David Kirby (aktivista)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
David Kirby
Narození6. prosince 1957
Úmrtí5. května 1990 (ve věku 32 let)
Příčina úmrtíúmrtí na AIDS
Povoláníaktivista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

David Lawrence Kirby (6. prosince 1957, Ohio5. května 1990[1], Columbus, Ohio) byl americký gay a HIV/AIDS aktivista a předmět fotografie pořízené na jeho smrtelné posteli Theresou Frareovou. Snímek byl v roce 1990 publikován v časopise Life,[2] který ho nazýval „obrazem, který změnil tvář AIDS“. Fotografie získala národní a následně mezinárodní pozornost. Později byla se svolením Kirbyho rodiny použila společností Benetton v kontroverzní reklamní kampani United Colors of Benetton, aby ukázala ničivé následky AIDS.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

David Kirby se narodil v malém městě v Ohiu. Jako homosexuální teenager neměl v 70. letech na Středozápadě lehký život. Když se rodina dozvěděla o jeho sexuální orientaci, zareagovala negativně.[4] Pro odcizení s rodinou a absenci perspektivy se přestěhoval do Kalifornie, kde se připojil ke gay komunitě v Los Angeles.[5] V 80. letech byl gay aktivistou[6] a účastnil se manifestací a protestů za rozšíření práv homosexuálů v Kalifornii a USA.[4] Po zjištění diagnózy v roce 1987[4] se snažil zvýšit povědomí o AIDS. Ve městě Stafford založil proto AIDS Foundation a dokud mu to jeho zdravotní stav dovolil, věnoval se osvětě, aby zvýšil povědomí o AIDS a o prevenci u většinové společnosti, případně pracoval pro práva nemocných AIDS.[7] Po zhoršení zdravotního stavu se po mnoha letech spojil se svou rodinou, aby mohl umřít mezi svými nejbližšími.[6] Rodina ho přijala zpět a jeho přání vyhověla.[5] Když se stav v roce 1989 zhoršil natolik, že jej nebylo možné ošetřovat doma, přesunul se do hospice v Columbusu.[4]

Vztah k Therese Frareové a Petovi[editovat | editovat zdroj]

Když byl pacientem v hospici Pater Noster House, Kirby navázal vztah s Theresou Frareovou, studentkou žurnalistiky z Ohio University a dobrovolnicí v hospici.[6] Frareová byla v Pater Noster od ledna 1990 také pro získání kreditů za vysokoškolský projekt. Sledovala pečovatele jménem Peta, který se staral o Kirbyho a který byl také sám HIV pozitivní. Peta s Kirbym se stali blízkými přáteli, i s jeho rodinou ho pojilo silné pouto důvěry. Díky vztahu mezi Petou a Frareovou se Kirby seznámil s Frareovou. Od března Frareová začala v hospici fotografovat[6] a Kirby jí řekl, že ho může zachycovat v jeho zhoršujícím se stavu, pokud snímky nebudou použité komerčně.[6] Frareová si to vysvětluje tím, že David Kirby byl aktivistou a chtěl světu ukázat, jak zničující byl AIDS pro rodiny a komunity.[6]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Frareová byla s Petou u jiných pacientů, když spolupracovníci přišli za Petou se zprávou, že se Kirbyho stav rychle zhoršuje a že se blíží jeho smrt. Peta šel za Davidem, aby s ním mohl být a Frareovou vzal s sebou.[6] Ačkoliv Frareová zůstala ohleduplně před pokojem, Kirbyho matka pozvala Frareovou do místnosti, aby zachytila poslední okamžiky jeho života, poslední loučení a jejich zármutek při úmrtí.[6] Stála tiše v koutě, sledovala a fotografovala.[6] V pokoji kromě rodičů Davida byla jeho sestra, neteř a Peta.[8] Poslední Kirbyho slova byla „Jsem připraven“.[5] Rodina později prohlásila, že doufali, že ze snímků Frareové zachycující poslední chvíle života jejich syna vzejde něco dobrého.

Snímek z Life[editovat | editovat zdroj]

Fotografie ze série, která se proslavila, zachycuje Kirbyho, těsně před smrtí, s prázdným výrazem v tváři, a jeho otce držícího hlavu svého syna ve chvíli zármutku. Davidovu pravou ruku drží Peta, jehož obličej ani tělo není na fotografii zachyceno. Vedle postele sedí Davidova sestra tisknoucí k sobě neteř.

Když byl snímek zveřejněn časopisem Life v jeho listopadovém čísle roku 1990, šokoval ve Spojených státech národní svědomí svým názorným zobrazením. I když veřejnost věděla, že AIDS zabíjí, mnozí věděli o jeho následcích čistě teoreticky. AIDS byl stále považován za “nemoc homosexuálů” a jen malá část populace měla o nemoci dostatečné informace. Snímek umožnil širší veřejnosti připojit se k rodinnému zármutku nad ztrátou jejich syna. Skrze jejich utrpení mohla konzervativní část veřejnosti přijmout skutečnost, že AIDS se netýká jen lidí z okraje společnosti.[5] Snímek ukázal, jak se AIDS dotýká i rodinných hodnot, jejichž hájením se zaštiťovali odpůrci opatření proti nemoci.[5] Life obdržel stížnosti na názornou povahu snímku, ale redakce byla přesvědčená, že zveřejnění snímku bylo v souladu s posláním časopisu vyprávět příběh o životě a smrti prostřednictvím vizuálních obrazů.

Fotografie získala ocenění včetně 2. ceny na World Press Photo 1991 v kategorii Obecné zpravodajství.[7] V následujících dekádách viděla ikonickou fotografii podle některých odhadů až miliarda lidí,[6] když byla otištěna ve stovkách novin, časopisů a zahrnuta do televizních pořadů po celém světě.[6] Redakce časopisu Life v roce 2003 zařadila snímek do knihy 100 fotografií, které změnily svět.

Reklamní kampaň Benettonu v roce 1992[editovat | editovat zdroj]

Na fotografii otištěnou v Life později narazil Oliviero Toscani, někdejší kreativní ředitel v oděvní společnosti Benetton.[9] Toscani tehdy vytvářel reklamní kampaně z významů a věcí, se kterými inzerenti nechtěli mít nic do činění.[9] Při spatření snímku si pomyslel: „To je ten obraz. Vypadá jako Ježíš, ale umírá na AIDS. Je jako malba.“[9] Viděl však problém v tom, že obraz byl černobílý, protože chtěl snímek realisticky barevný.[9] Na konci roku 1991 kontaktovali Ann Rhoneyovu, která v době před nástupem Photoshopu kolorovala snímky ručně s využitím olejových barev. Rhoneyová obarvila snímek, aby vypadal realisticky a zároveň zachovala Davidovu důstojnost; s výsledkem byla spokojena.[9]

Kirbyho rodina dovolila použít snímek v provokativní reklamní kampani United Colors of Benetton pro rok 1992.[10] Společnost Benetton cítila, že by Kirbyho příběh mohl dosáhnout celosvětového publika a mohli by zvýšit povědomí o problému.[9] Reakce na kampaň přicházela z mnoha zdrojů: například nejvýznamnější módní časopisy jako Elle, Marie Claire či Vogue odmítly reklamu zveřejnit.[6] Důrazně reagovala katolická církev, která měla pocit, že obraz je nevhodnou narážkou na historické zobrazení Piety s Pannou Marií a Ježíšem po sejmutí ze kříže.[6] Kampaň kritizovali další aktivisté nemoci AIDS, kteří ji vnímali jako zneužití smrti korporací pro zvýšení prodeje triček,[6] popřípadě v kampani viděli nějakým způsobem omlouvání homosexuality.[10] Aktivisté za práva homosexuálů vyšli do ulic a volali po bojkotu Benettonu,[9] stejně jako londýnské noviny Sunday Times. Terrence Higgins Trust, významná anglická charita zaměřená na AIDS, volala po zákazu reklamy, kterou označovala za neetickou a urážlivou.[6]

V roce 2012 Frareová časopisu Life řekla, že když v průběhu vřavy okolo kontroverzní reklamy Benettonu klesala na mysli, tak Davidův otec Bill Kirby vyjádřil pocity rodiny ohledně použití snímku společností United Colors of Benetton: „Poslouchej, Therese. Benetton nás nevyužil, ani nás nezneužil. My jsme využili je. Díky nim byla tvoje fotografie vidět po celém světě a to je přesně to, co David chtěl.“[6] Při jiném vysvětlení doplnil větu: „David promlouvá mnohem hlasitěji, když je teď mrtvý, než když byl naživu“.[11]

Dozvuk[editovat | editovat zdroj]

Bill a Kay Kirby, rodiče Davida Kirbyho, se starali o Petu na konci jeho života v roce 1992 jako přirozený výraz vděku za jeho péči o Davida.[6][12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Kirby (activist) na anglické Wikipedii.

  1. Ohio, Deaths, 1908-1932, 1938-1944, & 1958-2007, database on-line [online]. Provo, UT, USA: Ancestry.com Operations Inc, 2010 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. COSGROVE, Ben. Behind the Picture: The Photo That Changed the Face of AIDS [online]. [cit. 2012-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-19. (anglicky) 
  3. Benetton Pieta in AIDS campaign - The Inspiration Room. The Inspiration Room. 2007-04-07. Dostupné online [cit. 2017-04-01]. (anglicky) 
  4. a b c d How One Heartbreaking Photo Changed The Face Of AIDS Forever. All That's Interesting [online]. 2017-05-07 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e MRÁZEK, Martin. Poslední okamžiky Davida Kirbyho: Fotografie, která navždy změnila pohled veřejnosti na AIDS. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2017-05-17 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. ISSN 1213-9017. 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q COSGROVE, Ben. The Photo That Changed the Face of AIDS. Time [online]. TIME USA [cit. 2019-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-23. (anglicky) 
  7. a b 1991 Therese Frare GN2 | World Press Photo. www.worldpressphoto.org [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  8. Benetton Pieta in AIDS campaign. The Inspiration Room [online]. 2007-04-07 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d e f g GENOVA, Alexandra. The Story of the Colorization of a Controversial Benetton Ad. Time [online]. TIME USA [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Ten adverts that shocked the world. The Independent [online]. Independent Digital News & Media, 2010-02-24 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. FASHION, Guardian. Benetton's most controversial adverts. The Guardian. Guardian News & Media, 2011-11-17. Dostupné online [cit. 2019-03-29]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  12. FAIRCHILD, Phaylen. This Is Peta: The Gender Rebel and Heart Of Compassion During The AIDS Crisis [online]. 2018-03-30 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]