Přeskočit na obsah

DAR-4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
DAR 4
Třímotorový dopravní letoun
Třímotorový dopravní letoun
Určenídopravní letoun
VýrobceDAR
Šéfkonstruktéring. Hermann Winter
První let1931
Vyrobeno kusůprototyp
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DAR-4 byl prototyp dopravního letadla postaveného v Bulharsku v roce 1931. Byl postaven společností DAR - Daržavna Aeroplanna Rabotilnica (bulharsky: Държавна Аеропланна Работилница, česky: Státní letecká dílna), Božuriště u Sofie. Letadlo nebylo schváleno pro sériovou výrobu a zůstalo pouze v prototypu.[1] Jednalo se však o jediné vícemotorové letadlo navržené a vyrobené v Bulharsku.

Před hangáry společnosti DAR letouny DAR U-1/Uzunov-1 a Potez XVII, Božuriště (1926)

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Motory Walter byly v bulharském letectvu využívány od poloviny 20. let 20. století zejména jako standardní motory ve školních a cvičných letadlech (DAR-1 s motorem Walter NZ-60, DAR-1A s motorem Walter Vega).[2]

Antonín Kumpera, gen. ředitel firmy Walter (nejmenší zleva) s delegací Bulharska na pražské letecké výstavě (1927)

Na počátku 30. let byl ve státní letecké továrně DAR, která sídlila na letišti Božuriště u Sofie a kde se opravovaly a také v menší míře stavěly sportovní a školní letouny, postaven prototyp dvouplošníku DAR-4. Byl řízen dvěma piloty a měl kapacitu pro 4 cestující. Na konstrukci bylo zajímavé, že horní křídlo nebylo připevněno (vetknuto) k horní části trupu, jak je běžné u kabinových dvouplošníků, ale bylo umístěno nad ním a bylo podepíráno vzpěrami od spodního křídla a z horní části kabiny.[3]

Výkon stroje dosažený při letových zkouškách byl však zklamáním, zvláště vzhledem k neočekávaným odchylkám od aerodynamických výpočtů. Letové zkoušky byly prováděny zkušebním pilotem Petkem Popgančevem. Během testů bylo zjištěno mnoho nedostatků. Nevýhody byly způsobeny hlavně konstrukčními vadami – při vodorovném letu se letadlo naklánělo dopředu, což naznačovalo, že má velmi "těžký předek". Bylo obtížné je řídit a také bylo nestabilní při stoupání. Na základě těchto a dalších připomínek nebyl prototyp schválen pro sériovou výrobu a provoz. Po těchto zkušebních letech byl vývoj letounu ukončen, a to i z důvodu, že konstruktér Hermann Winter ukončil smlouvu se společností DAR a vrátil se do Německa.

Popis letounu

[editovat | editovat zdroj]

Letoun byl smíšené konstrukce, měl celodřevěnou kostru a plátěný potah. Profil křídla dle Göttingen -387. Na dolním křídle a nad trupem byly namontovány vzpěry ve tvaru písmene V, které podepíraly horní křídlo.

Byl poháněn třemi československými hvězdicovými devítiválcovými motory Walter Mars. Jeden byl umístěn vpředu, v ose trupu a další dva byly namontovány na dolním křídle.

Dar-4 se třemi motory Walter Mars (1931)

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[1][4]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 2
  • Kapacita: 4 cestující
  • Užitečný náklad: 840 kg (bez cestujících)
  • Rozpětí: 14,00 m (horní křídlo), 10,90 m (dolní křídlo)
  • Délka: 10,20 m
  • Celková nosná plocha: 44,10 m²
  • Prázdná hmotnost: 1 330 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 2 170 kg
  • Pohonná jednotka: 3 × vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Walter Mars
  • Výkon pohonné jednotky:
    • jmenovitý: 107 kW (145 k) při 1750 ot/min
    • vzletový: 110 kW (150 k) při 1800 ot/min
  • Spotřeba paliva: 225 g·h−1·k−1 / 306 g·h−1·kW−1 (každý motor)
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná vrtule
  • Maximální rychlost: 195 km/h
  • Cestovní rychlost: 165 km/h
  • Minimální rychlost: 88 km/h
  • Dolet: 495 km
  • Dostup: 4 500 m

V tomto článku byly použity překlady textů z článků DAR 4 na anglické Wikipedii a DAR-4 na bulharské Wikipedii.

  1. a b NĚMEČEK, Václav; TÝC, Pavel. Třímotorová dopravní letadla. I. vyd. Praha: NADAS, 1979. 176 s. Dostupné online. S. 136. 
  2. Motory Walter v Bulharsku. Bulletin Walter. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVI - Jinonice, 16.s., květen 1935, roč. 1935, čís. V-1935, s. 4–5. 
  3. DAR-4 [online]. www.aviastar.org [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  4. CURP CURLOV, Cyril. Letecké inženýrství v Bulharsku, editace a předmluva prof. Boris Bonev, PhD, tisk Vanyo Nedkov, 2008, s. 44

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • (anglicky) TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. S. 573. 
  • (anglicky) World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing 891 s. 
  • (bulharsky) BORISLAVOV, Ivan, RUMEN Kirilov. Letadla Bulharska, první část od Blériota k Messerschmittu, Prima Publishing House, Sofia, 1996, s. 219 ISBN 954-8163-57-8

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]