Diskuse:Hovězí maso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pastoriova copyvia[editovat zdroj]

Přeneseno z Nástěnky správců. --Luděk 06:19, 2. 10. 2007 (UTC)

Uživatel Pastorius opakovaně vkládá copyvio, které sice, jak on tvrdí, již není copy and paste, ale je mírně upraveno oproti první verzi, která byla nepokrytě C+P. Prosím o zásah, neboť takováto činnost jednoznačně a záměrně směřuje k poškození dobrího jména Wikipedie. Vzhledem k tomu o jak zkušeného wikipedistu se jedná, nelze předpokládat neznalost problematiky.

Jako bod dvě, pro který je důvod k zásahu, připojuji opakované rušení oprávněně vloženého smazat na redirect, který nikam nevede. --Vrbova 22:39, 1. 10. 2007 (UTC)

Reakce[editovat zdroj]

Každý kdo umí číst vidí, že ty dva odstavce nejsou stejné. Ano, jsou si dost podobné, protože jsou o tomtéž. Odmítám ale tvrzení Vrbová, že se jedná o záměrné porušování autorských práv. Jsem ochoten diskutovat o tom textu, jsem připraven jej dodělat a upravit. To se nedá ale dělat pomocí svéhlavého revertování, odstraňování a přidávání šablon. Takto se prostě nedá pracovat!

Hovězí maso má cihlovou až hnědočervenou barvu. Jemná vlákna jsou rovnoměrně prorostlá tukem. Jakost masa závisí na věku, pohlaví a způsobu krmení. Nejlepší maso je z tří až šestiletých volů. Starší kusy mají maso tužší, svalovina je hrubě vláknitá. Maso z býků je hrubě vláknitě a houževnaté. Obsahuje jen málo tuku.

Má cihlovou až hnědočervenou barvu, jemná vlákna a je rovnoměrně prorostlé tukem. Hovězí maso patří k biologicky nejhodnotnějším druhům masa. Jeho jakost je závislá zejména na věku, pohlaví a způsobu krmení zvířete. Nejlepší maso pochází z tříletých až šestiletých volů. Maso z krav zejména starší kusy mají tužší a hrubě vláknitou svalovinu s méně vyvinutou tulovou tkání. Maso z býků je hrubě vláknité, houževnaté a obsahuje jen málo tuku.

--Pastorius 23:06, 1. 10. 2007 (UTC)

Doporučuji porovnat tuto verzi, ze které je jasně patrné neúmyslně vkládání. --Vrbova 23:14, 1. 10. 2007 (UTC)
Struktura obou děl je zcela stejná, jeden odstavec je zjevně odvozeným dílem, takže jde o porušení práv původního autora. Text není třeba "upravit", ale zgruntu udělat znovu. A to raději použitím vícera zdrojů. Z jednoho velmi skoupého zdroje těžko uděláte něco jiného než plagiát, neboť budete limitován výběrem informací. --Beren 23:18, 1. 10. 2007 (UTC)
Ale Berene. Jste chytrý jak rádio. Pokud se podíváte na článek hovězí maso zjistíte, že se jedná o pouhý jeden odstavec, který definuje vlastnosti masa - jeho barvu a strukturu svaloviny a tvoří cca 10% celého článku. Zbytek jsem psal podle jiných zdrojů. Pokud to nevidíte, jste demagog. --Pastorius 23:24, 1. 10. 2007 (UTC)
Domnívám se rovněž, že toto copyvio nebylo, byť už to možná bylo na hraně. Navíc těch 6 kusých vět se klidně dá považovat za citát, citaci /pokud je zdroj uveden přesně a explicitně, což bych považoval za vhodné dělat pokud možno vždy v těchto případech/.--Nolanus C E 23:30, 1. 10. 2007 (UTC)
@Nolanus: Copyvio je dáno strukturou. Každou větu tam lze přesně ztotožnit. Výběr informací je bez oprávněného důvodu stejný jako u původního díla. Proč se tam třeba nepíše nic o telecím? Z historie navíc každý vidí, z čeho byl text odvozen. To tolik toužíte po tom, aby po Vás autor mohl vysoudit náhradu a dosáhnout smazání všech revizí obsahujících copyvio? Poškodíte tím i budoucí přispěvatele. Jinak se divím, že se ženete do posuzování porušování autorských práv, když nevíte ani to, že citace musí být výňatkem (a tedy být doslovná a nelze ji dále vylepšovat) a kromě uvedení autora a zdroje z ní musí být také patrné, že jde o citaci (mj. i kvůli tomu, aby ji nikdo nezkoušel vylepšit - porušil by tím práva autora).
@Pastorius: Kolik procent článku je porušením práv, je zcela irelevantní. --Beren 00:04, 2. 10. 2007 (UTC)

Ano, to s tou citací byl můj omyl, který sem si v tom okamžiku neuvědomil. A není pravda, že tam lze každou větu ztotožnit. Přeformulování a uvedení zdroje je podle mého zcela v pořádku. Když se podíváte na ty diffy, je odlišnost docela vidět. --Nolanus C E 00:34, 2. 10. 2007 (UTC)

Ano, jsou vidět trošku jinak zformulované věty. Ale to vůbec není podstatné, když je struktura díla stejná. --Beren 00:43, 2. 10. 2007 (UTC)

Kdo se na to podívá nezaujatě, tak vidí, že ty věty sou docela odlišné, dokonce i o odvozené struktuře by se dalo polemizovat. Zdroj je taky uveden. Navíc chránit strukturu u jednoho odstavce zabývajícího se stejným tématem? To už imho zavání paranojou.--Nolanus C E 00:59, 2. 10. 2007 (UTC)

BTW, když to tu padlo, já se stejně tak můžu pozastavit nad tím, že se ochranou autorských práv tak horlivě zabývá někdo, kdo si plete autorské právo s vlastnickým právem.--Nolanus C E 01:19, 2. 10. 2007 (UTC)

Nechápu, v čem si ho plete. Jste schopen své tvrzení doložit? --Beren 01:34, 2. 10. 2007 (UTC)

[1] --Nolanus C E 01:40, 2. 10. 2007 (UTC)

LOL, ale divím se, že tohle Vám stojí za řeč. Jednak je podobné připodobnění obvyklé (znáte ten slogan: "Stahování filmů je krádež") a za druhé to má jistou oporu v autorském zákoně, protože ten otevřeně dělí autorská práva na osobnostní a majetková. --Beren 01:47, 2. 10. 2007 (UTC)

Pomíjím že ta formulace může být ve zdejší atmosféře považována i za osobní útok; především mě toto směšování z důvodů snad pochopitelných donedávna dráždí a vzbuzuje moji nedůvěru; domnívámm se, že v tom zákon jde o něco trochu jiného, ale to sem nepatří. --Nolanus C E 02:09, 2. 10. 2007 (UTC)

Efektivita zvoleného postupu[editovat zdroj]

Je taková, že namísto rozšířování článků o mase jsem cca 60 minut strávil nápravou zvěrtev, která prováděla na mých rozpracovaných článcích Vrbová a zbytečným tlacháním o tom jaký jsem to vlastně netvor.

Pokud by na české wikipedii panovala normální, věcná a přátelská atmosféra, mohly jsme se v klidu domluvit na tom, že je odstavec třeba přeformulovat, neboť .... bla bla a já jsem mohl napsat třeba toto:

Hovězí maso je červené nebo červenohnědé. Svalová vlákna jsou rovnoměrné prorostlá tukem. Na kvalitu masa má vliv stáří a pohlaví zvířete a způsob jeho krmení. Nejlepší maso je z volů ve věku 3 až 6 let. Starší kusy a krávy mají maso tmavě červené, tužší a hrubě vláknité.

Zabralo mi to 3 minuty. To by tu ale nesměli řádit šíbři Vrbová a ochotný Beren. Howgh. Jdu spát. --Pastorius 23:52, 1. 10. 2007 (UTC)

Zbytečná práce, zase se jedná o text, který přebírá strukturu původního. Vezměte raději více zdrojů a nesnažte se přežvýkávat jeden jediný. Když vynecháte některé informace, některá slova nahradíte synonymy a z některých slovních spojení uděláte samostatnou větu, tak originální a neodvozené autorské dílo nezískáte. --Beren 00:12, 2. 10. 2007 (UTC)

Autorský zákon nezakazuje využívání jiných informačních zdrojů, byť je to i zdroj jediný, ale opisování. To, co tu vyžadujete je v principu názor, že lze autorskz chránit obecně známá fakta. --Nolanus C E 00:40, 2. 10. 2007 (UTC)

Nesmysl, nikde jsem neříkal, že autorský zákon chrání obecně známá fakta. Chcete snad říct, že ten, kdo bude chtít definovat hovězí maso a vůbec se přitom nepodívá na dobrutky.unas.cz, ale bude čerpat z jiných obecně dostupných zdrojů (ale také obsahujících v jiné formě stejná fakta), musí nevyhnutelně dospět k větám ve stejném pořadí a přibližného obsahu, k naprosto stejné struktuře, ke stejnému výběru fakt, v nichž nebude mít žádné informace navíc? To je dost odvážné tvrzení, říkal byste tím, že formulace z dobrutky.unas.cz ve skutečnosti není autorským dílem, ale jen aplikací nějakého postupu. --Beren 01:00, 2. 10. 2007 (UTC)

Fakta chráněna nejsou, jaká uvede a z jakého zdroje je na uvážení autora; věty sou přeformulovány docela výrazně;, že 5 vět se stejnýma faktama jde po sobě, přičemž 4 z nich se navíc týkají srovnání kvality není žádné opisování.--Nolanus C E 01:15, 2. 10. 2007 (UTC)

No zákon také nezapovídá jen opisování, ale také jakýkoliv zásah, změnu díla (tedy vytvoření díla odvozeného) bez souhlasu autora. A ruku na srdce, bylo zde zasaženo do cizího díla a vytvořeno dílo odvozené? O čem svědčí historie článku? --Beren 01:27, 2. 10. 2007 (UTC)

Žádost o zamezení vkládání copyvií[editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že Nolanus a Pastorius se rozhodli prosadit editační válkou zařazení verze porušující autorská práva do článku Hovězí maso (viz historie), prosím, aby jim bylo zabráněno v editaci tohoto článku (např. jeho zamknutím ve verzi neporušující práva) a to do doby, než pochopí, že když někdo napadne jejich obsah jako porušující práva, neměli by jej bez diskuse obnovovat. Děkuji. --Beren 00:37, 2. 10. 2007 (UTC)

Konec přenesené části. --Luděk 06:19, 2. 10. 2007 (UTC)

Dočasný zámek[editovat zdroj]

Vyjímám obsah sporné kapitolky a prosím zájemce, aby se nejprve zde dohodli na znění, které nebude vzbuzovat pochyby ohledně možného porušování autorských práv. Článek na pár dní zamknu. --Luděk 06:25, 2. 10. 2007 (UTC)

Já se na to kouknu a něco tam vyplodím.--Juan de Vojníkov 17:46, 2. 10. 2007 (UTC)

Nemůžu si odpustit poznámku, že zde se zas jednou správci vyznamenali - heslo bylo zamčeno ve verzi, ve které sem po diskuzi s Berenem /přestože to je celé nesmysl/ změnil i strukturu odstavce, udělal další změnu v textu a přidal další původní text z jiného zdroje.--Nolanus C E 14:11, 3. 10. 2007 (UTC)

Nesmysl, heslo bylo zamčeno v této verzi. --Beren 14:31, 3. 10. 2007 (UTC)

To byla moje formulační neobratnost - chtěl sem říct, že byla vymazána verze o níž tvrdím, že byla dokonce i v souladu s Berenovýma názorama a takto heslo zamčeno. --Nolanus C E 14:49, 3. 10. 2007 (UTC)

To tvrdíte Vy. Já s Vámi nesouhlasím. Ve skutečnosti byla však ona verze také jen odvozeným dílem, jak lze doložit z historie článku. --Beren 14:54, 3. 10. 2007 (UTC)

Ve skutečnosti je i vaše verze odvozeným dílem, z historie hesla to jde vidět, nepomůže vám, že ste nějaké informace dodal a našel jiné zdroje aby to jakžtakž vypadalo. --Nolanus C E 18:09, 3. 10. 2007 (UTC)

To je silné obvinění, které naprosto popírám. Vzhledem k tomu, že jsem text tvořil postupem, který vylučuje, že by šlo o dílo odvozené z předchozího (a téma samotné předmětem práva autorského není), žádám o doložení důkazy (například srovnávací analýzou předmětných textů) nebo omluvu. Pokud tak neučiníte, budu to pokládat za bezdůvodné obvinění a tedy nezdvořilost a projev zlé vůle.

Abych Vám usnadnil situaci, jak se taková věc dělá, udělal jsem takovou analýzu u Vašeho textu, který obsahuje jen několik vět, které byly bez skutečné práce s prameny drobně modifikovány (a byla přidána jedna věta). S ohledem na to, že texty obsahují jen těchto několik vět, je statisticky nemožné, aby vznikly jiným způsobem než odvozením od některého z předchozích děl. --Beren 19:11, 3. 10. 2007 (UTC)

Srovnávací analýza vět u jednotlivých verzí
dobrutky.unas.cz (autor neuveden) [2] Pastorius 1 [3] Pastorius 2 [4] Nolanus ([5])
Má cihlovou až hnědočervenou barvu, jemná vlákna a je rovnoměrně prorostlé tukem. Hovězí maso má cihlovou až hnědočervenou barvu. Jemná vlákna jsou rovnoměrně prorostlá tukem. Hovězí maso je červené nebo červenohnědé. Svalová vlákna jsou rovnoměrné prorostlá tukem. Hovězí maso má cihlově červenou až hnědočervenou barvu, obsahuje málo tuku a je jím prorostlé rovnoměrně. Jeho vlákna jsou jemná.
Jeho jakost je závislá zejména na věku, pohlaví a způsobu krmení zvířete. Jakost masa závisí na věku, pohlaví a způsobu krmení. Na kvalitu masa má vliv stáří a pohlaví zvířete a způsob jeho krmení. Jakost masa je taky ovlivňována věkem, pohlavím a způsobem krmení.
Nejlepší maso pochází z tříletých až šestiletých volů. Maso z krav zejména starší kusy mají tužší a hrubě vláknitou svalovinu s méně vyvinutou tulovou tkání. Nejlepší maso je z tří až šestiletých volů. Starší kusy mají maso tužší, svalovina je hrubě vláknitá. Nejlepší maso je z volů ve věku 3 až 6 let. Starší kusy a krávy mají maso tmavě červené, tužší a hrubě vláknité. Nejkvalitnější maso je z tří až šestiletých volů, naproti tomu starší kusy a krávy mají maso tužší a jejich svalovina je hrubě vláknitá.
Maso z býků je hrubě vláknité, houževnaté a obsahuje jen málo tuku. Myso z býků je hrubě vláknitě a houževnaté. Obsahuje jen málo tuku. Maso získávané býků je houževnaté a hrubě vláknitě. (věta o tuku očividně přesunuta do prvního řádku tabulky)
Patří mezi kvalitní zdroje vitamínů, bílkovin, železa, zinku, vitamínu B a kyseliny linolové.
Vtip je právě v tom, že tak jak to chápete vy, je možné označit za copyvio cokoliv. Podle vašeho přístupu vás klidně můžu obvinit z copyvia, protože ste jen pár věcí přesunul něco doplnil, trochu změnil formulace, případně ještě něco vynechal. Navíc je to bezpochyby i odvozená verze, protože ste to udělal proto, abyste nám ukázal jak danou věc dělat. Je to vidět z historie.
Za tabulku děkuju, ukazuje, že přinejmenším v mé poslední verzi je už třeba slušné fantazie na ztotožnění s textem na dobrůtkách, obzvlášť když vezmeme v ůvahu že s ustálenýma termínama a faktama se toho moc nenadělá, a že tabulka nezohledňuje výraznou změnu struktury. /Jo a tuk patří k tuku./
Když k tomu přidám i referenci a doplnění jiné věty odjinud a to, že takto krátký text by byl přijatelný jako citace dokonce nezměněný, ocitáme se s vaším přístupem už poměrně daleko za hranicema rozumu.
Tím ze své strany diskuzi končím. --Nolanus C E 15:10, 4. 10. 2007 (UTC)

Jako citace by text v článku šel jen velmi obtížně zdůvodnit. Mluvíte nesmysly, ustálené termíny a fakta nemají nic společného s naprosto stejnou strukturou vět, které lze s podobnými v předchozích verzích snadno ztotožnit, nějaké zvláštní fantasie na to opravdu netřeba. Tím, že tvrdíte, že má verze je odvozené dílo (navíc prý bezpochyby - sic!), a neobtěžujete se to jakkoliv doložit, mě ještě znovu bezdůvodně obviňujete a okrádáte o autorství. Žádná odvozená verze to není, má verze je původní. Nemáte ani dost slušnosti, abyste své obvinění dokázal nebo se omluvil, jak jsem Vás vyzval. Ano, když se neumíte chovat, je lepší, když nebudete dále diskutovat. --Beren 15:33, 4. 10. 2007 (UTC)

Správně, diskutujte si tu sám.
Omluvím se, až se omluvíte vy.
BTW, já osobně sice s tímto nemám problém, ale pokud už máte ve zvyku vyžadovat omluvu, bylo by dobré se vyvarovat sice technicky slušných, ale arogantních a velkopansky působících komentářů jako je např. tento [6]; nepřipadá mi lepší než některé excesi Pastoriovy.
Opakuju, že u autorských práv není slovo okrádat na místě; a o práva či autorská práva vás nemůžu já sám ani nijak připravit /což by možná byl výraz, jenž by byl na místě/, k tomu prostě nemám pravomoc, to by musel udělat např. soud, zákonodárce etc. To jen pro zajímavost, kdo tu mluví nesmysly. --Nolanus C E 16:39, 4. 10. 2007 (UTC)

Zač bych se měl omlouvat? Já vše doložil. O mém údajném zvyku požadovat omluvu laskavě nespekulujte, zjevně rád mluvíte bez znalosti věci. Kolik omluv jsem požadoval za celou dobu, co zde jsem? Od Vás ji požaduji, protože považuji za neskutečnou drzost na řádně zdůvodněnou výtku reagovat tím, že ji naprosto bez opodstatnění vpálíte na toho druhého. To je způsob chování malých dětí. Co se týká údajných arogantních komentářů, odpovídají tomu, že jsem byl nucen kvůli neznalosti několik let působících wikipedistů strávit den v knihovně a zabývat se tématem, který mě vůbec nezajímá, jen abych jim ukázal, jak se věci mají dělat. Cítíte-li se ponížen tím, že Vás někdo musel poučit, měl byste se propříště vyvarovat vehementního vrhání se do oblastí, kterým nerozumíte.
Že nemůžete někoho o práva připravit a že je takto může "ukrást" jen soud je naprostý nesmysl. Lidé přece na autora reagují podle toho, jestli je jeho autorství zpochybněno, popřípadě zcela upřeno nebo ne. Pokud falešnému zpochybnění uvěří, a nedojde k nápravě, tak autor přijde o možnost své dílo užívat tak, jak by mohl, kdyby tomu tak nebylo, popřípadě je nucen strpět věci, které by jinak strpět nemusel. Tedy mu práva efektivně mohou být ukradena. Takže tady laskavě neslovíčkařte, toto podobenství je zcela legitimní, je zcela nepodstatné, že se Vám nelíbí. --Beren 18:30, 4. 10. 2007 (UTC)

Nehodlám se k tomuto článku už vracet[editovat zdroj]

Nehodlám se k článku už vracet. Ať ho dokončí Beren. Myslím, že hovězí maso a Beren k sobě docela sedí.

Poslední odstavec, který Beren vymazal jsem neopisoval, ani jsem se nesnažil nijak vycházet z původního "díla". Fakt že hovězí maso je červené prostě nedokáži napsat jinak, než že "Hovězí maso je červené". Můžete článek klidně odemknout. Nehodlám se k němu vracet.

Nevím, jakou kapacitu paměti má Berenův mozek, ale musím bohužel konstatovat, že celá řada mých článků obsahuje věty nebo útržky vět, které jsem někde zaslechl, četl, vidět v televizi. Zvláš elementární pravdy je možné obvykle napsat srozumitelně pouze velmi omezeným počtem slov a vět. --Pastorius 09:10, 2. 10. 2007 (UTC)

Dobře, i když hovězí opravdu není mým tématem, tak jsem se výzvy chopil. Příslušnou spornou kapitolu jsem nahradil nezávadnou verzí. Stačilo jen si vzít literaturu, vypsat si jednotlivé informace, poskládat je do vlastní struktury a zformulovat je vlastními slovy. Doufejme, že to pro Vás bude poučením, jak by se věci měly dělat. --Beren 19:31, 2. 10. 2007 (UTC)

Obsah vit. A[editovat zdroj]

@Bodlina: Přidaná jednotka obsahu vitaminu A „νg“ neexistuje a nedaří se mi dohledat, zda je ve zdroji Nutriční hodnocení masa jatečných zvířat uvedeno μg či ng (dle různých dostupných zdrojů je ho v běžném nejátrovém mase opravdu velmi málo). Zdraví, —Mykhal (diskuse) 29. 6. 2020, 17:46 (CEST)[odpovědět]

Ekologie a NPOV[editovat zdroj]

@AnkaElektro: Zdravím, kolego, ad [7]: říká Vám něco pravidlo nezaujatého úhlu pohledu? Nic proti odstranění nevyhovujícího zdroje, ale ta hodnocení/vazby typu „to je ale v přímém rozporu s“, „některé aktivistické iniciativy a skupiny tvrdí, že“ (sic!), „dle jejich teorie“ jsou zcela nepřípustná. Z celé té sekce jste udělal jakési „popíračské“ POV. Upravíte to, nebo se na podívám já? Do doby úpravy označuji šablonou {{NPOV}}. --Mario7 (diskuse) 30. 10. 2020, 17:36 (CET)[odpovědět]

@Mario7: Prosím také doplnit přímé dopady na ztrátu lesních ekosystémů. OJJ, Diskuse 30. 10. 2020, 17:57 (CET)[odpovědět]
Zdravím kolego, použil jsem tyto formulace z toho důvodu, že se jedná prakticky o tvrzení jednoho subjektu/vědce/skupiny. Jestliže znáte jiný výraz pro to, aby to nebylo tak paušálně podáno jako nezpochybnitelná pravda, učiňte tak, nemám nic proti. Každopádně mám za to, že výzkumy v tomto oboru jsou stále spíše protichůdné a proto je třeba nechat v této sekci zaznít jiný úhel pohledu se stejnou vážností.--AnkaElektro (diskuse) 30. 10. 2020, 18:00 (CET)[odpovědět]
No, zcela jistě se nejedná o nějaké ojedinělé tvrzení jednoho zdroje (?), nýbrž o v současnosti převažující mínění ve vědecké komunitě, podobně jako je dnes víceméně obecně přijímána existence globálního oteplování, resp. komplexní klimatické změny – na rozdíl od minulosti, kdy se podle části vědců nebo některých politiků jednalo o pouhý klimatický alarmismus.
Ale zpátky k věci, dobře, dodat další zdroje je to nejmenší (@OJJ: Zapracuju, díky!). Dodání opačného úhlu pohledu (farmáři) je zcela v pořádku, zdroje ([8], [9]) vypadají důvěryhodně. Problémem je v tomto případě provázanost informací stylem „podle některých (ihned, a priori delegitimizovaných) skupin A, ale podle (seriózních) statistik B. Také (jenom stručně) C, ale mnozí namítají, že (důkladně rozvedeno) D“. Protože přesně tuto strukturu jste vytvořil, kolego :). Tento způsob řazení informací a nedostatečná (nesprávná) práce s proporčností jednotlivých faktů/pohledů ovšem (zcela logicky) zanechává dojem, že pomyslnou „pravdu“ mají zastánci postojů B a D. Speciálně v této souvislosti upozorňuji na podsekci en:WP:FALSEBALANCE (česky tuto problematiku samozřejmě nemáme zpracovanou, jak jinak). --Mario7 (diskuse) 30. 10. 2020, 18:52 (CET)[odpovědět]
Pane kolego, mýlíte se. Jednalo se o převažující, ale opět se od toho ustupuje jako od neprůkazného. Navíc, pokud chcete toto tvrzení nadsadit nad ostatní, pak je k tomu třeba více zdrojů a nejen jeden z neuveřejněného výzkumu někdy z roku 2016. Nicméně, pokud moje formulace dle vás vyvolávají tyto pocity, pak je dobré je samozřejmě upravit. Považuji ale za důležité, že obě informace a pohledy na věc jsou si rovnocenné, jelikož není dodán žádný zdroj, který by stoprocentně potvrzoval jednu variantu a druhou vyvracel. Pokud tedy hodláte nějak doplňovat tuto sekci (já na to bohužel nemá teď mnoho času), doporučil bych přiřadit i tyto zdroje: [10] a [11]. V nich jsou uvedeny výzkumy (jejich názvy a autoři), které v podstatě odporují těm, o kterých píšete vy. Tudíž je vidět, že v této oblasti je vědecký konsenzus také nejednoznačný.--AnkaElektro (diskuse) 1. 11. 2020, 21:43 (CET)[odpovědět]
Děkuji za odpověď, kolego. Ačkoli nesouhlasím s tím, že se od závěru o negativním dopadu produkce hovězího masa na životní prostředí ustupuje, resp. že tento pohled je „neprůkazný“, nehodlám o tom vést spor. Jakmile se k tomu dostanu, doplním tam další zdroje. Zdraví --Mario7 (diskuse) 2. 11. 2020, 01:04 (CET)[odpovědět]
Děkuji. Jsem rád, že se toho někdo ujme. Udělal bych to sám, ale tak za X týdnů nebo měsíců. Nicméně, nesouhlasit můžete, ale pokud jste si přečetl oba zdroje, které jsem vám dodatečně zde zveřejnil, je jasné, že o vlivu metanu jako skleníkového plynu se informovalo bez dostatečné znalosti jeho vlastností a chování v atmosféře. Že se jedná o plyn, který má vyšší skleníkový efekt než třeba CO2, to nikdo nepopírá. Jen se neinformovalo o tom, že se nejedná o plyn stálý a jeho známky do deseti let z atmosféry mizí, což je popsáno hned v prvním dodatečném zdroji. Pak se také jedná o to, že např. v USA stavy skotu klesly, přičemž ale produkce např. mléka zůstala stejná a problém není ve vyspělých státech, ale v rozvojových zemích, mezi které patří např. Indie či mnoho Afrických států. A existuje více dalších studií, které více či méně upravují pohled na škodlivost chovu hovězího skotu. To je to, oč mi běží. Aby ta informovanost a dopadech byla úplná a ne jednostranná.--AnkaElektro (diskuse) 2. 11. 2020, 12:46 (CET)[odpovědět]