Doron Rabinovici
| Doron Rabinovici | |
|---|---|
 Doron Rabinovici v roce 2010 | |
| Narození | 2. prosince 1961 (62 let) Tel Aviv,  Izrael |
| Povolání | spisovatel, historik |
| Alma mater | Vídeňská univerzita Akademické gymnázium |
| Žánr | próza |
| Témata | židovská identita |
| Významná díla | Instanzen der Ohnmacht, Jinde |
| Ocenění | Cena Ernsta Roberta Curtiuse (1997) Preis der Stadt Wien für Publizistik (2000) Cena Clemense Brentana (2002) Cena Jeana Améryho (2002) Willy and Helga Verkauf-Verlon Preis (2007) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Doron Rabinovici (* 2. prosince 1961 v Tel Avivu) je rakouský spisovatel, esejista a historik s židovskými kořeny.
Život[editovat | editovat zdroj]
Doron Rabinovici je synem Davida a Schoschany Rabinovici, rozené Weksler. Jeho otci se podařilo roku 1944 uprchnout z Rumunska až do Palestiny. Jeho matka, původem z Litvy, přežila ghetto i pobyt v koncentračním táboře a po válce se dostala do Izraele.[1] Svůj příběh líčí Schoschana Rabinovici v knize nazvané Dank meiner Mutter (Díky mé matce).[pozn. 1]
Roku 1964 se celá rodina kvůli otcově pracovním povinnostem přestěhovala do Vídně, kde Doron Rabinovici od té doby žije.[1] Po maturitě (1979) studoval až do roku 1991 lékařství, psychologii, etnologii a dějiny na univerzitě ve Vídni.[1] Roku 2000 promoval prací o situaci předních vídeňských Židů během let 1938 až 1945. Práce byla pod názvem Instanzen der Ohnmacht (Instance bezmoci) publikována i knižně.
Doron Rabinovici se silně angažuje v politických otázkách, zejména v boji proti antisemitismu a dalším formám rasismu.[1] Je členem Grazer Autorenversammlung.
Jeho román Jinde, vydaný nakladatelstvím Archa i v češtině, byl roku 2010 nominován na Německou knižní cenu.[2] Následující román Die Außerirdischen pronikl roku 2017 do širší nominace na Rakouskou knižní cenu.[3]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1994: 3sat-Stipendium udělované při udílení Ceny Ingeborg Bachmannové
- 1997: Stipendium při Ceně Ernsta Roberta Curti
- 1998: Stipendium Hermanna Lenze
- 2000: Stipendium při literární ceně Heimita von Doderera
- 2000: Stipendium při Mörikeho ceně města Fellbachu
- 2000: Cena města Vídně za publicistickou činnost
- 2002: Cena Clemense Brentana
- 2002: Cena Jeana Améryho za esejistickou činnost
- 2007: Cena Willyho a Helgy Verkauf-Verlonových za antifašistickou publicistickou činnost
- 2010: Cena Antona Wildganse
Přehled děl[editovat | editovat zdroj]
- Papirnik. Stories Suhrkamp, Frankfurt 1994, ISBN 3-518-11889-7
- Suche nach M. Roman in zwölf Episoden. Suhrkamp, Frankfurt 1997, ISBN 3-518-40850-X – román
- Instanzen der Ohnmacht. Wien 1938–1945. Der Weg zum Judenrat. Jüdischer Verlag, Frankfurt 2000, ISBN 3-633-54162-4 (Diss. phil. Universität Wien 2000) – historická studie
- Republik der Courage. Wider die Verhaiderung, (vydáno společně s Robertem Misikem), Aufbau Taschenbuch Verlag, Berlin 2000, ISBN 3-7466-7027-6
- Credo und Credit. Einmischungen . Suhrkamp, Frankfurt 2001 ISBN 3-518-12216-9 – eseje
- Ohnehin. Roman. Suhrkamp, Frankfurt 2004 ISBN 3-518-45736-5 – román
- Der ewige Widerstand. Über einen strittigen Begriff Styria, 2008 ISBN 978-3-222-13239-1
- Das Jooloomooloo. Wien 2008 ISBN 978-3-200-01231-8 – Kniha pro děti s ilustracemi Christiny Gschwantnerové
- Andernorts. Roman. Suhrkamp, Berlin 2010, ISBN 978-3-518-42175-8 – román, nominován na Německou knižní cenu
- Die Außerirdischen. Suhrkamp, Berlin 2017, ISBN 978-3-518-42761-3 – román, nominován na Rakouskou knižní cenu
Česká vydání[editovat | editovat zdroj]
- Krédo a kredit (Credo und Credit), uveřejněno v Listy, roč. 32, č. 4, 2002
- Jinde (Andernorts), překlad: Magdalena Štulcová, Archa, 2011, ISBN 978-80-87545-01-0
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RABINOVICI, Schoschana. Dank meiner Mutter. Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag, 2009. ISBN 978-3596805716. (německy)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d BEILEIN, Matthias. Rabinovici, Doron. In: ARNOLD, Heinz Ludwig. Munzinger Online/KLG - Kritisches Lexikon zur deutschsprachigen Gegenwartsliteratur. Ravensburg: Munzinger-Archiv, 2001-. Dostupné online. (německy)
- ↑ EHRENBERGER, Jakub. Doron Rabinovici: Andernorts / Jinde. Literární.cz [online]. 2012-10-22 [cit. 2014-2-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-01.
- ↑ APA. Österreichischer Buchpreis: Longlist mit Rabinovici und zwei Menasses. Der Standard [online]. 2017-09-05 [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BEILEIN, Matthias. Rabinovici, Doron. In: ARNOLD, Heinz Ludwig. Munzinger Online/KLG - Kritisches Lexikon zur deutschsprachigen Gegenwartsliteratur. Ravensburg: Munzinger-Archiv, 2001-. Dostupné online. (německy)
- BEILEIN, Matthias. 86 und die Folgen. Robert Schindel, Robert Menasse und Doron Rabinovici im literarischen Feld Österreichs. Berlin: Erich Schmidt Verlag, 2008. ISBN 978-3-503-09855-2. (německy)
- HERMANN, Iris. Doron Rabinovici: Im Kaleidoskop des Erzählens. In: ALLKEMPER, Alo. Poetologisch-poetische Interventionen. München: Wilhelm Fink Verlag, 2012. S. 431–444. (německy)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Doron Rabinovici na Wikimedia Commons - (německy) www.rabinovici.at – oficiální webová stránka Dorona Rabinovici
- (česky) Rabinovici: Antisemitismus nelze sprovodit ze světa – rozhovor s Doronem Rabinovici na Literární.cz, 4.12.2012
