Přeskočit na obsah

Dobříčany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobříčany
Kostel v Dobříčanech
Kostel v Dobříčanech
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLiběšice
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel114 (2021)[1]
Katastrální územíDobříčany (3,06 km²)
PSČ438 01
Počet domů58 (2011)[2]
Dobříčany
Dobříčany
Další údaje
Kód části obce27782
Kód k. ú.627780
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobříčany (německy Dobritschan) jsou vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Liběšic. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov. Dobříčany jsou také název katastrálního území o rozloze 3,06 km².[3]

Využití okolní krajiny v pravěku dokládá nález několika set kusů štípané industrie, který v místech těžby jílu poblíž soutoku Ohře a Blšanky učinil roku 1937 amatérský archeolog Anton Garstenhöfer. Slavomil Vencl později zjistil, že malá část pazourkových nástrojů pochází z neolitu, ale 530 kusů přiřadil kultuře magdalénienu. Nalezené nástroje pravděpodobně byly pozůstatkem dílny, ve které se vyráběly.[4]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1318,[5] kdy byla sídlem rytíře Hogera. Počátkem 16. století byly Dobříčany za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic připojeny k líčkovskému panství. Krátce po bitvě na Bílé hoře Dobříčany přepadli Valdštejnovi vojáci a zapálili zámek. Za účast na stavovském povstání byla ves Kryštofu Hrobčickému zkonfiskována a v roce 1623 prodána Františkovi Clary de Riva, jehož potomkům ves zůstala až do roku 1804.[6] Od roku 1823 byl statek a zámek Dobříčany ve vlastnictví baronské rodiny Zessnerů, jež jej po roce 1945 musel opustit a zámek sloužil jako kasárna.

Jihozápadně od vesnice bývaly u břehu Blšanky lázně využívané od osmnáctého století k léčebným koupelím. Na počátku dvacátého století je provozovali Zessnerové a po roce 1945 je převzal místní národní výbor. Ještě v roce 1971 bylo v lázních poskytnuto šest tisíc koupelí. Při ceně 6 Kčs za koupel byl provoz lázní ziskový. Přestože byly koupele označeny jako očistné, předepisovali je obvodní lékaři z okolí Žatce při revmatických a kožních nemocích.[7]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Mezi Blšankou a bývalým náhonem jihozápadně od vesnice se v několik studních jímala z hloubky 1,5–1,8 metru hydrogenuhličitano-síranová vápenato-hořečnatá voda s mineralizací 0,83 g·l−1. V podloží kvartérních sedimentů úzké údolní nivy se zde nachází jíly a písky žatecké bezslojové facie souvrství hnědouhelných slojí.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 456 obyvatel (z toho 251 mužů), z nichž bylo devatenáct Čechoslováků, 435 Němců a dva cizinci. Převažovali lidé s římskokatolickým vyznáním, ale žili zde také tři evangelíci a osm lidí bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 482 obyvatel: 25 Čechoslováků a 457 Němců. Kromě římských katolíků ve vsi žil jeden evangelík a tři lidé bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 392 432 406 444 488 456 482 192 217 168 139 113 92 98
Domy 50 51 52 61 66 69 85 69 58 55 50 57 56 58

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Podoba původně gotického kostela Narození Panny Marie pochází z přestavby z roku 1878. Uvnitř se nachází stropní malby Madony a Adorace Nejsvětější svátosti a oltář s obrazem od A. Zessnera.[11]
  • Barokní dobříčanský zámek ve středu vesnice vznikl v roce 1620 renesanční přestavbou starší tvrze. DOchovanou podobu získal díky barokní přestavbě ve druhé polovině 17. století.[12]
  • Venkovská usedlost čp. 6
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán – krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 60–61. 
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  6. PRÁŠIL, Petr; ŘÁNEK, Jan; RYCHTAŘÍK, Jaroslav. Žatecko na starých pohlednicích. 1. vyd. Hostivice: Petr Prášil – Baron, 2005. 288 s. ISBN 80-86914-00-3. S. 161. 
  7. a b KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Dobříčany, s. 80–82. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  11. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dobříčany, s. 277. 
  12. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dobříčany – zámek, s. 93. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠTĚPÁNEK, Karel. 700 let města Žatce. Žatec: Městský národní výbor Žatec, 1965. 72 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]