Domácí vězení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Domácí vězení je druh trestu, který spočívá v omezení svobody pohybu a pobytu pachatele. Je ale alternativním trestem vůči trestu odnětí svobody, neboť odsouzený sice nepobývá ve vězení, ale má povinnost se zdržovat v určeném obydlí. Zavedl jej od 1. ledna 2010 nový trestní zákoník, kde je upraven převážně v § 60 a 61. Jeho výkon pak reguluje v § 334a–334h trestní řád a vyhláška č. 456/2009 Sb., o kontrole výkonu trestu domácího vězení.

Nařízení trestu domácího vězení[editovat | editovat zdroj]

Tento druh trestu lze uložit tehdy, pokud jde jen o přečin a pokud jsou zároveň splněny dvě podmínky:

  • lze mít důvodně za to, že jeho uložení vzhledem k povaze a závažnosti přečinu a vzhledem k osobě a poměrům pachatele postačí
  • pachatel písemně slíbí, že se ve stanovené době bude zdržovat v určeném obydlí a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost

Trest lze uložit až na 2 léta. Lze jej uložit i jen jako samostatný trest, pokud uložení jiného trestu není třeba.

Výkon trestu domácího vězení v ČR[editovat | editovat zdroj]

Výkon trestu spočívá v nutnosti odsouzeného zdržovat se v obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době stanovené soudem tak, aby výkon povinnosti nebránil zaměstnání odsouzeného, potřebné lékařské péči či účasti na bohoslužbách i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. Soud také může odsouzenému uložit další přiměřené omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život (péči o nezletilé děti a vyřizování jiných rodinných záležitostí) či podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.V průběhu jeho výkonu jej lze navíc na potřebnou dobu odložit nebo přerušit, ovšem jen z důležitých důvodů, stejně jako rozhodnout o změně místa či doby jeho výkonu.

Kontrola výkonu trestu domácího vězení v ČR[editovat | editovat zdroj]

Kontrolu výkonu trestu provádí úředník Probační a mediační služby formou namátkových kontrol v místě výkonu trestu, a to v době, kdy se má odsouzený podle podmínek trestu v určeném obydlí zdržovat. Za tímto účelem je odsouzený či propuštěný povinen na případné vyžádání probačnímu úředníkovi umožnit vstup do místa výkonu trestu. Po zavedení elektronického monitorovacího systému bude Probační a mediační služba spolupracovat s jeho provozovatelem. Namátkové kontroly mohou být doplňovány konzultacemi odsouzeného či propuštěného s probačním úředníkem na středisku Probační a mediační služby. Současně probační úředník odsouzenému či propuštěnému pomáhá při řešení jeho problémů formou poskytnutí odborné pomoci a poradenství s cílem vést odsouzeného ke spořádanému životu. Probační úředník je rovněž v kontaktu s rodinou odsouzeného či s osobami sdílející s klientem prostory obydlí, ve kterých odsouzený trest vykonává.
Českou republiku čeká ještě nelehká cesta zdokonalení právní úpravy trestu domácího vězení a zprovoznění elektronického monitoringu odsouzených, až potom se zařadí mezi státy s efektivní a moderní trestní spravedlností.[1]

Postup v případě maření výkonu trestu[editovat | editovat zdroj]

Každé neplnění podmínek výkonu trestu, nedodržování uložených přiměřených omezení a povinností sděluje probační úředník soudu. Pokud odsouzený maří výkon tohoto trestu, soud rozhodne o přeměně zbytku nevykonaného trestu domácího vězení v trest odnětí svobody. V případě maření uložené povinnosti zdržovat se v určené době ve svém obydlí informuje probační úředník příslušný soud. Na základě toho může soud rozhodnout o výkonu zbytku nevykonaného trestu odnětím svobody.[2]

Trest domácího vězení v Evropě[editovat | editovat zdroj]

V současné době je domácí vězení zavedeno ve většině západoevropských zemí, k nimž se postupně připojují země střední a jihovýchodní Evropy. V každé zemi je jiná právní úprava a způsob kontroly odsouzených. Zřetelný je trend sílícího významu probace a alternativních trestů a snaha dát do souladu předpisy upravující kromě jiného také domácí vězení a elektronický monitoring v celé EU. Z komparace současného právního stavu a realizace kontroly domácího vězení ve vybraných evropských zemích (Anglie a Wales, Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko) jsou zřejmé tyto shodné prvky:

  • dostavil se efekt snížení vězeňské populace a obsazenosti věznic
  • domácí vězení je kombinováno s prvky dohledu, s povinnou účastí odsouzeného v programech psychosociálního výcviku, s kontrolou dalších uložených povinností a omezení směřujících k jeho nápravě (např. zákaz užívání alkoholu)
  • zavedení podmínky souhlasu odsouzeného s tímto trestem, popř. i členů jeho domácnosti
  • průměrná délka domácího vězení je tři a půl měsíce
  • úspěšnost domácího vězení je ovlivněna typem spáchaného deliktu, osobnosti pachatele a mírou jeho strachu z vězení
  • osobami v domácím vězení jsou obvykle mladí muži s delší kriminální minulostí a nejčastějšími delikty jsou krádeže, přechovávání drog, řízení pod vlivem návykové látky a loupež
  • závěry provedených výzkumů poukazují na to, že domácí vězení funguje především u osob, které žijí ve stabilním sociálním prostředí, mají domov, podporu rodiny a jsou ochotny spolupracovat s trestněprávním systémem

od roku 2006 je zřejmý nárůst v ukládání trestu domácího vězení.[3]

Budoucnost trestu domácího vězení v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Budoucnost domácího vězení na evropském kontinentu je neodmyslitelně spojen se zaváděním elektronického monitorování odsouzených osob. Jmenované evropské země jsou v různé fázi příprav, pilotování nebo ostrého provozu této moderní technologie kontroly odsouzených. Využívá se především radiofrekvenční technologie, sledování pomocí GPS, hlasové ověřování a dálkové ověřování alkoholu (Nizozemsko, Švédsko). Pilotně se ve Švédsku ověřuje využití elektronického monitoringu při ochraně obětí trestných činů, ten je používán v USA v případech domácího násilí.
Trest domácího násilí může být účinný ve snížení recidivy a omezení vězeňské populace pouze v kombinaci s prvky sociální převýchovy, nikoli jen jako způsob izolace společensky nebezpečné osoby. A jako takový má nepochybně své místo v systému alternativních trestů.[4]

Známé případy trestu domácího vězení v historii[editovat | editovat zdroj]

Kambodža[editovat | editovat zdroj]

Pol Pot Bývalý premiér Kambodži.

Římskokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Galileo Galilei v domácím vězení od roku 1634 do roku 1642, kdy zemřel. Byl takto potrestán za svoji obhajobu Koperníkova tvrzení, že Slunce je středem naší soustavy, kolem kterého se Země otáčí.

USA[editovat | editovat zdroj]

Riddick Bowe bývalý mistr v boxu. V domácím vězení poté, co byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody.
Adrian Lamo odsouzen k šesti měsícům domácího vězení za hackerství v The New York Times a Microsoftu[5]

Domácí vězení v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Trest domácího vězení. Probační a mediační služba České republiky [online]. neznámé: IT STUDIO, 2017 [cit. 2017-03-12]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trest-domaciho-vezeni/
  2. Trest domácího vězení. Probační a mediační služba České republiky [online]. neznámé: IT STUDIO, 2017 [cit. 2017-03-12]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trest-domaciho-vezeni/
  3. ŠTERN, Pavel, OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka a Dagmar DOUBRAVOVÁ, ed. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-757-2.
  4. ŠTERN, Pavel, OUŘEDNÍČKOVÁ, Lenka a Dagmar DOUBRAVOVÁ, ed. Probace a mediace: možnosti řešení trestných činů. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-757-2.
  5. Wikipedia. House arrest [online]. neznámé: neznámé, 2017 [cit. 2017-03-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/House_arrest
  6. Wikipedia. House arrest [online]. neznámé: neznámé, 2017 [cit. 2017-03-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/House_arrest