Přeskočit na obsah

Ferdinand Maurig von Sarnfeld

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Ferdinand rytíř Maurig von Sarnfeld
Portrét Ferdinanda Mauriga ze sbírek Státního okresního archivu v Karlových Varech
Portrét Ferdinanda Mauriga ze sbírek Státního okresního archivu v Karlových Varech
Okresní hejtman v Karlových Varech
Ve funkci:
1892 – 1905
PředchůdceKarl Maria Coudenhove
NástupceEgon von Jordan

Narození18. ledna 1856
Janov
Úmrtí4. prosince 1905 (ve věku 49 let)
Karlovy Vary
Titulrytíř
PříbuzníErnst Maurig von Sarnfeld (sourozenec)
Profeseúředník
OceněníŘád železné koruny, Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Maurig von Sarnfeld (18. ledna 1856 Janov4. prosince 1905 Karlovy Vary) byl rakousko-uherský státní úředník. Jako absolvent právnické fakulty působil od mládí ve státní správě, řadu let strávil u místodržitelství Českého království v Praze. Dlouhodobě zastával funkci okresního hejtmana v Karlových Varech (1892–1905). Sňatkem byl spřízněn s podnikatelskou rodinou Schoellerů.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Erb rodu Maurigů ze Sarnfeldu udělený při povýšení do šlechtického stavu (1867, sbírky Rakouského státního archivu ve Vídni)

Narodil se jako starší syn diplomata Antona Mauriga (1818–1887), c. k. generálního konzula v Marseille.[1] Vystudoval práva na univerzitě ve Vídni a v roce 1876 vstoupil do státních služeb. Začínal jako nižší úředník na finanční prokuratuře ve Vídni, v roce 1877 byl jako konceptní praktikant přeložen k českému místodržitelství. Několik let působil jako okresní komisař u okresních hejtmanství v Teplicích (1882–1883) a Jablonci nad Nisou (1883–1885), od roku 1885 pracoval znovu přímo na českém místodržitelství v Praze.[2]

Od roku 1891 byl místodržitelským tajemníkem a v letech 1892–1905 zastával funkci okresního hejtmana v Karlových Varech.[3] V roce 1898 získal titul místodržitelského rady a v srpnu 1899 byl jako zástupce místodržitelství vyslán do Kraslic, kde v té době došlo k protivládním demonstracím kvůli zvýšení daně z cukru a zastřelení několika dělníků.[4] Maurig v jednání s radikálně naladěným vedením kraslické radnice v čele s náměstkem starosty Karlem Kriegelsteinem vystupoval velmi shovívavě a v zájmu zklidnění situace překračoval své kompetence. Jeho mise v Kraslicích se nesetkala s pochopením u nadřízených orgánů a Maurigův služební postup se zastavil, přitom jako dlouholetý okresní hejtman na prestižním místě ve vyhledávaných lázních mohl počítat s povýšením.[5] Ve funkci karlovarského okresního hejtmana zůstal až do své předčasné smrti, zemřel v prosinci 1905 ve věku nedožitých padesáti let. Krátce po jeho úmrtí byl v roce 1906 v Karlových Varech postaven vyhlídkový altán, který do konce druhé světové války nesl jméno Maurigova chata (Maurig-Hütte), dnes je znám pod názvem chata Rusalka.[6]

Během svého působení v Praze se 5. května 1888 oženil s Berthou Schoellerovou (1862–1919), sňatek se konal v pražském kostele sv. Jindřicha.[7] Bertha pocházela z brněnské podnikatelské rodiny a byla dcerou Philippa Johanna Schoellera (1825–1892), majitele cukrovarů a textilních továren v Brně a Vídni.[8] Z manželství se narodil syn Friedrich (1889–1954), který byl původně rakousko-uherským státním úředníkem a později se podílel na podnikatelských aktivitách rodiny Schoellerů. Mladší syn Richard (1894–1917) zahynul jako poručík letectva za první světové války.

Jeho mladší bratr Ernst Maurig von Sarnfeld (1860–1919) byl rakousko-uherským diplomatem, byl generálním konzulem v Kalkatě, Varšavě a Curychu.[9] Ferdinandův švagr Richard von Schoeller (1871–1950) byl podnikatelem a od roku 1920 řídil všechny aktivity schoellerovského rodového impéria v průmyslu a bankovnictví v Rakousku a Německu.[10]

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Od dětství užíval šlechtický titul rytíře s predikátem Maurig von Sarnfeld, který získal jeho otec v roce 1867.[11] Během svého působení ve státních službách získal několik vysokých vyznamenání. Jako představitel státní správy v Karlových Varech byl pověřen vítáním vysoce postavených lázeňských hostů a díky tomu obdržel i ocenění od zahraničních panovníků.[12]

Rakousko-Uhersko

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]
  1. DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 444 ISBN 978-3-205-20493-0 dostupné online
  2. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1886; Vídeň, 1886; s. 379 dostupné online
  3. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 571 dostupné online
  4. KOTĚŠOVEC, Václav: Kraslická kronika; Kraslice, 2006; s. 93 ISBN 80-86125-71-8
  5. KLEČACKÝ, Martin: Krvavá lázeň v Kraslicích. Tragické vyústění jedné demonstrace v životě jednotlivce, obce a státu in: Moderní dějiny, ročník 28/2; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, 2020; s. 123–138 dostupné online
  6. Chata Rusalka na webu pamatkyaprirodakarlovarska.cz dostupné online
  7. Matrika JCH O17, sn. 104 [online]. AHMP [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. 
  8. MYŠKA, Milan: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Filozofická fakulta Ostravské univerzity Ostrava, 2003; s. 422 ISBN 80-7042-612-8
  9. Ernst Maurig von Sarnfeld in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online
  10. MYŠKA, Milan: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Filozofická fakulta Ostravské univerzity Ostrava, 2003; s. 423 ISBN 80-7042-612-8
  11. Nobilitační diplom Antona Mauriga na webu Rakouského státního archivu dostupné online
  12. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 640 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]