Eimeria tenella

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxEimeria tenella
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Doména Eukaryota
Říše Chromalveolata
Kmen Apicomplexa
Třída Conoidasida
Řád Eimeriida
Čeleď Eimeriidae
Rod Eimeria
Binomické jméno
Eimeria tenella
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eimeria tenella je parazitický prvok (výtrusovec, konkrétně kokcidie) napadající kura domácího. Tvoří tři merogoniální stádia v epitelu a submukóze slepého střeva těchto zvířat, z hostitele vychází ven typické oocysty. Způsobuje tak záněty, které krvácí a vedou až k úmrtí. K vakcinaci se používá vakcína Livacox.[1] Ve svém apikoplastu (typ plastidu) má neobvykle velký plastidový genom.[2]

Eimeria tenella (Railliet a Lucet, 1891) je nejznámější z patogenních kokcidií kura domácího; je také nejlépe prostudována. Parazituje ve slepých střevech a sousedící střevní tkáni. U kura způsobu vážné onemocnění charakterizované přítomností krve v trusu, poklesem hmotnosti, vysokou morbiditou a mortalitou. Diagnóza kokcidiózy je založena na přítomnosti charakteristických lézí ve slepých střevech při pitevním vyšetření, společně s nálezem shluků velkých schizontů a později i oocyst v nativních stěrech sliznice střevní.

Experimentální infekce kuřat 100 000 vysporulovaných oocyst silně redukuje hmotnostní přírůstky, zvyšuje morbiditu i mortalitu. Pro vyvolání klinických příznaků kokcidiózy je ale dostačující inokulace pouze 1000-3000 oocyst. Epitel sliznice slepých střev je postižen již při maturaci první generace schizontů, které obsahují několik set merozoitů a vyvíjejí se hluboko ve sliznici střevní. Nejvíce patogenní je však druhá generace schizontů, které dospívají 4. den po infekci (PI), což se projevuje hemoragiemi a silným zvětšením slepých střev, která jsou vyplněna sraženou krví a kousky odloupané sliznice. Stěna slepých střev je zesílená edémem a buněčnou infiltrací. Kolem 6.-7. dne PI (kdy se již mohou nacházet gametocyty a oocysty) je obsah slepých střev tužší a sušší, případně ve formě odlitků může být vyloučen s výkaly. Postižení slepých střev je patrné i přes serózu. Při slabší infekci je regenerace epitelu sliznice slepých střev možná do 10. dne PI, ale po těžké infekci k uzdravení sliznice již nedochází.

Vzestup mortality v hejnu kuřat je rychlý, obvykle se objevuje mezi 5.-6. dnem PI. Ztráta krve snižuje počet erytrocytů i hematokrit. Pravá příčina úhynu není známa, předpokládají se toxické faktory, protože ztráta krve není tak velká, aby způsobila úhyn. V některých případech může být úhyn způsoben gangrénou nebo rupturou stěny slepých střev. Extrakty připravené z obsahu infikovaných slepých střev způsobují po iv. aplikaci jiným kuřatům koagulaci krve a úhyn. Absence mortality u germ-free (bezmikrobní) kuřat infikovaných E. tenella naznačuje možnou úlohu bakteriálních produktů na mortalitu kuřat.[3]

Minimální prepatentní doba (interval od počátku infekce až po vyloučení prvních oocyst) u E. tenella je 115 hodin a minimální sporulační doba (doba potřebná k dozrání oocysty do infekčního stavu) činí 18 hodin. Maximální reprodukce zjištěná po pozření 1 oocyty – 400 000 oocyst.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLIMEŠ, B.. Choroby drůbeže. 1. vyd. Praha : SZN, 1970. 544 s.  
  • JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – metabolické poruchy, parazitární infekce nemoci trávicího ústrojí. 1. vyd. Brno : ES VFU Brno, 2003. 167 s. ISBN 80-7305-456-6.  
  • SAIF, Y.M. et al.. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA : Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. ISBN 0-8138-0423-X. (anglicky)  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.  
  2. Cai, X., Fuller A.L., McDougald L.R., Zhu G. Apicoplast genome of the coccidian Eimeria tenella. Gene. 2003, roč. 321, s. 39–46.  
  3. Calnek, B.W. et al. (1997): Diseases of Poultry. 10th Edit., Mosby-Wolfe Publishing, London, England, 1080 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]