Dřínotvaré
 Dřínotvaré | |
|---|---|
 Dřín Cornus x unalaschkensis | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | dřínotvaré (Cornales) Link, 1829 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dřínotvaré (Cornales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. Zahrnuje 6 čeledí a je kosmopolitně rozšířen.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Řád zahrnuje bylinné i dřevnaté čeledi. Listy jsou vstřícné nebo střídavé, bez palistů, u dřevnatých zástupců jednoduché, u bylin (Loasaceae, Hydrostachyaceae) i složené. Květy jsou drobné až středně velké, nejčastěji 4 nebo 5četné. Květenství jsou často nápadná, buď podepřená zvětšenými listeny přebírajícími funkci korun (Cornaceae) nebo se zvětšenými sterilními květy (Hydrangeaceae). Okvětí je u některých zástupců redukováno. Tyčinek je stejný počet jako korunních lístků nebo dvojnásobek, případně mnoho. Semeník je nejčastěji spodní, u bylinných čeledí i svrchní, srostlý z několika plodolistů. Plodem je převážně tobolka nebo peckovice.[1]
-
Loasovité: Loasa vulcanica -
Dřínovité: dřín Nuttallův (Cornus nuttallii) -
Hortenziovité: hortenzie drsná (Hydrangea aspera) -
Curtisiaceae: Curtisia dentata
Řád zahrnuje celkem 7 čeledí a asi 38 rodů. Je celosvětově rozšířen. Na rody je nejbohatší čeleď hortenziovité (Hydrangeaceae) a loasovité (Loasaceae). Nejvíce druhů obsahuje čeleď loasovité. Hortenziovité (Hydrangeaceae) a dřínovité (Cornaceae) mají centrum rozšíření v severním mírném pásu Asie i Severní Ameriky. Loasovité se vyskytují převážně v Americe. Dvě drobné čeledi (Curtisiaceae a Grubbiaceae) jsou endemické v jižní Africe, převážná většina druhů čeledi Hydrostachyaceae je endemická na Madagaskaru.[2]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Pojetí řádu i jednotlivých čeledí se v průběhu času značně měnilo. Současnému pojetí řádu se dosti blížil Tachtadžjanův systém, v němž bylo rozlišováno celkem 6 čeledí, mezi jinými i Davidiaceae a Alangiaceae. Cronquist řadil do řádu i čeleď Garryaceae. Naproti tomu Dahlgrenovo pojetí řádu bylo značně široké a řadil do něj i řadu čeledí, které jsou dnes součástí jiných řádů. V systému APG II z roku 2003 byl z čeledi Cornaceae vyčleněn monotypický rod Curtisia do samostatné čeledi Curtisiaceae, v systému APG IV z roku 2016 bylo 5 rodů z čeledi Cornaceae přeřazeno do samostatné čeledi Nyssaceae.
Vývojové vztahy v rámci řádu Cornales[editovat | editovat zdroj]
| Cornales |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Využití[editovat | editovat zdroj]
Mnohé druhy z čeledí hortenziovité (Hydrangeaceae) a dřínovité (Cornaceae) jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.
Přehled čeledí[editovat | editovat zdroj]
- dřínovité (Cornaceae)
- hortenziovité (Hydrangeaceae)
- loasovité (Loasaceae)
- tupelovité (Nyssaceae)
- Curtisiaceae
- Grubbiaceae
- Hydrostachyaceae[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2007.
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ FU, Chao-Nan et al. Plastid phylogenomics and biogeographic analysis support a trans-Tethyan origin and rapid early radiation of Cornales in the Mid-Cretaceous. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2019, čís. 140.
- ↑ BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dřínotvaré na Wikimedia Commons
