Panamerické hry DNS
Panamerické mistrovství 1.
ME do 24 let 1.
MS juniorů úč.
  1. Archivovaná kopie. www.coca-colacompany.com [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-01. 
  2. Archivovaná kopie. www.ozy.com [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-15. 
  3. Archivovaná kopie. www.granma.cu [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-26. 
  4. Archivovaná kopie. www.avvenire.it [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-26. 
  5. http://web.archive.org/save/http://www.comune.genova.it/content/lrsquoomaggio-di-genova-frank-chamizo-bronzo-alle-olimpiadi-di-rio-che-si-allenava-al-mandra
  6. Archivovaná kopie. dartortorromeo.com [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-26. 
  7. Archivovaná kopie. cubasi.cu [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-26. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]