Přeskočit na obsah

Desátý volební kraj (Československo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
10. volební kraj

Desátý volební kraj ('X. Jihlava') byl parlamentní volební kraj v první československé republice pro volby do poslanecké sněmovny Národního shromáždění. Sídlo krajské volební komise bylo ve městě Jihlava.[1] Ve volebním obvodu bylo zvoleno 9 členů poslanecké sněmovny.[2][3][4]

Volební okres zahrnoval soudní okresy Velká Bíteš, Moravské Budějovice, Dačice, Hrotovice, Jaroslavice, Jemnice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velké Meziříčí, Mikulov, Náměšti nad Oslavou, Slavonice, Telč, Třebíč, Třešť, Vranov a Znojmo.[5] Byl identický s územím Jihlavské župy, která byla navržena roku 1920 v rámci župního zřízení.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1921 při Československém sčítání lidu bylo odhadnuto, že jihlavský desátý volební obvod měl 432 310 obyvatel.[3] Pro každého voleného člena sněmovny tak vycházelo 48 034 obyvatel, tj. poněkud víc, než byl celostátní průměr 45 319 obyvatel na volené místo.[3] Při sčítání v roce 1930 měl jihlavský desátý volební obvod 435 177 obyvatel (tj. 48 353 obyvatel/voleného zástupce).[6]

Volby do senátu

[editovat | editovat zdroj]

Ve senátních volbách byl jihlavský desátý volební kraj součástí brněnského šestého senátního volebního kraje, spolu s brněnským jedenáctým a uherskohradišťským třináctým volebním krajem.[2] V šestém senátním volebním kraji bylo voleno 17 senátorů.[2]

Volby v roce 1920

[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách v roce 1920 byli zvoleni Franz Pittinger (Německý svaz zemědělců, BdL) a Dr. Emmerich Radda (Německá nacionální strana, DNP), stali se tak kandidáty na seznam Německé křesťansko sociální strany lidové (DCSVP).[7]

Volby v roce 1925

[editovat | editovat zdroj]

Mezi poslanci jihlavského desátého volebního kraje zvolenými v parlamentních volbách v roce 1920, byli Johann Wagner (BdL) a Erwin Zajicek (DCSVP).[7]

Volby v roce 1929

[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách v roce 1929 v jihlavském desátém volebním kraji československé strany získaly 62,5 % hlasů a německé strany téměř 29,9 %.[8] Zajicek a Wagner byli znovu zvoleni.[7] Dále byl zvolen Viktor Stern z Komunistické strany československa, dříve reprezentoval Pátý volební kraj.[7]

Strana Hlasy %
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 44401 19,17
Československé strana lidová 42324 18,28
Československá sociálně demokratická strana 25787 11,14
Německá křesťansko sociální strana lidová 25078 10,83
Německé volební společenství 19232 8,31
Československá strana národně sociální 18129 7,83
Komunistická strana Československa 16010 6,91
Německá nacionální strana 11177 4,83
Československá živnostenská-obchodnická strana středostavovská 11027 4,76
Německá sociálně demokratická strana dělnická 9911 4,28
Německá národně socialistická strana dělnická 3774 1,63
Československá národní demokracie 3137 1,35
Spojená židovská a polská strana 1570 0,68
Celkem 231557 100

Volby v roce 1935

[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách v roce 1935 byl znovu zvolen Zajicek.[7] Mezi nově zvolenými byli Dr. Theodor Jilly (Sudetoněmecká strana, SdP), Franz Karmasin (SdP) a Anton Sogl (SdP).[7] Karmasin se později stal slovenským Státním tajemníkem pro německé záležitosti a posléze Sturmbannführerem.[9] DCSVP byla oslabena ve všech krajích Československa, v jihlavském kraji si udržela určitý vliv (ztráta asi 10 000 hlasů oproti roku 1929).[10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jihlava 10th electoral district (Czechoslovakia) na anglické Wikipedii.

  1. Czechoslovakia. Prager Archiv für Gesetzgebung und Rechtsprechung. [s.l.]: H. Mercy Sohn, 1920. Dostupné online. S. 360. 
  2. a b c Národní shromáždění Republiky Ceskoslovenské: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Zivotopisná a statistická příruča ... s výňatkem nejdůležitějších ustanovení a dat, která se týkají Národního shromáždění. [s.l.]: Nákladem a tiskem firmy Šmejc a spol., 1924. Dostupné online. S. 24–25. 
  3. a b c Czechoslovakia. Státní úřad statistický. La statistique tchécoslovaque: Agriculture. XIIe série. [s.l.]: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 16. 
  4. Zborník Ústavu marxizmu-leninizmu a Filozofickej fakulty Univerzity Komenského: Historica. [s.l.]: Slovenské pedagogické nakladatels̕tvo, 1981. Dostupné online. S. 113. 
  5. Senát Národního shromáždění R. Čs.. Usnesení poslanecké sněmovny. 1925.
  6. Mads Ole Balling. Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei. [s.l.]: Dokumentation Verlag, 1991. Dostupné online. ISBN 978-87-983829-3-5. S. 247. 
  7. a b c d e f Mads Ole Balling. Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei. [s.l.]: Dokumentation Verlag, 1991. Dostupné online. ISBN 978-87-983829-3-5. S. 394–398. 
  8. Manuel Statistique de la Republique Tchecoslovaque.
  9. ADAMS, Jefferson. Historical Dictionary of German Intelligence. [s.l.]: Scarecrow Press, 2009. Dostupné online. ISBN 9780810863200. Kapitola Karmasin, Franz (1901–1970), s. 223. 
  10. Jaroslav Šebek. Sudetendeutscher Katholizismus auf dem Kreuzweg: politische Aktivitäten der sudetendeutschen Katholiken in der Ersten Tschechoslowakischen Republik in den 30er Jahren. [s.l.]: LIT Verlag Münster, 2010. Dostupné online. ISBN 978-3-8258-9433-7. S. 183.