Eischoll
| Eischoll | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°17′38″ s. š., 7°46′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1230 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Valais |
| Okres | Westlich Raron |
  Eischoll Eischoll, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,09 km² |
| Počet obyvatel | 444 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 31,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3943 |
| Označení vozidel | VS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eischoll je obec ve švýcarském kantonu Valais, okrese Westlich Raron. Žije zde 444[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec se rozkládá na jižním svahu údolí Rhôny. Obec však nedosahuje dna údolí, protože les Riedbergwald pod obcí patří k obci Niedergesteln. Nejvyšší bod obce se nachází na vrcholu Signalhorn ve výšce 2910,6 m n. m. V obci se nachází také několik památek. Samotná obec Eischoll leží na terase v nadmořské výšce kolem 1220 metrů.
Sousedními obcemi jsou Unterbäch, Niedergesteln, Turtmann-Unterems a Ergisch.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Až do roku 1376 podléhal Eischoll pánům z Turnu (obec Niedergesteln), poté až do vykoupení v roce 1790 spolu s kaštelem Niedergesteln pěti horním okrskům Valais. V roce 1538 byl uzákoněn tzv. selský cech (obecní stanovy). Kolem roku 1730 došlo ke sloučení dříve samostatných obcí Ried, Oberhäusern a Brunnen, které tvořily centrum obce, do dnešní obce. Osada Oberhäusern, kdysi hlavní vesnice, byla obydlena až do roku 1900 a následně zanikla; ve 20. letech 20. století zde zchátral kulturní dům (1656). Ve vesnicích Zuben, Ried, Lohn, Breyen a Tscherggen dnes zůstaly jen hospodářské budovy a chalupy.[2]
Eischoll patřil církevně do roku 1766 k Niedergestelnu, poté se stal samostatnou farností. V roce 1886 zde byl postaven novorománský kostel. Po požáru v roce 1877 byla obec z velké části přestavěna. Až do 60. let 20. století převládalo tradiční samozásobitelské zemědělství s chovem dobytka a mléka, pěstováním orné půdy a ovocných stromů. Na rovině se provozovalo také vinařství. V roce 2000 pracovaly asi dvě třetiny pracovních sil mimo obec. Cestovní ruch přispěl k tomu, že se počet budov od 60. let 20. století více než zdvojnásobil, zejména díky výstavbě rekreačních nemovitostí.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1802 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2016 | 2020 |
| Počet obyvatel | 270 | 340 | 460 | 523 | 500 | 479 | 454 | 459 | 443 | 450 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec neleží na žádné hlavní dopravní ose. Silniční spojení začíná v Turtmannu nebo Vispu; silnice do údolí byla dokončena v roce 1970. Obec je od roku 1946 spojena se dnem údolí lanovou dráhou Raron–Eischoll, která byla první lanovkou v Horním Valais. Údolní stanice se nachází v části Turtig obce Raron poblíž železniční stanice Raron (na Simplonské dráze), vrcholová stanice je na severním okraji obce. Lanovka jezdí celoročně.
Z obce vede sedačková lanovka do Strygge, kde se nachází lyžařský vlek Strygge–Erez a dětský vlek. Sedačková lanovka na Strygge je v provozu v letních měsících. Pro zimní hosty jsou v zimních měsících v provozu všechny tři vleky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eischoll na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c BELLWALD, Werner. Eischoll [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-11-14 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eischoll na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
