Ferden
| Ferden | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°23′41″ s. š., 7°45′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1389 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Valais |
| Okres | Westlich Raron |
  Ferden Ferden, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 27,92 km² |
| Počet obyvatel | 251 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3916 Ferden 3917 Goppenstein |
| Označení vozidel | VS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferden je obec ve švýcarském kantonu Valais, okrese Westlich Raron. Žije zde 251[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Ferden leží v dolním údolí Lötschental, na úpatí hory Ferdenrothorn na řece Lonza, která je jižně od obce přehrazena a tvoří Ferdenskou přehradu. K Ferdenu patří také vesnice Goppenstein, kde se nachází jižní portál Lötschberského tunelu.
Od roku 2007 je Ferden součástí světového přírodního dědictví UNESCO Švýcarské Alpy Jungfrau-Aletsch.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V průsmyku Lötschenpass byly nalezeny šípové luky z doby bronzové a na kopci Kastel naproti obci byla roztroušena keramika z doby železné. Historie obce je úzce spjata s historií údolí Lötschental. Ve Ferdenu se nachází poměrně vzácná koncentrace pozdně středověkých staveb: tři dendrologicky datované hospodářské budovy (stodola, chlévy z let 1299–1303) a desítka obytných budov (15./16. století). První zmínka o obci pochází však až z roku 1380 jako Verdan.[2]
Na návsi stojí stará kaple svaté Barbory z roku 1685 a reprezentativní dřevěné domy ze 17. a 18. století. V roce 1956 se Ferden odtrhl od údolní farnosti Kippel a byl postaven nový kostel. Pověstné bohatství obyvatel Ferdenu bylo založeno na vlastnictví lesů, produktivním zemědělství (Alpy) a poloze na jižním úpatí průsmyku Lötschenpass, který měl až do 18. století nadregionální význam. Po vybudování Lötschberského tunelu jako mezinárodní dopravní osy v letech 1906–1913 se Goppenstein (s olověnými doly využívanými od 15. století), který se nacházel na území obce, stal nakrátko po Sionu nejlidnatějším sídlem kantonu. V roce 1920 zde byla vybudována údolní silnice pro motorová vozidla. V meziválečném období se objevily možnosti výdělku v cestovním ruchu a chalupářství (tkalcovství), od 50. let 20. století vedly celkové socioekonomické změny k úpadku zemědělství (v roce 2003 pouze dva statky s plným pracovním úvazkem). Osoby zaměstnané ve 2. a 3. sektoru pracují většinou mimo domov; mnozí jsou zemědělci na částečný úvazek.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2020 | ||
| Počet obyvatel | 178 | 249 | 349 | 286 | 261 | 247 | ||
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Až do počátku 20. století byla obec dopravně velmi špatně dostupná. Vše se změnilo výstavbou Lötschberské dráhy ze Spiezu do Brigu, otevřené roku 1913. Ve vesnici Goppenstein vznikla železniční stanice, nacházející se u jižního portálu Lötschberského tunelu o délce přes 14 kilometrů, která se stala jedním z důležitých bodů na trati.
Z nádraží Goppenstein jezdí poštovní autobusové linky do Blattenu (v Lötschentalu), Gampelu a Stegu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferden na německé Wikipedii.
- ↑ a b Bilanz der ständigen Wohnbevölkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangehörigkeit (Kategorie), Geschlecht und demographischen Komponenten. Dostupné online. [cit. 2019-01-12]
- ↑ a b c BELLWALD, Werner. Ferden [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-01-11 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferden na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
