Dimethylrtuť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dimethylrtuť
Strukturní vzorec dimethylrtuti
Strukturní vzorec dimethylrtuti
Model molekuly dimethylrtuti
Model molekuly dimethylrtuti
Obecné
Systematický název dimethylrtuť
Latinský název Dimethylhydrargyrium
Anglický název Dimethylmercury
Německý název Dimethylquecksilber
Funkční vzorec CH3HgCH3
Sumární vzorec C2H6Hg
Vzhled bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 209-805-3
Indexové číslo 080-007-00-3
Vlastnosti
Molární hmotnost 230,66 g/mol
Teplota tání -43 °C
Teplota varu 87-97 °C
Hustota 2,96 g/cm³
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
H-věty H330 H310 H300 H373 H410
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R26/27/28 R33 R50/53
S-věty (S1/2) S13 S28 S36 S45 S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Dimethylrtuť ((CH3)2Hg) je jedna z několika organokovových chemických sloučenin rtuti. Jedná se o hořlavou bezbarvou kapalinu s nasládlou vůní, která patří mezi nejsilnější neurotoxiny, jako smrtelná dávka pro dospělého člověka se označuje již 0,1 ml. Její molekula má lineární strukturu, na centrální atom rtuti jsou navázány dvě methylové skupiny.

Syntéza[editovat | editovat zdroj]

Vyrábí se reakcí sodného amalgámu s methyl halogenidy.

Hg + 2 Na + 2 CH3I → Hg(CH3)2 + 2 NaI

Může být také získán alkynací chloridu rtuťnatého mythyllithiem.

HgCl2 + 2 LiCH3 → Hg(CH3)2 + 2 LiCl

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Nejpřekvapivější vlastností této sloučeniny je její nereaktivita vůči vodě, zatímco odpovídající organokadmiové a organozinečnaté sloučeniny rychle hydrolyzují.

Tato sloučenina reaguje s chloridem rtuťnatým.

(CH3)2Hg + HgCl2 → 2 CH3HgCl

Zatímco dimethylrtuť je těkavá kapalina, CH3HgCl je pevná krystalická látka.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Dimethylrtuť nemá moc využití kvůli svým rizikům. Jako mnoho methylovo-organokovových sloučenin, je to methylační činidlo, které dokáže odevzdat své methylové skupiny organické molekule. Vzhledem ke své vysoké toxicitě používá při toxikologických experimentech.

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Velice snadno proniká do živé tkáně, pravděpodobně to způsobuje schopnost vytvářet komplex s aminokyselinou cysteinem. Příznaky otravy se navíc mohou projevit příliš pozdě na to, aby proběhla efektivní a úspěšná léčba. Účinnou ochranu neposkytují při práci s touto sloučeninou ani běžné laboratorní rukavice, dimethylrtuť totiž během několika mála sekund pronikne bez větších obtíží skrz latex, PVC i neopren, poté je vstřebávána pokožkou. Většina rukavic používaných v lékařství nebo v laboratoři neposkytuje dostatečnou ochranu před dimethylrtutí a musí se používat vysoce odolné laminátové a na nich neoprénové nebo podobně odolné rukavice. Dimethylrtuť snadno prochází hematoencefalickou bariérou, a kvůli tomu tvoří komplexy s cysteinem. Je vylučována z organismu pomalu, a proto má tendenci k bioakumulaci. Příznaky otravy se mohou objevit až za měsíce, což vede v mnoha případech k tomu, že diagnóza byla stanovena v okamžiku, kdy bylo už pozdě pro účinnou léčbu. Její nebezpečnost a vysoká toxicita byla zjištěna poté, co na otravu touto sloučeninou zemřela velice známá chemička Karen Wetterhahn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimethylmercury na anglické Wikipedii.

Synthetic Methods of Organometallic and Inorganic Chemistry - W.A.Herrman, D.K.Breitinger

Související články[editovat | editovat zdroj]