Diskuse:Jaroslav Flegr

Článek o žijící osobě

Protože se v tomto článku píše o žijícím člověku, měl by vyhovovat doporučení Články o žijících lidech. Kontroverzní informace, u nichž chybí zdroj nebo jejichž zdroj není věrohodný, musejí být okamžitě vymazány, zvláště pokud by mohly tuto osobu očerňovat. Pokud je takový obsah vkládán opakovaně nebo máte k článku jiné připomínky týkající se tohoto doporučení, můžete se poradit s komunitou na Wikipedie:Potřebuji pomoc. Potřebujete-li v souvislosti s tímto článkem asistenci správců, upozorněte je, prosím, na jejich nástěnce. Jste-li sám/sama dotčenou osobou a považujete obsah článku za pomlouvačný, návod jak postupovat najdete také na stránce Wikipedie:Pomluva.

Toto je kontroverzní téma, které může být předmětem sporů.

• Čtěte prosím pečlivě tuto diskuzní stránku předtím, než v článku učiníte podstatné změny.
• Pokud doplňujete informace do článku, dbejte na jejich přesné zdrojování. U nedostatečně ozdrojovaných informací zvažte jejich označení šablonou {{Doplňte zdroj}} nebo {{subst:Fakt}}, případně jejich odstranění.
• Diskutujte zcela věcně, vyhněte se osobním vyjádřením včetně narážek.

2. fotografie

Prosím o diskusi, zda mít ve článku 2 portrétní fotografie nebo jednu. Nevidím důvod proč mít 2, navíc obě z roku 2008. Stávající fotka v infoboxu mi navíc připadá lepší. Do doby dosažení konsensu prosím o dodržení původního statusu quo.

Historie fotek u článku: při založení článku byla použita fotka, kterou prosazuje Protestant; autorem fotky i zakladatelem článku je Snek01. V roce 2011 byla tato fotka nahrazena stávájící v infoboxu, Kyknosem, s komentářem "lepší foto", a od té doby byla v článku až dosud. (Vidím zde tedy hned 2 hlasy pro stávající foto, můj a Kyknosův ;-)

Historie nynějších revertů:Smazal jsem druhou fotografii, kterou přidal Protestant. Editaci jsem popsal takto: "2 portréty nejsou třeba". Protestant smazání revertoval, s komenářem "nezdůvodněno!". Fotku jsem opět smazal s komentářem zdůvodnění: "2 portréty nejsou třeba" snad Vám to stačí; namátkou - 4 profesoři mají 1 portrét + případně foto z akce". Protestant opět revertoval s komentářem "ničemu tam nevadí, zpět. Zanechte svého arogantního rozmaru mazání, ano!" a na moji diskusní stránku umístil text: "Přestaňte s rozmarem arogantního mazání!!! Na tom obrázku trvám, pro jeho odstranění neexistuje jediný racionální důvod! Zanechte ihned tohoto arogantního, panovačného a vševědoucího rozmaru!". Poté jsem revrtoval a zahájil tuto diskusi. Zdraví, --WikiHannibal (diskuse) 3. 7. 2016, 01:12 (CEST)

Stejně jako Vy nevidíte důvod pro dvě fota v hesle, extrémně silově jej protlačujete a neadekvátně zdůvodňujete!, nevidím jediný relevantní důvod já dvě zde nemít. Žádám Vás, konflikt jste vyvolal (- smaz), abyste mi tedy urgentně doložil pravidlo, které mi zakazuje, zapovídá dvě v hesle nemíti...! Doložte mi to, prosím. Hodnocení 'lepší', o které se úsměvně opíráte, je vždy mimořádně subjektivní, viz Vaše NPOV, ukázková neobjektivita výše! Je naprosto absurdní, abyste mi zakazoval, na základě ale jakého titulu, z jaké fce?, nemít zde foto a ještě počítal nějaké letité hlasy 'pro x proti'! O obrázcích se zde tedy standardně nehlasuje!, najdete mi na to pravidlo? Nedoložíte-li mi pravidlo, budu považovat Vaše jednání od samého počátku za arogantně prosazovanou zlovůli, 'nepředpokládání dobré vůle', a za umělé, účelové vyvolání konfliktu s následným protlačováním (Vašeho) subjektivního, ničím nepodloženého, názoru! --Protestant (diskuse) 3. 7. 2016, 01:57 (CEST)

Jaký důvod a přínos pro encyklopedii mají ty dvě prakticky stejné fotky? --Valdemar (diskuse) 20. 7. 2016, 10:14 (CEST)

Vidím to s odpuštěním stejně jako WikiHannibal (a Vlout - jehož poněkud rétorickou otázku spolupodepisuji.). Tak to již jsme minimálně tři. Co Vy na to, kolego Protestante? Jsme tedy všichni arogantní a rozmarní? Nebo to dnes třeba již vidíte trochu jinak?--Megoutkař Alou (diskuse) 15. 3. 2018, 14:39 (CET)

Vidím to naprosto stejně, ty dvě fotky jsou nadbytečné. --Hynas (diskuse) 21. 3. 2018, 00:03 (CET)

Evoluční psycholog

@Hynas: Všiml jsem si, že jste z článku odebral kategorii Evoluční psychologové. Toto je ovšem uvedeno hned v úvodní větě, rovněž je to ozdrojované. V jeho profilu na NUDZ je uvedeno: „V rámci NUDZ se zabývá evoluční psychologií a evoluční parazitologií.“ Takže by o tomto neměl být pochyb. Nebo jste měl jiný důvod pro vyžazení? Všiml jsem si, že kategorie je nyní prázdná. --Marek Genius (diskuse) 25. 8. 2021, 17:29 (CEST)

@Hynas: Asi se to neodeslalo. --Marek Genius (diskuse) 25. 8. 2021, 17:32 (CEST)

@Marek Genius: Odeslalo, jen jsem nebyl na příjmu, sorry. Důvody byly dva; první z nich byl pokus vyprázdnit kategorii, ve které byly pouze dva články (tím druhým byl Robin Dunbar, což není příklad vhodné kategorizace (navíc nelze vzhledem k rozsáhlosti oboru očekávat její smysluplné zaplňování). Bohužel jsem z nepozornosti nedodržel správný postup ohledně zrušení dané kategorie a pak jsem to už nestihl napravit. Druhým důvodem bylo to, že pokud se někdo zabývá nějakým oborem, neznamená to, že je odborníkem tohoto oboru. Když se budu zabývat výzkumem v oblasti psychických onemocnění, neznamená to přece, že jsem lékařem/psychiatrem. Vzhledem k užší definici profese psychologa mi nepřijde, že by JF byl psychologem. Nemám ale nic proti revertu obou obou mých editací. --Hynas (diskuse) 27. 8. 2021, 14:15 (CEST)

Hynas: Nepřidal jsem do editace podpis, když se editace neuloží s podpisem, tak se ping nevytvoří. :-)

Pokud byly v kategorii Kategorie:Evoluční psychologové jen dva články, tak je to málo. Na druhou stranu má ta kategorie hodně interwiki, které ukazují, že potenciál má. Osobně se domnívám, že pokud existuje předpoklad, že v budoucnu bude kategorie zaplněna, tak může existovat, i když je v ní aktuálně nižší počet článků. Ale nevím, jestli se na to ostatní wikipedisté dívají podobně. Třeba se na to můžete zeptat Pod Lípou. Taktéž je možné, že tu máme více evolučních psychologů, jen nejsou v kategorii zařazeni.

Co se týče samotného Flegra, tak psychická onemocnění se dají jistě studovat i z jiného hlediska, např. z demografického nebo z terminologického (jazykového), většina osob však bude lékaři nebo psychology. V případě Flegra je ovšem ve zdroji přímo napsáno, že se zabývá evoluční psychologií, tedy jako by u té osoby bylo napsáno, že se zabývá lékařstvím/psychiatrií. Osobně mám taky pocit (zvlášť v dnešní covidové době), že se Flegr rád vyjadřuje i k oblastem mimo jeho odbornost, ale asi by bylo třeba to pro článek ověřit, např. že nějaký jiný psycholog Flegra označil za laika. A i v tomto případě si myslím, že by měl být Flegr uveden v této kategorii, neboť neuvedení by bylo POV (stranění kritikovi). Je fakt, že psychologii nestudoval, ale nemyslím si, že studium je podmínkou, myslím si, že definice v článku Psychologie není správná. Ani není ozdrojovaná. Kupř. Freud vystudoval medicínu, ovšem vedle lékaře je považován i za psychologa. OK, Freud byl zrovna tím psychoterapeutem a klinickým psychologem, ale vůbec třeba nerozumím tomu, proč psychoterapeut a klinický psycholog kvalifikovaný nemusí být (dle definice), a psycholog v jakémkoliv jiném oboru kvalifikovaný být musí. Dále je v článku napsáno, že jde o výzkumného pracovníka v oboru psychologie, což by právě splňoval Flegr. --Marek Genius (diskuse) 28. 8. 2021, 05:33 (CEST)

@Marek Genius: Díky, když teď čtu tu definici na stránce Psycholog, tak je dost marná a asi bych si s ní výhledově pohrál. Každopádně si ale nejsem jistý, jaký je úzus uvádění těch vědeckých profesí; zda celkově je celkově důležitější vzdělání a metodologický přístup, anebo oblast výzkumu. V případě toho druhého by se totiž kategorizace mohla výrazně rozbujet právě u multidisciplinárnějších oborů typu psychologie, statistika a podobně. To je pro mě tím důvodem, proč bych Flégra v žádném případě jako psychologa neuváděl. Jinak o žádném vyjádření psychologa nevím, kromě několika málo případů, které by mohly být jasné POV. Flégr se totiž jako psycholog sám nikde neprezentuje, maximálně tak, že se "zabývá evoluční psychologií", což je i za mě docela bezproblémové. Není tedy důvod se vůči tomu vymezovat. Pokud by se ale prezentoval jako "evoluční psycholog", věřím, že by reakce na sebe nenechala dlouho čekat. --Hynas (diskuse) 31. 8. 2021, 09:54 (CEST)

@Hynas: To jsou dvě rozdílné věci: jedna věc je profese a druhá věc je vzdělání. Byť to spolu souvisí, rozhodně nelze hovořit o rovnítku. Člověk vystuduje třeba na tesaře, ale potom jde dělat kuchaře. Proč by ne, když to legislativa umožňuje? Ten člověk tedy bude v kategorii kuchaři, nikoliv tesaři. Na druhou stranu bych byl pro mít tu obě kategorie, věřím, že i kategorizace podle studia by si existenci zasloužila, momentálně se to ale – pokud vím – týká jen absolventů škol a specializací titulu profesor apod. Takže sám bych se za založení této kategorizace přimlouval, ale předtím bude třeba vyřešit několik problémů – např. vystudovaný účetní může mít za sebou bakaláře či inženýra a nebo třeba jenom maturitu, ale pořád šlo o studium účetnictví. Dále bude problém s tím, že školy si obory různě pojmenovávají, a může jít o podobné, ne však zcela stejné obory. Nicméně vzdělání není profese, mnoho lidí se něčemu věnovalo, ale ani neměli šanci daný obor vystudovat (lidé ve starověku, kdy univerzity neexistovaly, polyhistorové věnující se třeba deseti profesím – samozřejmě mají za sebou jen jednu školu, a nebo v rámci psychologie jsou to první psychologové, protože když ten obor neexistoval, tak to prostě ani nemohli vystudovat). Samozřejmě je při tomto třeba nekoukat na český pohled, ale brát to světově. Zákonem je studium podmíněno jen u pár profesí (lékař, právník), a ani zde by navíc nebylo správné ohlížet se na zákony (třeba Frank Abagnale si zfalšoval diplom, a medicíně vůbec nerozuměl, přesto nelze říct, že profesi lékaře fakticky nevykonával). Mimochodem, Flegr je považován za odborníka na parazitologii a má v tomto oboru docenturu, přitom dle vlastních slov mnoho oblastí parazitologie, např. lékařskou parazitologii, vůbec nezná.

Přiznám se, že nerozumím tomu, jaký je rozdíl mezi evolučním psychologem a výzkumníkem zabývajícím se evoluční psychologií. Podle mě je to totéž. Kdybych měl termín „evoluční psycholog“ nějak definovat, tak bych řekl, že je to vědec v oboru evoluční psychologie. Pokud prokážete, že to není totéž, tak by v té kategorii být neměl. Podle mě je v tom ale rovnítko. Samozřejmě třeba „informace“ mohou být oblastí výzkumu informatika, kybernetika, logika či statistika a nebo taky biologa (genetika) či lingvisty, ale to je trochu něco jiného. A co se týče těch psychologů a statistiků, tak zde je třeba vycházet ze zdrojů, pokud je u někoho napsáno, že se zabývá psychologií a statistikou, pak by v těchto kategoriích měl být uveden, měl by ovšem existovat zdroj přímo na toto tvrzení, tedy asi nepostačí, že např. onen vědec je autorem knihy o statistice, protože to by byl vlastní výzkum.

Ještě poznámka k té definici psychologa: já bych použil třeba definici z IJP: „odborník v psychologii“. Stručné, jasné, výstižné. --Marek Genius (diskuse) 3. 9. 2021, 07:14 (CEST)

Covidová kritika

@Ian Sabertooth: Dobrý den, příště než budete zase něco revertovat, tak se podívejte, co vlastně v editaci bylo. Mimo jiné jste odstranil přidání odkazu do Internetového archivu (stránka přestala fungovat). Věta ve Vašem podání byla zavádějící, napsal jste: „V důsledku toho se stal i terčem kritiky ze strany názorových odpůrců, například za údajné strašení lidí, nesprávnou práci s daty a blíže nespecifikované vědecké podvody.“ A za tím následovalo pět odkazů. Což působilo dojmem, že tyto odkazy se Flegra vlastně zastávají a kritizují kritiky, neboť odkazy tvrdí, že podvody nebyly specifikovány. Tak tomu ale není. Ale pokud máte nějaké zdroje, které právě toto tvrdí (tedy, že kritika nebyla specifikována), tak sem s nimi a můžeme to do článku doplnit. (Ve zdrojích však specifikovány byly, byť jen stručně.)

Definice v článku Vědecký podvod je následující: „Vědecký podvod je neetické chování vědce zahrnující podvody v datech, textech, metodách, statistickém zpracování a teoriích.“ Vy používáte jinou definici? Protože pokud ne, tak pod toto spadá i tato manipulace veřejností. Ale jestli Vás napadá lepší pojem, můžeme ho klidně vyměnit, ostatně přímo sousloví „vědecký podvod“ není použito v žádném z pěti zdrojů, to sousloví jsem jen já použil jakožto synonymum. Např. spojení „manipulace veřejností“ by také bylo výstižné.

Souhlasím, že není vhodné popisovat každou návštěvu televize, nicméně tento konkrétní pořad jsem uvedl jako ilustraci toho, co vlastně znamená to „strašení lidí“ (protože obvykle se jen řekne „Flegr straší lidi“, ale bez vysvětlení, co to znamená). Z toho důvodu mi to připadá jako velmi vhodné (ostatně Vy sám jste použil slovo „údajné“). Ale pokud chcete, můžeme ten odstavec napsat obecně (bez odkazu na konkrétní pořad), domnívám se však, že vysvětlení by v článku uvedeno být mělo, a to i kvůli tomu, že jsem uvedl Flegrovu vlastní obhajobu tohoto (princip NPOV).

Nebo pokud se Vám to nelíbí, můžete ještě využít šablonu Šablona:Dvě verze nebo Wikipedie:Třetí názor.

--Marek Genius (diskuse) 12. 2. 2022, 02:32 (CET)

@Marek Genius: Zdravím. Za to odstranění odkazu se omlouvám. Kromě toho mi ty úpravy přišly k horšímu či nadbytečné. Ale budiž, s tím vysvětlením je lépe chápu. Jedno po druhém. Pletení za "Flégr" se nestává často. Hlavním problémem je Vaše (respektive všeobecné, už to tam bylo dříve) chápání termínu vědecký podvod. Ano, Vámi uvedená definice platí, ale co se týče vědecké práce dané osoby, nikoli jejího vystupování k veřejnosti. Tj. třeba svévolná úprava dat, fotografií atd., jejich následná publikace a těžení z toho v profesní kariéře. Manipulace veřejností včetně vykreslování nějakého fenoménu v černějších barvách s cílem vyprovokovat určitou akci (což teď směrem k JF neimplikuji, pouze obecně konstatuji) by se dala jistě označit za eticky problematické či neetické chování, nikoli však za vědecký podvod. Důvodem, proč jsem tam vkládal "údajný", je to, že názoroví odpůrci JF v diskusích používali tento termín, ale v uvedeném nesprávném chápání (tudíž je pravda, že byl z dané věci nařčen, zároveň ale nebyla specifikována a její hlasatelé patrně mínili ono podle nich eticky problematické chování). Může se to zdát jako sémantika, ve vědecké komunitě je ale jakékoli nařčení z (reálného) vědeckého podvodu velmi vážné a samo o sobě poškozující. Danou větu s ohledem na uvedené mírně přeformuluji, jak navrhujete jako možnost i Vy. Co se týče toho ilustrativního příkladu na konci, nepřijde mi až tak jasný a vykreslující, aby to ospravedlnilo ponor na úroveň jednoho rozhovoru a dokázal bych si lépe představit obecnější pojednání. Jako hlavní problém, který JF odpůrci vyčítají ohledně "strašení lidí", totiž nevnímám ani tak psychosomatický vliv na jejich vlastní zdraví, ale spíše tlak na určitá přísnější protiepidemická opatření. Pokusím se to nicméně trochu upravit v tomto smyslu. Další doplnění zdrojů o osobě v Vaší strany je určitě dobré. --Ian Sabertooth (diskuse) 12. 2. 2022, 09:42 (CET)

@Ian Sabertooth: S označením Flégr jsem se setkal už vícekrát, v různých zpravodajských článcích apod., takže mi připadalo důležité na to upozornit. Zvažoval jsem, jestli to zmínit hned v první větě, nebo až někde dále v článku (standardně se na Wikipedii na toto používá specializovaná kapitola Jméno nebo Název, ale ta zrovna u Flegra asi nevznikne, protože by obsahovala jen tuto jednovětnou zmínku, což není vhodné).

Spojení „vědecký podvod“ se mi líbilo především z toho důvodu, že odkazovalo na konkrétní článek na Wikipedii, což „manipulace veřejností“ neodkazuje. Je asi na úvahu, jestli se Flegrovy predikce nebo predikce kohokoliv jiného se dají považovat za vědu, já bych řekl, proč ne, predikce samozřejmě jsou součástí vědy (je fakt, že je Flegr asi nepublikoval v žádném odborném časopise, ale to není podmínkou proto, aby se to mohlo považovat za vědu, viz Sokrata). A pokud Flegr nechce být z podvodů nařčen, potom je nejlepší podvody nedělat… Ale nechme tam tedy manipulaci veřejností.

Ten psychosomatický důvod už jsem slyšel vícekrát, ne přímo ve spojení s Flegrem, ale obecně (kdyby veřejnost nebyla vystrašená, měli by lidé lepší imunitu, a mrtvých by bylo méně). Je to sice hloupý argument, protože nemáme jediný konkrétní důkaz, že by strašení veřejnosti zapříčiňovalo úmrtí, na druhou stranu není o nic hloupější než tvrzení, že za mrtvé mohou zlehčovatelé epidemie, neboť ani pro to nejsou žádné důkazy. (Flegr sám řekl, že Šmucler může za tisíce mrtvých, Pirkovi řekl něco v tom smyslu, že jako kardiochirurg sice zachránil spousty životů, ale za ty životy, které vzal svými výroky o pandemii, se nejspíš dostane do pekla :-))

--Marek Genius (diskuse) 12. 2. 2022, 11:17 (CET)

@Marek Genius: Souhlas. Ještě jsem znovu vysledoval ten pořad na CNN Prima news a podle toho mírně reformuloval poslední sekci, aby bylo zřejmější, co se snaží říct (že je to o té psychosomatice atd.). Jsou to opravdu řetězce hloupých a často zástupných argumentů, protože u tak komplexních fenoménů zpravidla neexistuje nějaká prostá jednoznačná odpověď, každá akce může mít naprosto nesamozřejmé důsledky a názorové tábory se tvoří hlavně podle apriorních přesvědčení. Především bych rád udržel stránku(y) na pokud možno nadčasové úrovni nepodléhající momentální epidemické náladě ve společnosti. --Ian Sabertooth (diskuse) 12. 2. 2022, 13:06 (CET)

@Ian Sabertooth: Ano, takto je to lépe formulováno. Covidová pandemie je dosud nejvýznamnější událostí tohoto století, a jistě tedy budou budoucí historiky zajímat i podrobnosti a „aktuální“ dění, ale určitě by vše mělo být psáno nadčasovým stylem. --Marek Genius (diskuse) 12. 2. 2022, 20:29 (CET)

Občanská věda

@Ian Sabertooth: Dobrý večer, z čeho vycházíte, že Pokusní králíci spadají mezi občanskou vědu? Tak, jak chápu tento pojem já, tak o občanskou vědu se jedná, pokud jsou běžní občané v roli výzkumníků, typickým příkladem je Ptačí hodinka, tedy každoroční sčítání ptactva, které neprovádí odborníci, ale široká veřejnost. V případě Pokusných králíků jsou ovšem obyčejní lidé jen v roli zkoumaných, nikoli v roli autorů dotazníků či osob tyto dotazníky vyhodnocujících, to dělají odborníci. Maximálně možná nějaký Flegrův student třeba vytvoří nebo vyhodnocuje dotazník, ale určitě ne široká veřejnost. Tím se Pokusní králíci neliší např. od dotazníků Českého národního panelu, které taky vyplňuje široká veřejnost, nebo jakéhokoliv průzkumu veřejného mínění nebo dotazníků vůbec, kde si taky vědci jen vylepí plakáty, že shání ty a ty osoby, a kdo jim tam potom přijde, ten dotazník vyplní. --Marek Genius (diskuse) 30. 5. 2022, 23:38 (CEST)

Dobrý den. Třeba ve srovnání s prováděním sociologických průzkumů se skutečně může zdát, že nejde o občanskou vědu, ale prostě projekt určený k efektivnějšímu shánění jinak pasivních respondentů. Ve skutečnosti se ale blíží spíše projektům toho typu, kdy například lidé mapují výskyt určitých druhů. Tedy omezenému zapojení do vědecké činnosti. Projekt Pokusných králíků shání a sdružuje lidi s aktivním zájmem o vyplňování evolučně-psychologických dotazníků. Mají možnost se tam zaregistrovat, sledovat své předchozí aktivity a anonymně se srovnávat s ostatními. Jejich zapojení je přitom bezplatné. Incentiva zapojit se do výzkumu jde tedy jednoznačně ze strany konkrétních osob a není motivovaná finančně (jako např. v Mechanical Turk). Můžeme tedy říct, že v Pokusných králících lidé aktivně, dobrovolně a bezplatně poskytují data, jen nejde o data nasbíraná ve vnějším světě, ale data o nich samých. To dle mého zcela odpovídá občanské vědě. Nad rámec toho všeho se soudě podle facebookového profilu JF s komunitou Pokusných králíků občas přímo radí, např. o tom, jaká je lidová či širší interpretace různých fenoménů, o popularizaci (např. designu knižních obálek, propagačních materiálů), nebo jestli by se v jejím rámci nenašel odborník na dobrovolné provedení či konzultaci určité s vědou související činnosti. --Ian Sabertooth (diskuse) 1. 6. 2022, 09:56 (CEST)

@Ian Sabertooth: Pár Flegrových dotazníků jsem už vyplňoval, takže zhruba mám ponětí, o co jde. Zřejmě oba používáme jinou definici občanské vědy. V každém případě pokud tam ta formulace má zůstat, tak by měla být doložena nějakým zdrojem, aby to nebylo, že jsme si to jen Vy nebo já vymysleli, že jde o občanskou vědu.

Při té příležitosti se zeptám ještě na další věc: Uvedl jste, že Flegr studoval na Matematicko-fyzikální fakultě a Filosofické fakultě, ovšem v životopisu to Flegr neuvádí. Takže pokud tomu tak skutečně bylo, chtělo by to doložit nějakým zdrojem. --Marek Genius (diskuse) 5. 6. 2022, 01:47 (CEST)

Studium cytologie

Toto je další zajímavá věc. Podle českojazyčných životopisů Flegr v letech 1977–1982 vystudoval obecnou biologii, ovšem podle stejných anglickojazyčných životopsiů Flegr v letech 1977–1982 vystudoval „Study of Cytology“, cytology je ovšem česky cytologie nebo buněčná biologie (obecná biologie versus cytologie). --Marek Genius (diskuse) 13. 6. 2022, 22:04 (CEST)

Studium jsem prozatím změnil na „biologický obor“ a obě verze vložil do poznámky. --Marek Genius (diskuse) 18. 9. 2022, 21:29 (CEST)

Proponenti opatrného přístupu

V článku byla věta: „Spolu s dalšími proponenty opatrného přístupu k pandemii, extenzivního očkování a co nejobezřetnějšího rozvolňování protiepidemických opatření se Flegr stal terčem stalkingu a napadání odpůrci v místě bydliště, které řešila i policie.“ Větu jsem v článku prozatím skryl. Ač chápu, jak je to myšleno, a většina lidí to pochopí taky, je to vlastně POV. Vysvětlím:

1. Hranice pro to, co je ještě opatrné a obezřetné, je čistě subjektivní a záleží na individuálním hodnocení každého. Někdo by tedy třeba mohl říct, že v roce 2022 se rozvolňovat určitě ještě nemělo a alespoň tři roky mělo být vše ještě zavřené.
2. Opatrnost a obezřetnost je myšlena pouze z hlediska záchrany lidských životů, tzn. nebyly brány v potaz ekonomické škody, to, že lidé přijdou o práci apod., a pouze z krátkodobého hlediska, tzn. nebylo bráno v potaz, že díky poškození ekonomiky bude následně třeba mnoho let méně peněz na zdravotnictví.
3. I ta záchrana zdraví a lidských životů je značně nejistá, je možné, že důsledky opatření byly ve skutečnosti opačné, než Flegr zamýšlel, tzn. že například zavření škol nebo plošné nošení roušek epidemickou situaci zhoršilo. Z tohoto hlediska by na Flegra mělo být nahlíženo naopak jako na hazardéra, který chtěl v dobré víře risknout extrémně nebezpečné opatření.
4. Ani za zastánce covidového očkování se Flegr nedá označit, neboť opakovaně odrazoval od Sputniku. A tedy když Flegr doporučuje Pfizer, ale odrazuje od Sputniku, a někdo jiný zase kritizuje Pfizer, ale volá po Sputniku, kdo z nich je tedy provaxer a kdo antivaxer?

Věta by tedy měla být nějak přeformulována, ale přiznám se, že jak ji upravit, mě nenapadá.

--Marek Genius (diskuse) 18. 9. 2022, 22:38 (CEST)