Přeskočit na obsah

Drozd tibetský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDrozd tibetský
alternativní popis obrázku chybí
Samička
alternativní popis obrázku chybí
Sameček
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďdrozdovití (Turdidae)
Roddrozd (Turdus)
Binomické jméno
Turdus maximus
Seebohm, 1881
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma
  • Merula maxima
    Seebohm, 1881
  • Turdus mandarinus maximus
    Seebohm, 1881
  • Turdus merula maximus
    Seebohm, 1881
  • Turdus merula buddae
    Richard a Annie Meinertzhagenovi, 1925
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drozd tibetský (Turdus maximus) je druh ptáka z čeledi drozdovitých. Vyskytuje se v Himálaji od severního Pákistánu po jihovýchodní Tibet. Původně byl popsán jako samostatný druh Henrym Seebohmem v roce 1881. Do roku 2008 byl považován za poddruh kosa černého, ovšem fylogenetické důkazy ukázaly, že je s tímto druhem příbuzný jen vzdáleně.

Poměrně velký pták, měří 23–28 cm. Samci jsou celí černohnědí s tmavším opeřením na hlavě, hrudi, křídlech a ocase. Zobák mají matně oranžově žlutý. Samice mají hnědší spodinu těla a slabé pruhování na hrdle; zobák je matně tmavě žlutý. Mláďata jsou podobná samicím, ale hřbet mají šedavě hnědý; na hrdle a na břiše je šedavě hnědé pruhování. Na rozdíl od kosa černého nemá drozd tibetský okolo očí žlutý kroužek a jeho hlasový projev postrádá švitoření a trylkování.[2]

Rozšíření a habitat

[editovat | editovat zdroj]

Drozd tibetský se vyskytuje v Himálaji v Indii, Pákistánu, Nepálu, Bhútánu a Číně. V hnízdním období obývá strmé travnaté skalnaté svahy a vysokohorské louky těsně nad hranicí stromů. Obvykle se vyskytuje v nadmořské výšce 3200–4800 m, v zimě sestupuje do nižších poloh, ale jen zřídka pod 3000 m n. m.[2]

Je všežravý, živí se bezobratlými, ještěrkami, ovocem a semeny. Hnízdění probíhá od května do července, s vrcholem v červnu až začátkem července. Hnízdo je vyrobeno z bláta, zvířecích chlupů a jemné trávy. Smice snáší tři až čtyři vejce.

Mezinárodní svaz ochrany přírody uvádí drozda tibetského jako málo dotčený vzhledem k jeho rozsáhlému areálu a populaci, která se zřejmě zvětšuje.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tibetan blackbird na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b COLLAR, Nigel. Tibetan Blackbird (Turdus maximus). Birds of the World [online]. [cit. 2022-11-25]. Přístupné předplatitelům. Dostupné online. DOI 10.2173/bow.tibbla1.01. 
  3. Turdus maximus. Červený seznam IUCN [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T103892028A132202298.en. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]