Eva Procházková-Obršlíková

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Eva Procházková
Narození8. března 1937 (87 let)
Brno
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníarchivářka a historička
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eva Procházková-Obršlíková (* 8. března 1937 Brno) je moravská archivářka a historička, dlouholetá ředitelka Státního okresního archivu Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Brně krátce před druhou světovou válkou, 8. března 1937.[1] V květnu 1955 odmaturovala na jedenáctileté střední škole v Brně.[2] Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (tehdy University Jana Evangelisty Purkyně) vystudovala nejprve klasickou filologii (promovala 18. června 1960[2]) a poté – již při zaměstnání – také obor archivnictví (doktorkou filozofie byla promována 1. července 1967[2]).[3]

Od 1. srpna 1960 nastoupila na místo archivářky ve slavkovské pobočce Okresního archivu Vyškov.[2] Krátce předtím téhož roku proběhla reforma státní správy, v jejímž důsledku byl zrušen slavkovský okres a zdejší archiv sídlící na zámku se dočasně stal pobočkou toho vyškovského.[4] Od 1. dubna 1961 zde byla Procházková vedena jako archivní pracovnice,[2] slavkovskou pobočku v podstatě vedla.[4] V té době byly do vyškovského archivu převáděny městské archivy z Ivanovic, Švábenic, Dědic, Rousínova a dalších obcí, rovněž archivy z farních úřadů. Kvůli obtížné prostorové situaci ve Vyškově bylo v květnu 1962 rozhodnuto o přesunu celého pracoviště do sídla dosavadní pobočky ve Slavkově.[4]

Po odchodu Františka Neužila do důchodu Procházková v červenci 1967 převzala vedení celého okresního archivu a k 1. září 1968 byla oficiálně jmenována jeho ředitelkou.[3][5] Ve své činnosti se zaměřovala na kmenové fondy archivů města Vyškova, Slavkova a Bučovic, později především na mladší fondy, jako byly archivy národních výborů, společenských organizací, družstev, zachránila však před zkázou i archiválie slavkovského a bučovického děkanství.[1][2]

V 60. letech připravila řadu vzdělávacích pořadů pro vysílání slavkovského městského rozhlasu po drátě.[2] Psala drobné historické příspěvky do regionálního tisku,[1] přispívala svými zápisy do kroniky okresního národního výboru pro léta 1945–1960, ve sborníku Vyškovsko (1965) napsala kapitolu o Slavkově.[2] Z větších prací sepsala dějiny Pustiměře (100 let pošty Pustiměř, 1992[6]) a vydala publikaci Státní okresní archiv Vyškov. Průvodce po archivních fondech a sbírkách (1994).[1]

K přelomu let 1995/1996 rezignovala na funkci ředitelky a do března byla vedením archivu pověřena Helena Hýzlová, načež byl přednostou jmenován Petr Hlaváček.[7][8] Sama Procházková-Obršlíková zůstala na vlastní žádost pracovnicí archivu na snížený úvazek ještě do 30. června 1997.[2]

Jejím manželem byl Jindřich Obršlík (1926–2017), od roku 1953 až do penzionování v roce 1988 archivář Moravského zemského archivu, v letech 1966-1974 vedoucí tamního zemědělsko-lesnického oddělení, rovněž dlouholetý člen Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně či Moravské genealogické a heraldické společnosti.[9][10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. Kapitola Obršlíková Eva, s. 463. 
  2. ↑ a b c d e f g h i HLAVÁČEK, Petr. 70 let vyškovského archivu. Slavkov u Brna: Státní okresní archiv Vyškov, sídlo Slavkov u Brna, 1997. 36 s. Kapitola Biografie vyškovských archivářů a osob s archivem spojených, s. 24. Dále jen HLAVÁČEK (1997). 
  3. ↑ a b Osobnosti Slavkova u Brna. Kapitola PhDr. Eva Procházková-Obršlíková. Slavkov-Austerlitz [online]. Bedřich Maleček, 2021-05-11 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c HLAVÁČEK (1997). S. 15.
  5. ↑ HLAVÁČEK (1997). S. 16 a 24.
  6. ↑ Bibliografický katalog ČSFR: České knihy. Praha: Národní knihovna v Praze, 1992, roč. 1992, sešit 12, s. 107. ISSN 0862-9218. 
  7. ↑ HLAVÁČEK (1997). S. 17 a 24.
  8. ↑ Dějiny archivnictví 2: Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna [PDF online]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2024-03-26]. (Učební materiály pro předmět AR2A58 Dějiny archivnictví II). S. 3. Dostupné online. 
  9. ↑ OLIČOVÁ, Dagmar. Absolventi brněnské archivní školy ve službách Moravského zemského archivu. Brno, 2021 [cit. 2024-03-26].  84 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Krmíčková. s. 58–60. Dostupné online.
  10. ↑ KUBOVÁ, Lucia (LucKub). PhDr. Jindřich Obršlík. encyklopedie.brna.cz [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2004 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVÁČEK, Petr. 70 let vyškovského archivu. Slavkov u Brna: Státní okresní archiv Vyškov, sídlo Slavkov u Brna, 1997. 36 s. Kapitola Biografie vyškovských archivářů a osob s archivem spojených, s. 24. 
  • HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. Kapitola Obršlíková Eva, s. 463. 
  • MLATEČEK, Karel. Životní jubileum Evy Obršlíkové. Archivní časopis. 2017, roč. 67, čís. 1, s. 75-76. ISSN 0004-0398. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eva_Procházková-Obršlíková&oldid=23816208“