Eskelesův palác
| Eskelesův palác | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Dorotheergasse 11, Vídeň, Vnitřní město,  Rakousko |
| Souřadnice | 48°12′25,92″ s. š., 16°22′9,84″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 30741 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Eskeles (německy Palais Eskeles) je palác ve vídeňském 1. okrese, v ulici Dorotheergasse č. 11. V objektu sídlí vídeňské Židovské muzeum.
Historie objektu[editovat | editovat zdroj]
V roce 1414 v těchto místech řád augustiniánů kanovníků zřídil klášter sv. Doroty („Dorotheerstift“), který později nákupem okolních budov a pozemků rozšířil natolik, že objekt na počátku 16. století vytvořil průčelí dnešního domu č. 11. Kvůli stoupajícím nákladům na provoz a údržbu augustiniáni části budovy prodali nebo pronajali včetně komplexu, k němuž náležel dům č. 11.
V roce 1782 byl klášter na základě církevních reforem císaře Josefa II. přidělen pod správu kláštera Klosterneuburg a roku 1786 zcela zrušen. Klosterneuburský konvent nadále pronajímal odsvěcený kostel a další budovy jako nájemní dům. Kostel sloužil jako aukční síň, která později dostala podle kostela jméno Dorotheum.
V roce 1804 byla budova v Dorotheergasse č. 11 ve vlastnictví Augusta von Holzmeistera, který ji o rok později prodal Anně Marii z Ditrichštejna; ta jeden z bytů v budově v letech 1805-1807 pronajímala mj. Constanze Mozartové, vdově po Wolfgangu Amadeu Mozartovi se syny Franzem Xaverem Wolfgangem a Carlem Thomasem.
V roce 1812 dům patřil Pavlu III. Antonínovi z Esterházy, který jej o rok později přeprodal Aloisi Kounicovi z Rietbergu, synovi státního kancléře hraběte Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. Roku 1823 Kounic budovu postoupil v exekuci svému věřiteli, bankovnímu domu Arnstein und Eskeles, založenému roku 1773 Bernhardem svob. pánem von Eskelesem. V jisté listině z té doby je označován jako dům knížete Kounice – nyní Arnsteinův (fürstlich Kaunitzsches – jetzt Arnsteinisches Haus).
V roce 1827 dům zakoupil uherský šlechtic Alexandr Náko hrabě de Szent Miklos, který ho po několika přestavbách od roku 1830 obýval s rodinou a služebnictvem, proto v té době palác nesl jméno Palais Náko. Objekt poté zůstal ještě téměř 70 let ve vlastnictví rodu, než ho hrabě Koloman Náko de Szent Miklos prodal stavitelům Ignazi Fleischerovi a Salomonu Steinovi.
Roku 1895 palác i se zařízením získal Hugo Hermann Werner Ottomar Miethke jako sídlo Galerie Miethke. Miethke nechal klasicistní budovu kompletně přebudovat vídeňskou kanceláří „Kupka & Orglmeister“. Portál byl opatřen železno-skleněnou stříškou a vestibul rokokově předělán. Podlaha byla snížena o čtyři schody, aby se opticky zvýšil vstupní prostor; byla pokryta bílým mramorem a zdi obloženy deskami se žlutavými a fialovými skvrnami. Nástěnné pilíře a balustrády byly zhotoveny z rudého untersberského mramoru.
Později pod vedením malíře Carla Molla se galerie vyvinula v centrum moderního umění.
Po první světové válce byl Eskelesův palác přeměněn na „dům mladých umělců“ („Haus der jungen Künstlerschaft“) a roku 1936 se stal majetkem Dorothea.
V červenci 1993 připadl objekt Židovskému muzeu poté, co provizorně využívalo místnosti Izraelitské náboženské obce v Seitenstettengasse č. 4. Muzeum bylo otevřeno 18. listopadu 1993.
Další informace[editovat | editovat zdroj]
V paláci se nachází nástropní malba z paláce Esterházyů v Mariahilfu, který původně nesl jméno palác Kouniců, později (až do zboření v roce 1970) fungoval jako Mariánské gymnázium.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palais Eskeles na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Felicitas Heimann-Jelinek (red.): Jüdisches Museum Wien. Adolf Holzhausens Nachfolger, Wien [1996]. ISBN 3-901398-03-1
- Felicitas Heimann-Jelinek (red.): Jüdisches Museum Wien. Adolf Holzhausens Nachfolger, Wien [1996]. ISBN 3-901398-03-1
- Tobias G. Natter: Die Galerie Miethke. Eine Kunsthandlung im Zentrum der Moderne. Jüdisches Museum Wien, Wien 2003. ISBN 3901398325, ISBN 978-3901398322
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eskelesův palác na Wikimedia Commons
