Dobříčany (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobříčany
Východní část hlavní budovy
Východní část hlavní budovy
Základní informace
Slohbarokní
Přestavba1620, 2. polovina 17. století
Další majiteléLobkovicové
Hrobčičtí z Hrobčic
Clary-Aldringenové
Schönburg-Hartensteinové
Zessnerové ze Spitzenberga aj.
Současný majitelMartin Rippl
Poloha
AdresaDobříčany, Liběšice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dobříčany
Dobříčany
Další informace
Rejstříkové číslo památky42868/5-1118 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobříčany jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od Žatceokrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318, kdy je zmiňován vladyka Hogerus z Dobříčan. Po něm se v držení vesnice vystřídal pražský měšťan Oldřich Slaner a několik drobných šlechticů z okolí: Jaroslav z Opočna (1396) a vladykové z Lipna, za nichž je v roce 1437 poprvé zmíněna tvrz. Později patřila k líčkovskému panství, ale po odsouzení Jiřího Popela z Lobkovic byl jeho majetek zkonfiskován a Dobříčany koupil v roce 1594 Diviš Hrobčický z Hrobčic. Jeho syn Kryštof nechal tvrz v roce 1620 přestavět na renesanční zámek. Zúčastnil se však stavovského povstání a Dobříčany mu byly zkonfiskovány. Zámek navíc vyrabovalo a zapálilo císařské vojsko. Poničený zámek v roce 1623 koupil František Clary de Riva a buď on, nebo jeho syn ho nechali barokně upravit. Jejich potomci zámek vlastnili do roku 1746, kdy dědictvím přešel na hraběte Leopolda Kašpara Clary-Aldringena z vedlejší rodové větve. V 19. století se v Dobříčanech po Clary-Aldringenech vystřídali od roku 1804 Jan Antonín Chládek, Eduard ze Schönburka (1809) a Vincenc Zesner ze Spitzenberga, který nechal upravit zámecký park. V zámku také shromáždil velkou sbírku zbraní a uměleckých předmětů. Jeho rodina na zámku žila do roku 1945, kdy jej převzal stát.[2] Ve druhé polovině století zámek využívala armáda jako skladiště, ale v roce 1992 jej koupila společnost Benitrans, která zanedbávala údržbu, až se část zámku zřítila.[3]

Zchátralý zámek chtěl v roce 2015 koupit Petr Bajer, který plánoval rozsáhlou opravu.[4] Neuhradil však kupní cenu, a z rekonstrukce sešlo.[5] Dalším majitelem se roku 2018 stal Martin Rippl, který za zámek zaplatil 900 tisíc korun s cílem vybudovat v něm domov pro seniory.[6]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednopatrový zámek stojí na půdorysu písmene L, před jehož průčelí ze strany ulice i zahrady předstupují ploché rizality.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-24]. Identifikátor záznamu 155090 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dobříčany – zámek, s. 93. 
  3. KINŠT, Petr. Část zámku v Dobříčanech se zřítila, zbytek může padnout kdykoliv [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, 2011-11-07 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online. 
  4. STRNADOVÁ, Miroslava. Opraví nejzchátralejší zámek, aby ukázal, že podnikat lze i eticky [online]. MAFRA, 2015-09-28 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online. 
  5. STRNADOVÁ, miroslava. Z plánů na opravu zámku v Dobříčanech sešlo. Sídlo je opět na prodej. iDnes.cz [online]. 2016-05-05 [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 
  6. Ruina zámku Dobříčany má nového majitele, má velké plány, ale ne peníze. iDnes.cz [online]. 2018-09-04 [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: 1. díl A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Dobříčany, s. 128–130. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 407. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]