Edmund Monson

Sir Edmund Monson
Britský velvyslanec ve Francii
Ve funkci: 1896 – 1905
Předchůdce	Frederick Hamilton-Temple-Blackwood, 1. markýz Dufferin
Nástupce	Sir Francis Bertie
Britský velvyslanec v Rakousku-Uhersku
Ve funkci: 1893 – 1896
Předchůdce	Sir Augustus Paget
Nástupce	Sir Horace Rumbold
Narození	6. října 1834 Seal
Úmrtí	28. října 1909 (ve věku 75 let)
Místo pohřbení	Church of St John The Baptist And Monson Mausoleum, South Carlton
Titul	Sir 1886, baronet 1905
Choť	Eleanor Catherine Mary Munro (od 1881)
Rodiče	William Monson, 6th Baron Monson a Eliza Larken Monson
Děti	Sir Edmund Monson, 3rd Baronet Sir Maxwell Monson, 2nd Baronet Sir George Louis Esmé John Monson, 4th Baronet
Alma mater	Balliolova kolej Etonská kolej
Profese	diplomat a politik
Ocenění	velkokříž Řádu lázně velkokříž Královského řádu Viktoriina rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Edmund Monson, 1. baronet (anglicky Sir Edmund Monson, 1st Baronet Monson of Thatched Park) (6. října 1834 Seal, Kent, Anglie – 28. října 1909 Londýn) byl britský diplomat. Jako příslušník staré staré šlechtické rodiny a absolvent Oxfordské univerzity působil od mládí v diplomacii, vystřídal řadu nižších postů v Evropě a jižní Americe. Svou kariéru završil jako britský velvyslanec ve Vídni (1893–1896) a Paříži (1896–1905).

Životopis

Erb Sira Edmunda Monsona

Pocházel ze staré šlechtické rodiny, narodil se jako třetí syn Williama Monsona, 6. barona Monsona (1796–1862). Po středoškolském vzdělání na Eton College absolvoval univerzitní studia v Oxfordu a v roce 1856 vstoupil do diplomatických služeb. V počátcích kariéry byl jeho mentorem Richard Lyons a Monson se tak zařadil ke generaci diplomatů označovaných jako lyonská diplomatická škola (Frank Lascelles, Maurice de Bunsen). Začínal jako attaché v Paříži, poté zastával další funkce na vyslanectvích ve Washingtonu, Bruselu nebo Hannoveru. V roce 1865 dočasně opustil služby ministestva zahraničí a neúspěšně kandidoval ve volbách do Dolní sněmovny.

V roce 1869 se vrátil do diplomatických služeb a zastával funkci konzula na Azorech (1869–1871), po návratu do Evropy byl generálním konzulem v Budapešti a velvyslaneckým tajemníkem ve Vídni, odkud byl pověřen několika misemi na Balkán, v roce 1878 byl dekorován Řádem lázně. V roce 1879 byl přeložen do jižní Ameriky a v letech 1879–1884 byl zplnomocněným ministrem a generálním konzulem v Uruguay. V roce 1884 byl jmenován vyslancem pro Argentinu a Paraguay, ale téhož roku se vrátil do Evropy a v letech 1884–1888 byl vyslancem v Kodani, následně pak v Athénách (1888–1892) a krátce v Bruselu (1892–1893). V roce 1886 obdržel rytířský kříž Řádu sv. Michala a sv. Jiří s nárokem na šlechtický titul Sir. Velkokříž téhož řádu získal v roce 1892 a při příležitosti narozenin královny Viktorie obdržel velkokříž Řádu lázně (1896).

Venkovské sídlo Thatched House Lodge (Surrey)

V letech 1893–1896 byl britským velvyslancem ve Vídni, jako velvyslanec byl zároveň jmenován členem Tajné rady. Nakonec byl v letech 1896–1905 velvyslancem v Paříži. Oproti předchozím letům korektních vztahů mezi Francií a Británií se Monson v Paříži musel potýkat s několika konflikty, které obě země diplomatickou i vojenskou formou vedly v koloniích v Africe a Asii. Při příležitosti návštěvy Eduarda VII. ve Francii obdržel velkokříž Viktoriina (1903), byl také dekorován francouzským Řádem čestné legie.

Po odchodu do výslužby byl povýšen na baroneta (1905) a dostal k užívání venkovský dům Thatched House Lodge na předměstí Londýna. Mimo jiné byl také nositelem čestných doktorátů univerzit v Oxfordu a Cambridge.

Jeho manželkou byla Eleanor Munro (1861–1919), vzali se v roce 1881 v Montevideu, kde byl její otec James St John Munro Monsonovým předchůdcem na postu generálního konzula. Z manželství se narodili tři synové, všichni zemřeli bez potomstva a postupně zdědili titul baroneta. Prostřední syn Sir Edmund Monson (1883–1969) působil také v diplomacii, v meziválečném období byl vyslancem v Mexiku (1929–1934), pobaltských státech (1934–1937) a nakonec ve Švédsku (1938–1939).

Edmundův starší bratr William John Monson, 7. baron Monson (1828–1892), byl jako dědic peerského titulu dlouholetým členem Sněmovny lordů, zastával vysoké funkce u dvora, kde byl mimo jiné nejvyšším štolbou a v roce 1886 získal titul vikomta.

Odkazy

Literatura

• JONES, Raymond A.: The British Diplomatic Service 1815–1914, Ontario, Kanada, 1983; 257 s. dostupné online

Autoritní data	ISNI: 0000 0000 2973 3583 LCCN: n88676417 NARA: 10572934 SNAC: w69c71vp SUDOC: 162118066 VIAF: 70516425 WorldCat Identities: lccn-n88676417