Dusičnan železnatý

Dusičnan železnatý
	Hexahydrát dusičnanu železnatého
Obecné
Systematický název	Dusičnan železnatý
Anglický název	Iron(II) nitrate
Německý název	Eisen(II)-nitrat
Sumární vzorec	Fe(NO3)2
Vzhled	zelené krystaly (hexahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS	14013-86-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	233-899-5
PubChem	9815404
SMILES	[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Fe+2]
InChI	InChI=1S/Fe.2NO3/c;22-1(3)4/q+2;2-1 Key: MVFCKEFYUDZOCX-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost	179,86 g/mol
Teplota tání	60 °C (140 °F; 333 K) (hexahydrát)
Teplota varu	61 °C (142 °F; 334 K) (rozkládá se)
Rozpustnost ve vodě	87,525 g/100 ml
Struktura
Krystalová struktura	kosočtverečná
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−497,9 kJ/mol
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan železnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Fe(NO₃)₂.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan železnatý lze připravit mnoha způsoby, například reakcí kovového železa v zředěné kyselině dusičné za studena:^[1]

${\ce {3 Fe + 8 HNO3 + 12 H2O -> 3 Fe(NO3)2*6H2O + 2 NO}}$

Pokud tato reakce probíhá při teplotě nižší než −12 °C, vzniká nonahydrát. Snadno se z něj uvolňuje voda za vzniku hexahydrátu.^[1]

Výše uvedenou reakcí může také vznikat dusičnan železitý jako vedlejší produkt. Reakcí síranu železnatého nebo barnatého a dusičnanu olovnatého ve zředěném ethanolu a následným odpařením roztoku dochází ke vzniku zelených krystalů hexahydrátu dusičnanu železnatého:^[1]

${\ce {FeSO4 + Pb(NO3)2 -> Fe(NO3)2 + PbSO4 v}}$

Roztok dusičnanu železnatého a kyseliny dusičné vzniká reakcí dusičnanu hydrazinu a dusičnanu železitého při 40 °C s dusičnanem měďnatým jako katalyzátorem:^[2]

${\ce {4 Fe(NO3)3 + N2H5NO3 -> 4 Fe(NO3)2 + N2 + 4HNO3}}$

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Graf rozpustnosti dusičnanu železnatého ve vodě

Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan železnatý se běžně vyskytuje jako hexahydrát Fe(NO₃)₂·6H₂O, což je aquakomplex železa. Může se také vyskytovat jako nonahydrát Fe(NO₃)₂·9H₂O. Hexahydrát dusičnanu železnatého je světle zelená krystalická látka s kosočtvernou krystalovou strukturou. Ve vodě je vysoce rozpustný a jeho rozpustnost se zvyšuje s rostoucí teplotou. Bezvodý dusičnan železnatý je nestabilní a za přítomnosti vzdušného kyslíku oxiduje za vzniku železitých iontů. I v nepřítomnosti kyslíku je možná oxidace reakcí s dusičnanovými ionty. Rychlost rozkladu se zvyšuje s rostoucí teplotou a koncentrací. Rozklad je také urychlován přítomností kyseliny dusičné.^[3]

Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Reakce dusičnanu železnatého s hydroxidem sodným za vzniku hydroxidu železnatého a dusičnanu sodného:

${\ce {Fe(NO_{3})_{2}\ +2NaOH\ \rightarrow \ Fe(OH)_{2}\downarrow +2NaNO_{3}}}$

Koncentrovaná kyselina dusičná oxiduje dusičnan železnatý na dusičnan železitý:^[3]

${\ce {3Fe(NO3)2 + 4HNO3 -> 3Fe(NO3)3 + NO + 2H2O}}$

S ve vodě rozpustnými uhličitany tvoří dusičnan železnatý uhličitan železnatý:

${\ce {\mathsf {Fe(NO_{3})_{2}\ +K_{2}CO_{3}\ \rightarrow \ FeCO_{3}\downarrow +2KNO_{3}}}}$

Působením neušlechtilých kovů se redukuje na železo (viz Beketovova řada kovů):

${\ce {\mathsf {Fe(NO_{3})_{2}\ +Mg\ \rightarrow \ Fe\ +Mg(NO_{3})_{2}}}}$

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan železnatý je užitečným činidlem při syntéze dalších sloučenin obsahujících železo a využívá se také jako katalyzátor redukčních reakcí.^[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Iron(II) nitrate na anglické Wikipedii, Eisen(II)-nitrat na německé Wikipedii a Нитрат железа(II) na ruské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d STOLZENBERG, Alan M. Iron Compounds. Příprava vydání John Wiley & Sons, Inc.. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-471-23896-6. DOI 10.1002/0471238961.0918151419201512.a01.pub2. (anglicky) DOI: 10.1002/0471238961.0918151419201512.a01.pub2.
↑ KARRAKER, D.G. CU(II): catalyzed hydrazine reduction of ferric nitrate. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.2172/5658572. (anglicky) DOI: 10.2172/5658572.
↑ ^a ^b VAN WEERT, Gus; SHANG, Yuxing. Iron control in nitrate hydrometallurgy by (auto) decomposition of iron (II) nitrate. Hydrometallurgy. 1993-07-01, roč. 33, čís. 3, s. 255–271. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. ISSN 0304-386X. DOI 10.1016/0304-386X(93)90066-M. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dusičnan železnatý na Wikimedia Commons

[:0-1] STOLZENBERG, Alan M. Iron Compounds. Příprava vydání John Wiley & Sons, Inc.. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-471-23896-6. DOI 10.1002/0471238961.0918151419201512.a01.pub2. (anglicky) DOI: 10.1002/0471238961.0918151419201512.a01.pub2.

[2] KARRAKER, D.G. CU(II): catalyzed hydrazine reduction of ferric nitrate. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.2172/5658572. (anglicky) DOI: 10.2172/5658572.

[:1-3] VAN WEERT, Gus; SHANG, Yuxing. Iron control in nitrate hydrometallurgy by (auto) decomposition of iron (II) nitrate. Hydrometallurgy. 1993-07-01, roč. 33, čís. 3, s. 255–271. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. ISSN 0304-386X. DOI 10.1016/0304-386X(93)90066-M. (anglicky)

[1]

[2]

[3]