Přeskočit na obsah

Dorothea Langeová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dorothea Langeová
Dorothea Langeová, 1933
Dorothea Langeová, 1933
Rodné jménoDorothea Margaretta Nutzhorn
Narození26. května 1895
Hoboken, New Jersey, USA
Úmrtí11. října 1965 (ve věku 70 let)
Berkeley, Kalifornie, USA
Příčina úmrtírakovina jícnu
Národnostamerická
Alma materKolumbijská univerzita (1917–1918)
Wadleigh High School for Girls
Povolánífotografka
Manžel(ka)Maynard Dixon (1920–1935)
Paul Schuster Taylor (1935–1965)
Významná dílaKočující matka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dorothea Langeová: Kočující matka (1936)
Děti, Oklahoma, 1935
Děti uprchlíků, Kalifornie, březen 1935

Dorothea Langeová (nepřechýleně Dorothea Lange, křtěná jako Dorothea Margaretta Nutzhorn) (26. května 1895 Hoboken, New Jersey[1][2]11. října 1965 Berkeley, Kalifornie) byla americká dokumentární a novinářská fotografka. Proslula svými snímky z období Velké hospodářské krize v USA, kdy pracovala v organizaci Farm Security Administration (FSA – Hospodářská bezpečnostní správa). Fotografie Langeové zlidšťovaly následky Velké krize a významně ovlivnily vývoj dokumentární fotografie.[3]

Dorotheini rodiče Johanna Langeová a Heinrich Nutzhorn, byli druhou generací německých Američanů.[4] Měla mladšího bratra Martina.[4] Dorothea Langeová, křestním jménem Dorothea Margaretta Nutzhorn, své druhé jméno a příjmení postupně vypustila a převzala rodné jméno své matky Lange. To se stalo v jejích dvanácti letech, když jejich rodinu opustil její otec.[5] V roce 1902, když bylo Langeové sedm let, objevila se u ní dětská obrna. Jako mnoho jiných obrnou postižených obětí, předtím než byla dostupná léčba, se u Langeové objevila osláblá a scvrklá pravá noha a pokleslé chodidlo. Ačkoliv se se svou invaliditou sama vyrovnala, po zbytek života kulhala.[1][2]

V osmnácti letech se rozhodla, že bude fotografkou, a to i navzdory skutečnosti, že nevlastnila žádný fotoaparát.[6] Langeová se ve fotografii zdokonalila jako studentka ve Škole moderní fotografie Clarence H. Whitea v New Yorku na Kolumbijské Univerzitě.[6][7] Mezi studenty této školy patřili další významní fotografové jako například Margaret Bourke-Whiteová, Anne Brigmanová, Doris Ulmannová, Paul Outerbridge, Stella F. Simonová nebo Karl Struss.[8] Poté neoficiálně pracovala v několika newyorských fotografických studiích, včetně známého portrétního studia Arnolda Gentheho.[5] V roce 1918 se přestěhovala do San Franciska, kde otevřela úspěšné portrétní studio. Po zbytek svého života žila ve městě Berkeley.

V roce 1918 opustila s přítelkyní New York a cestovala po světě, ale v San Franciscu musela svou cestu kvůli loupeži ukončit, usadila se tam a pracovala jako retušérka fotografií ve fotografickém obchodě,[9] kde se seznámila s dalšími fotografy a také se potkala s jedním investorem, který jí pomohl se založením úspěšného portrétního ateliéru.[2][5][10] Tento podnik podporoval Langeovou a její rodinu v průběhu dalších patnácti let.[5]

V roce 1920 se vdala se za významného krajináře a portrétistu Maynarda Dixona, se kterým měla dva syny, Johna, narozeného v roce 1925 a Daniela, narozeného v roce 1928.[11] Její manželství s Manynardem Dixonem trvalo 15 let. Dixon využil hlubokého vlivu na Langeovou a pomohl zdokonalit její cit pro dokumentární fotografii. Na počátku 30. let se ale pár rozvedl.

S prudkým počátkem Velké Krize se Langeová přesunula s fotoaparátem ze studia do ulice. Její studie nezaměstnaných a bezdomovců uchvacovaly pozornost místních fotografů a vedly k jejímu zaměstnání u FSA.

Resettlement Administration

[editovat | editovat zdroj]

Po rozvodu v roce 1935 si Dorothea vzala Paula Schustera Tailora, ekonoma na Karolinské Univerzitě v Berkeley. Pár si vzájemně vyhovoval v profesionální spolupráci. Dokumentovali špatné ubytování a pracovní podmínky přistěhovaleckých zemědělců, obhajovali stávkové aktivity odborářů a usilovali o konec diskriminace přistěhovalců. Tailor dělal rozhovory, shromažďoval ekonomická data a Langeová fotografovala.

Od roku 1935 do roku 1939, kdy Langeová pracovala pro FSA, zveřejnila neúnosné stavy chudých a zapomenutých zemědělských pachtýřů, vystěhovaných farmářských rodin a přistěhovalců. Nejznámější fotografií Langeové je tzv. Kočující matka.[12] Žena na fotografii je Florence Owens Thompsonová, ale Langeová pravděpodobně její jméno nikdy nevěděla.

Internace japonských Američanů

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1941 získala Langeová Guggenheimovo stipendium za úspěchy ve fotografii.[13] Po útoku na Pearl Harbor se však významné ceny vzdala, aby zachytila nucené evakuace japonských Američanů do přesídlovacích táborů na americkém západě, které nařídila War Relocation Authority (WRA).[14] Zdokumentovala zátahy japonských Američanů,[15] jejich evakuaci do provizorních shromažďovacích center a uvěznění, například do Manzanaru, prvního trvalého internačního tábora. Langeová cestovala po celé Kalifornii, aby fotografovala rodiny, které se chystali k odjezdu, navštívila přitom několik dočasných shromažďovacích center. Hodně z její práce se zaměřilo na čekání a nejistotu při stěhování: hromady zavazadel čekajících na roztřídění, rodiny s identifikačními štítky při čekání na transport.[16] Pro mnoho diváků jsou její fotografie[17] japonsko-amerických dětí slibujících věrnost vlajce, krátce před tím, než budou posláni do tábora, strašlivou připomínkou toho, že se lidé zadržují bez obvinění z trestného činu.[18]

Její fotografie byly tak zřetelně kritické, že většinu z nich armáda zabavila a během války nebyly publikovány.[19][20] Dnes jsou její fotografie internace dostupné v Národním Archivu NARA na internetové stránce Still Photographs Division a v Bancroftově Knihovně Kalifornské Univerzity v Berkeley.

California School of Fine Arts / San Francisco Art Institute

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 byl Ansel Adams požádán, zda by na San Francisco Art Institute nevytvořil první oddělení výtvarné fotografie. Adams pozval jako hlavního lektora Minora Whitea a jako hostující přednášející Dorothu Langeovou, Imogen Cunninghamovou a Edwarda Westona.[21][22] Oddělení fotografie vystudovalo mnoho pozoruhodných fotografů jako například Philip Hyde, Benjamen Chinn nebo William Heick.[23]

V roce 1952 Langeová spoluzaložila fotografický časopis Aperture. Uprostřed padesátých let čsopis Life pověřil Langeovou a Pirkla Jonese, aby nafotografovali dokument o zániku města Monticello v Kalifornii a následném vysídlení jeho obyvatelů kvůli vybudování přehrady Berryessa. Jelikož však časopis Life myšlenku nedokončil, Langeová věnovala sérii celé číslo Aperture. Sbírka byla také vystavena v Institutu umění v Chicagu v roce 1960.[24] Další cyklus pro časopis Life začala Langeová fotografovat v roce 1954 a představoval právníka Martina Pulicha. Langeová se zajímala o to, jak jsou chudí lidé bráněni v soudním systému, jelikož měla zkušenosti se zatčením a souzením svého bratra.[25]

Smrt a odkaz

[editovat | editovat zdroj]

V posledních dvou desetiletích svého života na tom byla Langeová zdravotně velmi špatně.[4] Trpěla rakovinou jícnu a následky dětské obrny.[5]

Dorothea Langeová zemřela 11. října 1965 ve věku 70 let v San Francisku v Kalifornii.[11][26] Zůstal po ní její druhý manžel Paul Taylor, dvě děti, tři nevlastní děti[27] a celá řada vnoučat a pravnoučat. O tři měsíce později Muzeum moderního umění v New Yorku připravilo retrospektivní výstavu jejího díla, na které se Langeová sama kurátorsky podílela.[28]

V roce 2003 byla Langeová uvedena do národní ženské síně slávy.[29] V roce 2006 byla na její počest pojmenována základní škola v Nipomo, v Kalifornii, nedaleko místa, kde fotografovala Kočující matku.[30] V roce 2008 byla uvedena do Kalifornské síně slávy, umístěné v Kalifornském muzeu pro dějiny, ženy a umění; při slavnostním ceremoniálu ji zastoupil její syn Daniel Dixon.[31] V říjnu 2018 ji poctilo její rodné město Hoboken ve státu New Jersey, když vytvořilo nástěnnou malbou v nadživotní velikosti, na které jsou Langeová a dvě další prominentní ženy hobokenské historie – Maria Pepe a Dorothy McNeilová.[32]

Viděla jsem ji a přistoupila k té hladové a zoufalé matce, jakoby přitahována magnetickou silou. Opravdu si nepamatuji, jak jsem jí vysvětlila mou přítomnost a přítomnost mého fotoaparátu, ale pamatuji si, že se mne na nic nezeptala. Já jsem se na její jméno nebo příběh neptala. Řekla mi, že jí je 32 let. Řekla mi, že přežívají na zmrzlé zelenině ze zmrzlých polí a ptáků, které děti pozabíjely. Právě prodala pneumatiky ze svého auta, aby mohla koupit jídlo. Seděla tam opřena o stan obklopena svými dětmi a zdálo se jakoby věděla, že mé fotografie jí mohou pomoci, a tak ona pomohla mně. Skoro v tom byla taková rovnocennost.
— Dorothea Langeová
Fotoaparát je pomůcka, která učí lidi, jak vidět bez něj.
— Dorothea Langeová
Moje pravidla spočívají ve třech zásadních bodech: Za prvé - ruce pryč! Co fotografuji, nezatěžuji, nefušuji do toho a nic nearanžuji. Za druhé - smysl pro prostor. Co fotografuji, pokouším se zobrazit vždy jako součást svého okolí, jako něco, co má kořeny. Za třetí - smysl pro čas. U všeho, co fotografuji se pokouším také ukázat že to zaujímá své určité místo v minulosti nebo přítomnosti.[33]
—  Dorothea Langeová

  • Milton Meltzer, Dorothea Lange: A Photographer's Life New York, 1978
  • Linda Gordon, Dorothea Lange, Encyclopedia of the Depression

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dorothea Lange na anglické Wikipedii.

  1. a b Lurie, Maxine N. and Mappen, Marc. Encyclopedia of New Jersey. 2004, str. 455
  2. a b c Vaughn, Stephen L. Encyclopedia of American Journalism. 2008, str. 254
  3. HUDSON, Berkley. Encyclopedia of Journalism. Thousand Oaks, Calif.: SAGE, 2009. ISBN 978-0-7619-2957-4. S. 1060–67. 
  4. a b c Dorothea Lange – Photographer (1895–1965) [online]. A&E Television Network, 2016-11-16 [cit. 2017-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-25. (anglicky) 
  5. a b c d e DOROTHEA,, Lange,, Gordon, Linda,. Dorothea Lange. New York, New York: [s.n.] ISBN 9781597112956. OCLC 890938300 
  6. a b DOROTHEA., Lange,, Davis, Keith F., 1952, Botkin, Kelle A. The photographs of Dorothea Lange. Kansas City, Mo.: Hallmark Cards in association with H.N. Abrams, New York, 1995. Dostupné online. ISBN 0810963159. OCLC 34699158 
  7. Pictorialism into Modernism: The Clarence H. White School of Photography [online]. The Palmer Museum of Art at Penn State University, leden 1999 [cit. 2006-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-05. (anglicky) 
  8. Directory of Notable Photographers [online]. About.com, 2006 [cit. 2006-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-24. (anglicky) 
  9. DURDEN, Mark. Dorothea Lange (55). London N1 9PA: Phaidon Press Limited ISBN 0-7148-4053-X. S. 126. 
  10. Dorothea Lange [online]. NARA [cit. 2008-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b KING, David C. Dorothea Lange: Photographer of the People. [s.l.]: [s.n.], 2009. Dostupné online. ISBN 978-0765681546. S. 82. 
  12. Katalog k výstavě: Kontroverze; Právní a etická historie fotografie; Výstavu připravilo Musée de l’Elysée, Lausanne, podzim 2011, Galerie Rudolfinum, Praha
  13. Dorothea Lange [online]. John Simon Guggenheim Memorial Foundation [cit. 2016-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Hayward, California, Two Children of the Mochida Family who, with Their Parents, Are Awaiting Evacuation [online]. World Digital Library [cit. 2013-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Civil Control Station, Registration for evacuation and processing. San Francisco, duben 1942. War Relocation Authority Archivováno 21. 6. 2009 na Wayback Machine., Photo By Dorothea Lange, From the National Archive and Records Administration taken for the War Relocation Authority courtesy of the Bancroft Library, U.C. Berkeley, California. Published in Image and Imagination, Encounters with the Photography of Dorothea Lange, Edited by Ben Clarke, Freedom Voices, San Francisco, 1997.
  16. ALINDER, Jasmine. Dorothea Lange [online]. Densho Encyclopedia [cit. 2014-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Pledge of allegiance at Rafael Weill Elementary School a few weeks prior to evacuation Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine., April 1942. N.A.R.A.; 14GA-78 From the National Archive and Records Administration taken for the War Relocation Authority courtesy of the Bancroft Library. Published in Image and Imagination, Encounters with the Photography of Dorothea Lange, Edited by Ben Clarke, Freedom Voices, San Francisco, 1997.
  18. Davidov, Judith Fryer. Women's Camera Work. 1998, str. 280
  19. Dinitia Smith. Photographs of an Episode That Lives in Infamy [online]. New York Times, 2006-11-6 [cit. 2011-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2. srpna 2017. (anglicky) 
  20. Kerri Lawrence. Correcting the Record on Dorothea Lange's Japanese Internment Photos [online]. National Archives News, February 16, 2017 [cit. 2017-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20. července 2017. (anglicky) 
  21. MIX, Robert. SF Bay Area Timeline: Modernism (1930–1960) [online]. Vernacular Language North [cit. 2008-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (anglicky) 
  22. SFAI History [online]. San Francisco Art Institute [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-05. (anglicky) 
  23. COMER, Stephanie; KLOCHKO, Deborah; GUNDERSON, Jeff. The moment of seeing : Minor White at the California School of Fine Arts. [s.l.]: Chronicle Books, 2006. ISBN 9780811854689. S. 202. 
  24. BellaVistaRanch.net. Suisun History. Nancy Dingler, Part 3 – Fifty years since the birth of the Monticello Dam. Retrieved on 17. srpna 2009.
  25. PARTRIDGE, Elizabeth. Dorothea Lange–a visual life. Washington and London: Smithsonian Institution Press, 1994. Dostupné online. ISBN 1-56098-350-7. S. 26. 
  26. Dorothea Lange Is Dead at 70. Chronicled Dust Bowl Woes. Photographer for 50 Years Took Notable Pictures of 'Oakies' Exodus.. www.nytimes.com. New York Times, 1965-10-14. Dostupné online [cit. 2008-06-29]. (anglicky) 
  27. Neil Genzlinger. The Story Behind the Photos [online]. New York Times, 2014-08-28 [cit. 2017-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-03. (anglicky) 
  28. American Masters – Dorothea Lange: Grab a Hunk of Lightning [online]. PBS, thirteen.org, 2014-08-29 [cit. 2017-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 28, 2016. (anglicky) 
  29. National Women's Hall of Fame: Dorothea Lange [online]. womenofthehall.org, 2003 [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-05. (anglicky) 
  30. Mike Hodgson. Lange Elementary's 10th anniversary comes with Gold Ribbon Award [online]. Santa Maria Times, May 6, 2016 [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 2, 2017. (anglicky) 
  31. Timm Herdt. Hall of Fame ceremony lauds state achievers in many fields [online]. Ventura County Star, 2008-12-21 [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 2, 2017. (anglicky) 
  32. Hoboken Celebrates New Mural on Northern Edge, Celebrating Inspirational Women of the Mile Square City [online]. 26 October 2018 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. BAATZ, Willfried. Malá encyklopedie fotografie. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0210-6. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]