David Kirby (aktivista)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
David Kirby
Narození 6. prosince 1957
Úmrtí 5. května 1990 (ve věku 32 let)
Příčina úmrtí úmrtí na AIDS
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

David Lawrence Kirby (6. prosince 1957, Ohio5. května 1990[1], Columbus, Ohio) byl americký gay a HIV/AIDS aktivista a předmět fotografie pořízené na jeho smrtelné posteli Theresou Frareovou. Snímek byl v roce 1990 publikován v časopise Life,[2] který ho nazýval „obrazem, který změnil tvář AIDS“. Fotografie získala národní a následně mezinárodní pozornost. Později byla se svolením Kirbyho rodiny použila společností Benetton v kontroverzní reklamní kampani United Colors of Benetton, aby ukázala ničivé následky AIDS.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

David Kirby se narodil v malém městě v Ohiu. Jako homosexuální teenager neměl v 70. letech na Středozápadě lehký život. Když se rodina dozvěděla o jeho sexuální orientaci, zareagovala negativně.[4] Pro odcizení s rodinou a absenci perspektivy se přestěhoval do Kalifornie, kde se připojil ke gay komunitě v Los Angeles.[5] V 80. letech byl gay aktivistou[6] a účastnil se manifestací a protestů za rozšíření práv homosexuálů v Kalifornii a USA.[4] Po zjištění diagnózy v roce 1987[4] se snažil zvýšit povědomí o AIDS. Ve městě Stafford založil proto AIDS Foundation a dokud mu to jeho zdravotní stav dovolil, věnoval se osvětě, aby zvýšil povědomí o AIDS a o prevenci u většinové společnosti, případně pracoval pro práva nemocných AIDS.[7] Po zhoršení zdravotního stavu se po mnoha letech spojil se svou rodinou, aby mohl umřít mezi svými nejbližšími.[6] Rodina ho přijala zpět a jeho přání vyhověla.[5] Když se stav v roce 1989 zhoršil natolik, že jej nebylo možné ošetřovat doma, přesunul se do hospice v Columbusu.[4]

Vztah k Therese Frareové a Petovi[editovat | editovat zdroj]

Když byl pacientem v hospici Pater Noster House, Kirby navázal vztah s Theresou Frareovou, studentkou žurnalistiky z Ohio University a dobrovolnicí v hospici.[6] Frareová byla v Pater Noster od ledna 1990 také pro získání kreditů za vysokoškolský projekt. Sledovala pečovatele jménem Peta, který se staral o Kirbyho a který byl také sám HIV pozitivní. Peta s Kirbym se stali blízkými přáteli, i s jeho rodinou ho pojilo silné pouto důvěry. Díky vztahu mezi Petou a Frareovou se Kirby seznámil s Frareovou. Od března Frareová začala v hospici fotografovat[6] a Kirby jí řekl, že ho může zachycovat v jeho zhoršujícím se stavu, pokud snímky nebudou použité komerčně.[6] Frareová si to vysvětluje tím, že David Kirby byl aktivistou a chtěl světu ukázat, jak zničující byl AIDS pro rodiny a komunity.[6]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Frareová byla s Petou u jiných pacientů, když spolupracovníci přišli za Petou se zprávou, že se Kirbyho stav rychle zhoršuje a že se blíží jeho smrt. Peta šel za Davidem, aby s ním mohl být a Frareovou vzal s sebou.[6] Ačkoliv Frareová zůstala ohleduplně před pokojem, Kirbyho matka pozvala Frareovou do místnosti, aby zachytila poslední okamžiky jeho života, poslední loučení a jejich zármutek při úmrtí.[6] Stála tiše v koutě, sledovala a fotografovala.[6] V pokoji kromě rodičů Davida byla jeho sestra, neteř a Peta.[8] Poslední Kirbyho slova byla „Jsem připraven“.[5] Rodina později prohlásila, že doufali, že ze snímků Frareové zachycující poslední chvíle života jejich syna vzejde něco dobrého.

Snímek z Life[editovat | editovat zdroj]

Fotografie ze série, která se proslavila, zachycuje Kirbyho, těsně před smrtí, s prázdným výrazem v tváři, a jeho otce držícího hlavu svého syna ve chvíli zármutku. Davidovu pravou ruku drží Peta, jehož obličej ani tělo není na fotografii zachyceno. Vedle postele sedí Davidova sestra tisknoucí k sobě neteř.

Když byl snímek zveřejněn časopisem Life v jeho listopadovém čísle roku 1990, šokoval ve Spojených státech národní svědomí svým názorným zobrazením. I když veřejnost věděla, že AIDS zabíjí, mnozí věděli o jeho následcích čistě teoreticky. AIDS byl stále považován za “nemoc homosexuálů” a jen malá část populace měla o nemoci dostatečné informace. Snímek umožnil širší veřejnosti připojit se k rodinnému zármutku nad ztrátou jejich syna. Skrze jejich utrpení mohla konzervativní část veřejnosti přijmout skutečnost, že AIDS se netýká jen lidí z okraje společnosti.[5] Snímek ukázal, jak se AIDS dotýká i rodinných hodnot, jejichž hájením se zaštiťovali odpůrci opatření proti nemoci.[5] Life obdržel stížnosti na názornou povahu snímku, ale redakce byla přesvědčená, že zveřejnění snímku bylo v souladu s posláním časopisu vyprávět příběh o životě a smrti prostřednictvím vizuálních obrazů.

Fotografie získala ocenění včetně 2. ceny na World Press Photo 1991 v kategorii Obecné zpravodajství.[7] V následujících dekádách viděla ikonickou fotografii podle některých odhadů až miliarda lidí,[6] když byla otištěna ve stovkách novin, časopisů a zahrnuta do televizních pořadů po celém světě.[6] Redakce časopisu Life v roce 2003 zařadila snímek do knihy 100 fotografií, které změnily svět.

Reklamní kampaň Benettonu v roce 1992[editovat | editovat zdroj]

Na fotografii otištěnou v Life později narazil Oliviero Toscani, někdejší kreativní ředitel v oděvní společnosti Benetton.[9] Toscani tehdy vytvářel reklamní kampaně z významů a věcí, se kterými inzerenti nechtěli mít nic do činění.[9] Při spatření snímku si pomyslel: „To je ten obraz. Vypadá jako Ježíš, ale umírá na AIDS. Je jako malba.“[9] Viděl však problém v tom, že obraz byl černobílý, protože chtěl snímek realisticky barevný.[9] Na konci roku 1991 kontaktovali Ann Rhoneyovu, která v době před nástupem Photoshopu kolorovala snímky ručně s využitím olejových barev. Rhoneyová obarvila snímek, aby vypadal realisticky a zároveň zachovala Davidovu důstojnost; s výsledkem byla spokojena.[9]

Kirbyho rodina dovolila použít snímek v provokativní reklamní kampani United Colors of Benetton pro rok 1992.[10] Společnost Benetton cítila, že by Kirbyho příběh mohl dosáhnout celosvětového publika a mohli by zvýšit povědomí o problému.[9] Reakce na kampaň přicházela z mnoha zdrojů: například nejvýznamnější módní časopisy jako Elle, Marie Claire či Vogue odmítly reklamu zveřejnit.[6] Důrazně reagovala katolická církev, která měla pocit, že obraz je nevhodnou narážkou na historické zobrazení Piety s Pannou Marií a Ježíšem po sejmutí ze kříže.[6] Kampaň kritizovali další aktivisté nemoci AIDS, kteří ji vnímali jako zneužití smrti korporací pro zvýšení prodeje triček,[6] popřípadě v kampani viděli nějakým způsobem omlouvání homosexuality.[10] Aktivisté za práva homosexuálů vyšli do ulic a volali po bojkotu Benettonu,[9] stejně jako londýnské noviny Sunday Times. Terrence Higgins Trust, významná anglická charita zaměřená na AIDS, volala po zákazu reklamy, kterou označovala za neetickou a urážlivou.[6]

V roce 2012 Frareová časopisu Life řekla, že když v průběhu vřavy okolo kontroverzní reklamy Benettonu klesala na mysli, tak Davidův otec Bill Kirby vyjádřil pocity rodiny ohledně použití snímku společností United Colors of Benetton: „Poslouchej, Therese. Benetton nás nevyužil, ani nás nezneužil. My jsme využili je. Díky nim byla tvoje fotografie vidět po celém světě a to je přesně to, co David chtěl.“[6] Při jiném vysvětlení doplnil větu: „David promlouvá mnohem hlasitěji, když je teď mrtvý, než když byl naživu“.[11]

Dozvuk[editovat | editovat zdroj]

Bill a Kay Kirby, rodiče Davida Kirbyho, se starali o Petu na konci jeho života v roce 1992 jako přirozený výraz vděku za jeho péči o Davida.[6][12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Kirby (activist) na anglické Wikipedii.

  1. Ohio, Deaths, 1908-1932, 1938-1944, & 1958-2007, database on-line [online]. Provo, UT, USA: Ancestry.com Operations Inc, 2010 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. COSGROVE, Ben. Behind the Picture: The Photo That Changed the Face of AIDS [online]. [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Benetton Pieta in AIDS campaign - The Inspiration Room. The Inspiration Room. 2007-04-07. Dostupné online [cit. 2017-04-01]. (anglicky) 
  4. a b c d How One Heartbreaking Photo Changed The Face Of AIDS Forever. All That's Interesting [online]. 2017-05-07 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e MRÁZEK, Martin. Poslední okamžiky Davida Kirbyho: Fotografie, která navždy změnila pohled veřejnosti na AIDS. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2017-05-17 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q COSGROVE, Ben. The Photo That Changed the Face of AIDS. Time [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b 1991 Therese Frare GN2 | World Press Photo. www.worldpressphoto.org [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  8. Benetton Pieta in AIDS campaign. The Inspiration Room [online]. 2007-04-07 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d e f g GENOVA, Alexandra. The Story of the Colorization of a Controversial Benetton Ad. Time [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Ten adverts that shocked the world. The Independent [online]. 2010-02-24 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. FASHION, Guardian. Benetton's most controversial adverts. The Guardian. 2011-11-17. Dostupné online [cit. 2019-03-29]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  12. FAIRCHILD, Phaylen. This Is Peta: The Gender Rebel and Heart Of Compassion During The AIDS Crisis [online]. 2018-03-30 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]