Fenylpropanoidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Fenylpropanoid)
4-kumaroyl-CoA (zde znázorněn v protonované formě) je biosyntetickým prekurzorem fenylpropanoidů.
Fenylalanin
Tyrosin

Fenylpropanoidy jsou skupinou organických sloučenin vytvářených rostlinami z aminokyselin fenylalaninu a tyrosinu.[1]

Název je odvozen od šestiuhlíkaté fenylvé skupiny a tříuhlíkatého propenového řetězce kyseliny kumarové, která je meziproduktem biosyntézy fenylpropanoidů. Z 4-kumaroyl-CoA vzniká mnoho různých produktů, například monolignoly (prekurzory ligninů a lignocelulózy), flavonoidy, izoflavonoidy, kumariny, aurony, stilbeny, katechiny a fenylpropanoidy.[2] Kumaroylová skupina pochází z kyseliny skořicové.

Fenylpropanoidy se vyskytují v řadě různých rostlin, kde slouží jako součásti strukturních polymerů, zajišťují ochranu proti ultrafialovému záření a býložravcům a řídí interakce mezi rostlinami a opylovači, například jako součásti pigmentů.

Hydroxyskořicové kyseliny[editovat | editovat zdroj]

Kyselina skořicová

Při syntéze hydroxyskořicových kyselin je nejprve fenylalanin přeměněn na kyselinu skořicovou působením enzymu fenylalanin-amoniaklyázy. Některé rostliny, nejčastěji jednoděložné, používají tyrosin na syntézu kyseliny p-kumarové pomocí bifunkčního enzymu fenylalanin/tyrosin-amoniaklyázy. Sérií enzymatických hydroxylací a methylací se tvoří kyselina kumarová, kyselina kávová, kyselina ferulová, kyselina 5-hydroxyferulová a kyselina sinapová. Přeměnami těchto kyselin na odpovídající estery vznikají některé těkavé složky rostlinných vůní, které mají řadu různých funkcí, například lákají opylovače; příkladem takové sloučeniny je ethylcinnamát.

Skořicové aldehydy a monolignoly[editovat | editovat zdroj]

Koniferylalkohol

Redukcí karboxylových skupin skořicových kyselin vznikají příslušné aldehydy, jako je cinnamaldehyd. Další redukcí se tvoří monolignoly, například kumarylalkohol, koniferylalkohol a sinapylalkohol, jež se liší pouze v počtu methoxy skupin. Monolignoly slouží jako monomery při syntéze ligninů a suberinů, které se uplatňují jako složky buněčných stěn.

Safrol

Fenylpropeny, jako jsou eugenol, chavikol, safrol a estragol, jsou také odvozeny od monolignolů. Tyto sloučeniny jsou součástmi řady silic.

Kumariny a flavonoidy[editovat | editovat zdroj]

Umbelliferon

Hydroxylací kyseliny skořicové na pozici 4- působením trans-cinamát 4-monooxygenázy vzniká kyselina p-kumarová, která může být dále přeměněna na hydroxylované deriváty, jako je umbeliferon. Kyselina p-kumarová také vytváří thioesterkoenzymem A (4-kumaroyl-CoA), který se účastní tvorby chalkonů adicí tří molekul malonyl-CoA a jejich cyklizací za vzniku druhé fenylové skupiny. Chalkony jsou prekurzory flavonoidů.

Stilbenoidy[editovat | editovat zdroj]

trans-resveratrol

Stilbenoidy, jako například resveratrol, jsou hydroxylované deriváty stilbenu. Vznikají alternativní cyklizací cinamoyl-CoA nebo 4-kumaroyl-CoA.

Sporopolenin[editovat | editovat zdroj]

Fenylpropanoidy a jiné přírodní fenolické sloučeniny jsou součástmi složení sporopoleninu, látky podobné kutinu a suberinu.[2] Tyto látky obsažené v pylu jsou neobvykle odolné vůči rozkladu. Jejich analýzami byly odhaleny směsi biopolymerů, obsahující převážně hydroxylované mastné kyseliny, fenylpropanoidy, fenoly a stopy karotenoidů. Další výzkum vedl ke zjištění, že hlavním prekurzorem je fenylalanin, ovšem do procesu se rovněž zapojují i další zdroje uhlíku. Sporopolenin pravděpodobně vzniká z několika prekurzorů, které dohromady vytvářejí pevnou strukturu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phenylpropanoid na anglické Wikipedii.

  1. J. Barros; J. C. Serrani-Yarce; F. Chen; D. Baxter; B. J. Venables; R. A. Dixon. Role of bifunctional ammonia-lyase in grass cell wall biosynthesis. Nature Plants. 2016, s. 16050. DOI 10.1038/nplants.2016.50. PMID 27255834. 
  2. a b T. Vogt. Phenylpropanoid Biosynthesis. Molecular Plant. 2016, s. 16050. DOI 10.1038/nplants.2016.50. PMID 20035037.