Dolany (tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolany
Západní průčelí tvrze
Západní průčelí tvrze
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 14. století
Další majitelé Vidršpergárové z Vidršpergu
Černínové z Chudenic
Poloha
Adresa Dolany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dolany
Dolany
Další informace
Rejstříkové číslo památky 26217/4-2859 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolany jsou tvrz ve stejnojmenné obciokrese Klatovy. Založena byla nejspíše ve čtrnáctém století a až do osmnáctého století sloužila jako panské sídlo. Potom ji získal jezuitský řád a na počátku devatenáctého století byla rozprodána několika majitelům a upravena na byty. Dochoval se z ní zejména palác, který je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dolany patřily od roku 1232 jedné z větví rodu Drslaviců.[2] Prvním z nich, který používal přídomek „z Dolan“, byl Sezima připomínaný v letech 1238–1253. Jeho potomkům vesnice patřila až do konce patnáctého století, kdy ji získal Racek Měsíček z Výškova.[3]

Kdy byla založena tvrz není jisté, ale nejspíše se tak stalo koncem čtrnáctého století.[4] První písemná zmínka o ní pochází až z roku 1515, kdy patřila bratrům Zikmundovi a Janovi Měsíčkům z Výškova.[2] Roku 1546 Zikmund koupil zadlužený podíl svého bratra. Měl pět synů, z nichž dolanskou tvrz zdědil nejspíše Diviš, který vedl časté spory s Václavem Kanickým z Čachrova. Diviš zemřel okolo roku 1590 a Dolany zdědil syn Kunrát. Po jeho smrti roku 1599 tvrz získala jeho sestra Markéta provdaná za Jana Tonnera z Truppachu, která vyplatila podíly ostatních bratrů. Za ní tvrz obývali pouze úředníci. Po Markétině smrti tvrz přešla do držení jejího bratra Bořivoje, který je jako majitel uváděn roku 1612.[3]

Bořivoj Měsíček z Výškova byl sice katolík, ale zúčastnil se stavovského povstání v roce 1619, za což měl být potrestán tím, že jeho majetek měl být převeden na manství. Vzhledem k velkému zadlužení panství k tomu nedošlo, a Bořivoj byl nucen panství roku 1631 prodat Rudolfu Čejkovi z Olbramovic.[3] Další majitelé se rychle střídali. Od roku 1640 tvrz patřila Kateřině Vidršpergárové z Vidršperka, po ní opět Měsíčkům z Výškova a znovu Vidršpergárům.[2] Roku 1673 patřila zadluženému Jetřichu Františkovi Vidršpergárovi z Vidršperka,[3] který ji musel prodat. V odhadní listině je charakterizována jako značně sešlá.[2] Podle popisu se tvrz skládala ze staré věžové tvrze a nové kamenné přístavby s cihlovou střechou.[3]

Na krátkou dobu panství získal Vilém Albrecht Krakovský[3] a na počátku osmnáctého století tvrz koupili klatovští jezuité, kterým sloužila jako letní sídlo. Po zrušení jezuitského řádu majetek spravoval náboženský fond, od kterého Dolany roku 1805 koupili Černínové a připojili je k chudenickému panství. Ti nevyužívanou tvrz rozdělili na několik dílů, které rozprodali k bydlení.[2] Objekt je v důsledku zanedbání údržby v havarijním stavu.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Tvrz byla původně obehnána vodním příkopem, přes který vedl kamenný most. Do areálu tvrze se potom vstupovalo po padacím mostě.[2]

Nejstarší částí tvrze je věžovitý gotický palác z lomového kamene. K němu byla na západní straně během pozdně gotických úprav přistavěna další budova. Z renesance se dochovaly hřebínkové klenby v přízemí dostavby a valená klenba v prvním patře. Ze stejné doby pravděpodobně pochází také řešení vstupu a okrouhlá bašta v jihovýchodním nároží. Fasády byly zdobené sgrafity. Další přístavba byla postavena na jižní straně při barokních úpravách. Spolu s pozdně gotickou přístavbou na západní straně tvoří obytný dům s čp. 2.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-03]. Identifikátor záznamu 137380 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Dolany – tvrz, s. 62. 
  3. a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Dolany tvrz, s. 51–54. 
  4. a b Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-12-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Dolany tvrz, s. 51–54. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]