Kentrosaurus

Kentrosaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 156 až 151 miliony let
	Kentrosaurus aethiopicus - kostra v berlínském muzeu
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Řád	ptakopánví (Ornitischia);
Infrařád	Stegosauria;
Čeleď	Stegosauridae;
Rod	Kentrosaurus; Hennig, 1915
Druhy
	Kentrosaurus aethiopicus; Kentrosaurus longispinus ?;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kentrosaurus („trnitý ještěr“) byl rod býložravého stegosauridního dinosaura, žijícího v období svrchní jury (asi před 156 až 151 miliony let) na území současné východní Afriky.^[1]

Popis

Tento středně velký stegosaurid dorůstal délky kolem 4 až 5^[2] metrů a hmotnosti asi 700 kg.^[3] Jiný odhad udává pro kentrosaura hmotnost až kolem 1600 kg.^[4]

Jedna ze dvou originálních koster byla vystavena v Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde však byla při bombardování Spojenci v roce 1945 z větší části zničena.^[5] Dnes zde stojí jen replika druhé kostry, která je vystavena na Tübingenské univerzitě v Německu.

Palebiologie

Kentrosaurus byl menší příbuzný severoamerického stegosaura. Od něho se ale v mnohém lišil. Například tím, že na krku měl sice malé desky tvaru trojúhelníku, ale na hřbetě a ocase měl místo desek dlouhé trny. Kentrosaurus byl spíše více příbuzný Tuojiangosaurovi nebo poněkud mladšímu Wuerhosaurovi. Žil na území dnešní Tanzanie, několik jeho kompletních lebek bylo objeveno na slavném nalezišti Tendaguru. Objevila jej německá expedice do východní Afriky probíhající v letech 1909-1913. Fosilie tohoto a dalších dinosaurů, objevených na lokalitě Tendaguru, byly ale dobře známé domorodým obyvatelům této oblasti již dlouho před příchodem evropských vědců.^[6]

Zdá se, že ocas kentrosaura, vybavený četnými bodci, byl velmi flexibilní. Kentrosaurus s ním zřejmě dokázal rychle švihat laterálně (do stran). Vědci odhadli, že konec ocasu se pak mohl pohybovat rychlostí kolem 14 m/s (50,4 km/h), a tak zřejmě dokázal odstrašit mnohé teropody, kteří se ho snažili ulovit.^[7] Kentrosaurus měl nejméně 7 párů bodců, které se táhly od konce ocasu k hlavě, a na zádech se zvolna zaoblovaly do desek, které se směrem k hlavě postupně zmenšovaly. Další pár ostnů měl na kyčlích předních končetin.

Druhy

Dosud byly objeveny dva druhy kentrosaura. Existence druhu Kentrosaurus aethiopicus je zcela nesporná. Platnost druhu Kentrosaurus longispinus (popsaného jako Stegosaurus longispinus v roce 1914 ze Severní Ameriky) je však velmi nepravděpodobná. Tento dinosaurus bývá vzhledem k podobnosti jmen často zaměňován s ceratopsidem rodu Centrosaurus.

Odkazy

Reference

↑ Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 42-43)
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 222 (anglicky)
↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
↑ Mallison, H. (2011). "The real lectotype of Kentrosaurus aethiopicus HENNIG 1915". Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie. 259 (2): 197–206. doi:10.1127/0077-7749/2011/0114
↑ SOCHA, Vladimír. Obří lidožrouti z Tanzanie. OSEL.cz [online]. 1. dubna 2022. Dostupné online. (česky)
↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 108)

Literatura

Ein aufgestelltes Skelett des Stegosauriers Kentrurosaurus aethiopicus HENNIG 1915 aus den Tendaguru-Schichten Deutsch-Ostafrikas." Palaeontographica Supplement 7: 257-276.[Německy]
Hennig, E. (1925). "Kentrurosaurus aethiopicus. Die Stegosaurier-Funde vom Tendaguru, Deutsch-Ostafrika." Palaeontographica Supplement 7:101-254German
Hennig, E. (1915). "Kentrosaurus aethiopicus, der Stegosauride des Tendaguru." Sitzungsberichte der Gesellschaft naturforschender Freunde zu Berlin 1915:219-247 [German]
Maier, G. (2003). African Dinosaurs Unearthed. The Tendaguru Expeditions. Indiana University Press, Bloomington, Indiana.
BROCHU, Christopher A.; LONG, John; MCHENRY, Colin; SCANLON, John D.; WILLIS, Paul. Encyklopedie Dinosauři. 1. vyd. Praha 3: Svojtka & Co., 2004. 256 s. ISBN 80-7237-953-4.
RICHARDSONOVÁ, Hazel. Dinosauři a život v pravěku. 1. vyd. Londýn: A Dorling Kindersley, 2003. 224 s. ISBN 80-242-1273-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kentrosaurus na Wikimedia Commons
Taxon Kentrosaurus ve Wikidruzích
Profil na webu Fossilworks Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)
Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)

[1] Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 42-43)

[2] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[3] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 222 (anglicky)

[4] Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853

[5] Mallison, H. (2011). "The real lectotype of Kentrosaurus aethiopicus HENNIG 1915". Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie. 259 (2): 197–206. doi:10.1127/0077-7749/2011/0114

[6] SOCHA, Vladimír. Obří lidožrouti z Tanzanie. OSEL.cz [online]. 1. dubna 2022. Dostupné online. (česky)

[7] SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 108)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]