Dlouhozobka zimolezová
 Dlouhozobka zimolezová | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Čeleď | lišajovití (Sphingidae) |
| Rod | dlouhozobka (Hemaris) |
| Binomické jméno | |
| Hemaris fuciformis Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dlouhozobka zimolezová (Hemaris fuciformis) je noční motýl z čeledi lišajovitých, vyznačující se převážně denní aktivitou a specifickým vzhledem, připomínajícím čmeláka, podle kterého dostal také své odborné pojmenování (latinsky fuciformis = „čmelákotvarý“).[1] Vyskytuje se i na území ČR, není ale hojný.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Druh je rozšířen po celé Evropě a v lesostepních oblastech Asie.
Vyskytuje se na okrajích světlých lesů, na lesních cestách a pasekách, ale i v parcích a zahradách. Není příliš omezen nadmořskou výškou, vyskytuje se jak v nížinách, tak v horských údolích.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
(svrchní a spodní pohled)
Jedná se o malý druh lišaje, délka předního křídla je pouze 19–22 mm. Oba páry křídel mají podobné zbarvení – vnitřní plocha je sklovitě průzračná, pouze žilkování a okraje křídel jsou červenohnědé. Na předním křídle je poblíž kořene znatelná silnější tmavá příčka, vytvářející hnědou skvrnu. Hruď je zelenohnědá, značně chlupatá. První článek zadečku kopíruje zbarvení hrudi, 2. a 3. článek jsou tmavě červenohnědé a ostatní články jsou opět zelenohnědé, s výjimkou černé štětičky chloupků na konci zadečku. Tykadla jsou tmavá, paličkovitá.[3]
Dlouhozobku zimolezovou lze zaměnit s příbuzným druhem, dlouhozobkou chrastavcovou. Dlouhozobka chrastavcová se liší užším hnědým lemem křídel a absencí tmavé skvrnky v ploše předního křídla. Záměna je možná také s některými druhy čmeláků, kterým se dlouhozobky rodu Hemaris podobají.[4]
Vajíčka jsou zelené barvy, drobná a kulatá.[4]
Housenka je zelená, jemně bíle tečkovaná s nažloutlým, zdvojeným hřbetním pruhem. Na zádi má výrazný růžek.
Kukla je tmavě hnědá, matně lesklá. Měří 2,5–3 cm.[3]
Bionomie[editovat | editovat zdroj]
V České republice tvoří jednu až dvě generace. První generace létá v květnu a červnu, méně početná generace druhá pak v červenci a srpnu. Dlouhozobka zimolezová je aktivní během dne, létá prudce a rychle a v letu se zastavuje, aby sála nektar z květů. Ráda saje na květech hvozdíkovitých rostlin. Pro svůj způsob letu bývá, stejně jako další druhy dlouhozobek, někdy považována laickým obyvatelstvem za kolibříka.[5]
Housenky žijí na zimolezu, chrastavci a pámelníku.[4] Z vajíček se líhnou asi po dvou týdnech koncem června a svůj vývoj dokončují v polovině září.[2] Kuklí se v řídkém zámotku při zemi, nebo mělce pod ní.[3][4]
Část kukel se líhne v červenci, motýli pak létají ještě téhož roku jako druhá generace. Zbytek kukel přezimuje.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Detail sající dlouhozobky -
Detail vajíčka -
Mladá housenka -
Housenka v pozdější fázi vývoje -
Kukla v otevřeném zámotku
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Latinsko-český slovník [online]. [cit. 2018-07-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c LULÁK M., KRNÁČ J. Začínáme s entomologií a chovem motýlů. 1. vyd. Karviná: Alfa Consulting, 1999. 352 s. ISBN 8023839721.
- ↑ a b c d HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. 352 s.
- ↑ a b c d ZAHRADNÍK, Jiří. Naši motýli. Praha: Albatros, 1997.
- ↑ Dlouhozobka - "kolibřík" z třídy hmyzu [online]. [cit. 2018-07-14]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Taxon Hemaris_(Hemaris)_fuciformis ve Wikidruzích
Obrázky, zvuky či videa k tématu dlouhozobka zimolezová na Wikimedia Commons - Dlouhozobka zimolezová na BioLibu
- Dlouhozobka zimolezová na Encyclopedia of Life (anglicky)
