Domácí vězení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Domácí vězení je druh trestu, který spočívá v omezení svobody pohybu a pobytu pachatele. Je ale alternativním trestem vůči trestu odnětí svobody, neboť odsouzený sice nepobývá ve vězení, ale má povinnost se zdržovat v určeném obydlí. Zavedl jej od 1. ledna 2010 nový trestní zákoník, kde je upraven převážně v § 60 a 61. Jeho výkon pak reguluje v § 334a–334h trestní řád a vyhláška č. 456/2009 Sb., o kontrole výkonu trestu domácího vězení.

Nařízení trestu domácího vězení[editovat | editovat zdroj]

Tento druh trestu lze uložit tehdy, pokud jde jen o přečin a pokud jsou zároveň splněny dvě podmínky:

  • lze mít důvodně za to, že jeho uložení vzhledem k povaze a závažnosti přečinu a vzhledem k osobě a poměrům pachatele postačí
  • pachatel písemně slíbí, že se ve stanovené době bude zdržovat v určeném obydlí a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost

Trest lze uložit až na 2 léta. Lze jej uložit i jen jako samostatný trest, pokud uložení jiného trestu není třeba.

Výkon trestu domácího vězení[editovat | editovat zdroj]

Během výkonu trestu se pachatel musí zdržovat v soudem stanoveném čase v určeném obydlí. Toto místo a tento čas určí soud s přihlédnutím k místě jeho bydliště, k jeho pracovní době a době nutné pro cestu do zaměstnání, k případné péči o nezletilé děti a vyřizování jiných rodinných záležitostí. Výjimkou ze stanoveného omezení svobody pobytu a pohybu jsou zákonem uznané překážky výkonu trestu, jako je např. nutné lékařské ošetření. Soud může také povolit účast na pravidelných bohoslužbách nebo náboženských shromážděních. Na druhou stranu mu může ale uložit i přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti, které slouží k tomu, aby vedl řádný život. Při nařízení výkonu trestu se stanoví jeho počátek tak, aby si odsouzený mohl ještě obstarat své záležitosti. V průběhu jeho výkonu jej lze navíc na potřebnou dobu odložit nebo přerušit, ovšem jen z důležitých důvodů, stejně jako rozhodnout o změně místa či doby jeho výkonu.

Kontrolu výkonu trestu provádí Probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému, který umožňuje neustálou detekci místa pohybu odsouzeného (tzv. elektronické náramky). Kromě toho jsou realizovány i namátkové kontroly probačními úředníky. Pokud odsouzený nedodržuje určené podmínky výkonu trestu, kontrolní orgány sdělí tuto skutečnost soudu, který bude následně rozhodovat o přeměně trestu domácího vězení v trest odnětí svobody. Pokud k tomu dojde, platí pak, že za každý jeden den nevykonaného trestu domácího vězení se počítá za jeden den odnětí svobody.