Přeskočit na obsah

Eliza Radziwiłłovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eliza Radziwiłłovna
Portrét
Úplné jménoEliza Frederika Luisa Marta
Narození28. října 1803
Berlín
Úmrtí27. srpna 1834 (30 let)
Bad Freienwalde
RodRadziwiłłové
OtecAntoni Radziwiłł
MatkaLuisa Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eliza Radziwiłłovna (Eliza Frederika Luisa Marta; 28. října 1803, Berlín27. srpna 1834, Bad Freienwalde) byla členkou polské šlechty (Radziwiłłové patřili mezi přední velmože) s královskými předky a touženou nevěstou pruského prince Viléma, budoucího císaře Viléma I.; sňatek jim však nikdy nebyl umožněn.

Eliza se narodila jako dcera knížete Antonína Radziwiłła a jeho manželky Luisy Pruské, neteře pruského krále Fridricha Velikého. Princ Vilém, s nímž se do sebe zamilovali, byl její vzdálený bratranec a předpokládaný dědic pruského trůnu.

Očekávalo se, že se Vilém ožení a zplodí další dědice trůnu. Jeho otec a její příbuzný, král Fridrich Vilém III., měl z Vilémova vztahu s Elizou radost, ale u pruského dvora se objevila tvrzení, že její rodina si knížecí titul zakoupila od císaře Maxmiliána I. Habsburského. V očích některých lidí nebyla Eliza považována za dostatečně urozenou, aby se mohla provdat za dědice pruského trůnu. Vilémův starší bratr Fridrich Vilém IV. se oženil s Alžbětou Ludovikou Bavorskou, která byla potomkem jak velmože Bohuslava Radziwiłła, tak knížete Janusze Radziwiłła.

A tak se pruský král v roce 1824 obrátil na bezdětného ruského cara Alexandra I., aby Elizu adoptoval, to však ruský vládce odmítl. Druhý plán adopce byl s Eliziným strýcem princem Augustem Pruským, plán však selhal, když příslušná komise rozhodla, ze adopce "nemění krev". Dalším faktorem nezdaru meklenburští příbuzní zesnulé královny Luisy, kteří neměli rádi Elizina otce a byli proti tomuto sňatku, ovlivnili proto ruský a německý dvůr, aby žádost pruského krále odmítli.

Nakonec byl v červnu 1826 Vilémův otec nucen požádat o zřeknutí se možného manželství s Elizou. Několik následujících měsíců strávil Vilém hledáním vhodnější nevěsty, svých citů k Elize se však nevzdal. Nakonec požádal Vilém 29. srpna 1826 o ruku o čtrnáct let mladší Augustu Sasko-Výmarskou (písemně a se zásahem jeho otce). Vilém svou sestřenici Elizu naposledy spatřil v roce 1829.

Eliza se později zasnoubila s knížetem Bedřichem Schwarzenbergem, ze zásnub však sešlo. Eliza zemřela svobodná v roce 1834 v ozdravných lázních na tuberkulózu.

Vilém napsal své sestře Alexandře Fjodorovně, manželce cara Mikuláše I., že "člověk může opravdu milovat jen jednou v životě", ale přiznal, že pokud jde o Augustu, "princezna je milá a chytrá, ale nechává mě chladným". Přestože Augusta svého manžela milovala a doufala ve šťastné manželství, byl jejich vztah nespokojený; Eliza to věděla a věřila, že ona sama by byla Vilémovi lepší manželkou.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jan Mikołaj Radziwiłł
 
 
Marcin Mikołaj Radziwiłł
 
 
 
 
 
 
Dorota Henryka Przebendowska
 
 
Michal Hieroným Radziwiłł
 
 
 
 
 
 
Jan Trembicki
 
 
Marta Trembicka
 
 
 
 
 
 
Teresa Talszewska
 
 
Antonín Radziwiłł
 
 
 
 
 
 
Aleksander Przeździecki
 
 
Antoni Tadeusz Przezdziecki
 
 
 
 
 
 
Constanca Kamińska
 
 
Helena Przeździecka
 
 
 
 
 
 
Józef Ogiński
 
 
Katarzyna Ogińska
 
 
 
 
 
 
Anna Wiśniowiecka
 
Eliza Radziwiłłovna
 
 
 
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
August Ferdinand Pruský
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Luisa Pruská
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisa Radziwill na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]