Cynthia Kenyon
| Cynthia Kenyon | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Cynthia Jane Kenyon |
| Narození | 21. února 1954 (70 let) Chicago |
| Alma mater | Massachusettský technologický institut (do 1981) Georgijská univerzita |
| Povolání | bioložka, molekulární bioložka, genetička, biofyzička a biochemička |
| Zaměstnavatelé | Kalifornská univerzita v San Francisku Calico |
| Ocenění | Packard Fellowship for Science and Engineering (1989) King Faisal International Prize in Medicine (2000) Longevity Prize (2006) Cena Dana Davida (2011) Dicksonova cena za medicínu (2021) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cynthia Jane Kenyon (* 21. února 1954 Chicago) je americká molekulární bioložka a biogerontoložka známá svým genetickým výzkumem stárnutí s využitím široce používaného modelového organismu Caenorhabditis elegans (Háďátko obecné).
Háďátko obecné žije v půdě po celém světě a je významným modelovým organismem, jehož výzkum započal v roce 1974. Tento druh se stal významným nástrojem molekulární a vývojové biologie. Jedná se rovněž o první mnohobuněčný organismus, u něhož byl osekvenován kompletní genom. Rovněž byl poprvé u tohoto druhu prezentován fenomén RNA interference. Tito tvorové také dokázali přežít havárii raketoplánu Columbia.
Je viceprezidentkou výzkumu stárnutí v Calico Research Labs a emeritní profesorkou biochemie a biofyziky na Kalifornské univerzitě v San Francisku (UCSF).
Studia[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1976 Kenyon promovala v oboru chemie a biochemie na University of Georgia.
- V roce 1981 získala titul Ph.D. na Massachusetts Institute of Technology (MIT), což je soukromá výzkumná univerzita v Cambridge ve státě Massachusetts. Zde v laboratoři Grahama Walkera hledala geny na základě jejich aktivity a zjistila, že reparační geny DNA u bakterií Escherichia coli aktivují látky poškozující DNA hostitele.
- Poté absolvovala postdoktorské studium u laureáta Nobelovy ceny Sydney Brennera v MRC Laboratory of Molecular Biology v Cambridgi v Anglii, kde studovala vývoj červa Caenorhabditis elegans (Háďátko obecné).
Kariera[editovat | editovat zdroj]
- Od roku 1986 působí na University of California v San Franciscu (UCSF), kde zastávala funkci Herbert Boyer Distinguished Professor of Biochemistry and Biophysics a poté byla profesorkou American Cancer Society. Nyní zde zůstává jako emeritní profesor.
- V roce 1999 založila spolu s Leonardem Guarentem společnost Elixir Pharmaceuticals, která se snaží vyvinout léky zpomalující proces stárnutí lidí.
- V roce 2014 byla Kenyon jmenována viceprezidentkou pro výzkum stárnutí ve společnosti Calico, nové společnosti zaměřené na zdraví, pohodu a dlouhověkost. Již od listopadu 2013 zde působila jako poradkyně na částečný úvazek.
Objevy[editovat | editovat zdroj]
Hox geny[editovat | editovat zdroj]
Její práce vedla k objevu, že Hox geny, o kterých bylo známo, že kódují tělesné segmenty u Drosophila (octomilka), kódují také tělo červa Caenorhabditis elegans (Háďátko obecné). Tato zjištění se ukázala platná i pro jiné organismy.
Hox geny určují oblasti tělesného plánu embrya podél osy hlava-ocas a Hox proteiny zajišťují, že se na správných místech těla tvoří správné struktury. Například Hox geny u hmyzu určují, které přívěsky se na základním segmentu tvoří (například nohy, tykadla a křídla u octomilek), u obratlovců určují typy a tvar obratlů, které se budou tvořit.
Gen DAF-2 a DAF-16[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako Kenyon se široce používaným modelovým organismem Caenorhabditis elegans (háďátko obecné) a jeho stárnutím zabývali Michael Klass a Thomas Johnson. Klass tvrdil, že délka života Caenorhabditis elegans může být změněna mutacemi a že snížená spotřeba potravin (kalorické omezení) na něj nemá vliv. Johnson později dokázal, že 65 % prodloužení života bylo způsobeno mutací a 35 % kalorickým omezením.
V roce 1993 Kenyon objevila, že mutace jednoho genu DAF-2 může zdvojnásobit délku života Caenorhabditis elegans a že velký vliv má i druhá mutace v genu DAF-16. Zjištění Kenyon vedla k objevu, že evolučně konzervovaný hormonální signalizační systém ovlivňuje stárnutí nejen jednoduchých organismů, ale i složitějších organismů (například savců). To vyvolalo intenzivní studium molekulární biologie stárnutí (včetně prací Leonarda Guarenteho a Davida Sinclaira). V současnosti jsou geny DAF-2 a DAF-16 popsány takto:
- Gen DAF-2 kóduje receptor inzulinu u červa Caenorhabditis elegans. Je součástí první metabolické dráhy, která reguluje rychlost stárnutí. Dále reguluje reprodukční vývoj, odolnost vůči oxidačnímu stresu, termotoleranci, odolnost vůči hypoxii a odolnost vůči bakteriálním patogenům. Kenyon prokázala, že mutace v DAF-2 zdvojnásobují délku života červů.
- DAF-16 se také vyskytuje u červa Caenorhabditis elegans a je zodpovědný za aktivaci genů, které se podílejí na dlouhověkosti, lipogenezi, přežití tepelného šoku a oxidačního stresu. Chrání organismus během nedostatku potravy, což způsobuje, že se transformuje do hibernace (stav známý jako Dauer). Gen hraje významnou roli ve výzkumu dlouhověkosti a signální dráhy inzulínu.
Osobní experimenty[editovat | editovat zdroj]
Kenyon na základě svého výzkumu změnila i své stravování. V roce 2000 po zjištění, že cukr zkracuje významně životnost červů, přestala jíst sacharidy s vysokým glykemickým indexem a začala jíst nízkosacharidovou stravu. Krátce také experimentovala s dietou s omezením kalorií po dobu dvou dnů.
Ocenění a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- 1997 člen Americké akademie umění a věd
- 2000 cena krále Faisala za medicínu
- 2003 člen Národní akademie věd Spojených států amerických
- 2003 prezident, Genetics Society of America
- 2004 cena Asociace amerických lékařských fakult za významný výzkum
- 2005 cena Ilse & Helmut Wachter za mimořádný vědecký úspěch
- 2006 cena La Fondation IPSEN za výzkum dlouhověkosti
- 2008 AARP Inspire Award
- 2011 cena Dana Davida za budoucnost – Stárnutí: Tváří v tvář výzvě
- 2021 Dicksonova cena v medicíně
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Stárnutí
- Caenorhabditis elegans (háďátko obecné)
- Drosophila (octomilka)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cynthia Kenyon na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cynthia Kenyon na Wikimedia Commons
