Džabrajil Hasanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Džabrajil Hasanov
Jabrayil Hasanov at the Summer Olympics 2016 awarding ceremony.jpg
Osobní informace
Rodné jméno Cəbrayıl Həsənov (aze.)
Datum narození 24. února 1990 (29 let)
Místo narození Suparibag, okres Astara, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Stát Ázerbájdžán
Sportovní informace
Klub Zenit Baku (vrch.)
Trenéři Ilham Hasanov (zač.)
Aslan Agajev (klub)
Radim Muradov (klub)
Firdovsi Umudov (repr. AZE)
Sajpulla Absaidov (repr. AZE)
Zápasnický styl volný styl
Účast na LOH 2012, 2016
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
bronz LOH 2016 Rio -74 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
bronz MS 2010 Moskva -66 kg
bronz MS 2011 Istanbul -66 kg
stříbro MS 2018 Budapešť -79 kg
stříbro MS 2019 Nur-Sultan -79 kg
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu / Evropské hry
stříbro ME 2009 Vilnius -66 kg
zlato ME 2010 Baku -66 kg
zlato ME 2011 Dortmund -66 kg
stříbro ME 2014 Helsinki -74 kg
bronz EH / ME 2015 Baku -74 kg
stříbro ME 2016 Riga -74 kg
bronz ME 2018 Kaspijsk -79 kg
zlato ME 2019 Bukurešť -79 kg

Džabrajil Hasanov (* 24. února 1990) je ázerbájdžánský zápasníkvolnostylař tališské národnosti, bronzový olympijský medailista z roku 2016.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zápasení se věnoval od útlého dětství pod vedením svého otce Ilhama v rodné tališské obci Suparibag nedaleko Astary. V 10 letech byl poslán na internátní sportovní školu do Baku, kde se specializoval na zápas ve volném stylu pod vedením Aslana Agajeva a později Rasima Muradova.[1] Od 15 let patřil mezi velké sportovní talenty a v mužské reprezentaci se objevil již 18 letech ve váze do 66 kg. Od roku 2009 převzal roli reprezentační jedničky po Eminu Azizovi. V roce 2011 se třetím místem na mistrovství světa v Istanbulu kvalifikoval na olympijské hry v Londýně. V Londýně vyhrál těsně 2:1 na sety čtvrtfinálový zápas s reprezentantem Běloruska Ali Šabanovem, ale v semifinále prohrál ve dvou setech 0:2 s Japoncem Tacuhiro Jonemicuem. V souboji o třetí místo s Kubáncem Livánem Lópezem vyhrál úvodní set 3:0 na technické body, ve druhém však jeho soupeř vyrovnal stav setů na 1:1. Rozhodující třetí set začal aktivně a půl minuty před koncem vedl 1:0 na technické body, v závěru mu však došly síly a prakticky bez obrany se nechal hodit z výšky na lopatky za 5 bodu. Obsadil dělené 5. místo.

Od roku 2013 startoval ve vyšší váze do 74 kg, ve které se dlouho hledal. Na olympijské hry v Riu se kvalifikoval z dubnové evropské olympijské kvalifikace v Zrenjaninu z prvního místa. Do Ria přijel výborně připravený, v semifinále však prohrál těsně 4:5 na technické body s ruským Kabardincem Aniuarem Gedujevemn, když neudržel vedení 4:0 po prvním poločase. V souboji o třetí místo nastoupil proti Uzbeku Bekzodu Abdurahmonovi. První poločas vyhrál 4:2 na technické body. V první minutě druhého poločasu navýšil porazem a podběhem vedení na 8:2. Nasazené tempo však tradičně neudržel a s problémy dotáhl zápas do vítězného konce 8:7 na technické body. Uzbekové v závěru podali protest s nadějí na vyšší ohodnocení chvatu, které jury zamítla a zápas tak skončil oficiálně 9:7 v jeho prospěch. Získal bronzovou olympijskou medaili.

Od roku 2018 startuje v neolympijské váze do 79 kg.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
-55 -60 -66 -74 -79
Olympijské hry 5. 3.
Mistrovství světa 7. 3. 3. 8. úč. 5. 2. 2.
Evropské hry 3.
Mistrovství Evropy 2. 1. 1. 2. 2. 3. 1.
MS juniorů 3. 2. 1.
ME juniorů 3. úč. 3.
ME dorostenců 3. 1.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. news.milli.az [online]. [cit. 2019-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-23. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]