Přeskočit na obsah

Glykemický index

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hladina glukózy v krvi po požití potraviny s nízkým (modrá) a vysokým (červená) glykemickým indexem

Glykemický index (zkratka GI) je bezrozměrná veličina, která udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny. Exaktně je GI definován jako plocha pod křivkou glykémií během dvou hodin po požití dané potraviny, vyjádřená jako procento plochy pod křivkou po požití stejného množství sacharidů ve formě čisté glukózy. Vychází se z toho, že glukóza má glykemický index roven 100 (nebo 132, podle rozmaru). Například celozrnný chléb má GI = 65 (je-li za referenci brána glukóza), tudíž glukóza obsažená v celozrnném chlebu je tělem využita za cca 2krát delší dobu než glukóza v čistém stavu. Glykemický index ovlivňuje mnoho faktorů (třeba u banánů jejich zralost apod.), jako je obsah vlákniny, postup přípravy, délka vaření dané potraviny apod. Hodnotu GI potraviny nelze brát jako jediný faktor ovlivňující reakci glykémie. Protože rychlost vstřebávání glukózy do krve také ovlivňuje celkové množství tráveniny v žaludku (čím více potravy žaludek dostane, tím rychleji se tělo snaží potravu ze žaludku dostat pryč ⇒ trávení i vzestup glykémie je tudíž rychlejší). Pro praxi to znamená to, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Také potraviny s nízkým GI nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie, které mohou přispívat ke vzniku diabetu II. typu. Ač je někdy glykemický index užíván jako indikátor míry uvolňování inzulínu do krve, některé potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují mnoho inzulínu; pro tento účel je lépe vzít v úvahu inzulinový index. Index byl vytvořen Dr. Davidem J. Jenkinsem a jeho kolegy v roce 1981 na Torontské univerzitě.

Rozdělení potravin podle GI

[editovat | editovat zdroj]

Potraviny s nízkým GI<55

[editovat | editovat zdroj]
  • zvedají postprandiální glykémii (glykémii po jídle) velmi pomalu – tyto potraviny jsou velmi vhodné pro diabetiky a pro redukční diety
  • např.: většina ovoce a zeleniny, ořechy, tmavá rýže, fruktóza, černý chléb, atd.

Potraviny se středním GI 56-69

[editovat | editovat zdroj]
  • zvedají postprandiální glykémii středně rychle
  • např.: banán, celozrnný chléb, žitná mouka, kuskus, džusy, zavařenina

Potraviny s vysokým GI>70

[editovat | editovat zdroj]
  • zvedají postprandiální glykémii velmi rychle – nevhodné pro diabetiky ve větším množství (pouze jako lék na hypoglykémii)
  • např.: kukuřičné lupínky, vařené brambory, med, burizony, bramborové lupínky, glukóza, pivo (GI=110)

Tabulka potravin

[editovat | editovat zdroj]
Pivo 110
Glukóza 100
Brambory pečené v troubě 95
Burizony 95
Rýžová mouka 95
Bramborová kaše 90
Hranolky smažené 90
Med 90
Předvařená rýže 90
Brambory vař.bez slupky 87
Džem jahodový 87
Bageta 85
Bramborová kaše instantní 85
Corn flakes 85
Mouka pšeničná 85
Popcorn (bez cukru) 85
Rýže předvařená 85
Vařená mrkev 85
Chipsy 80
Pizza sýrová 78
Brambory v mikrovlnce 76
Croissant 75
Donut 75
Meloun vodní 75
Tykev 75
Dýně 73
Meloun červený 71
Brambory šťouchané 70
Brukev 70
Chléb pšeničný bílý 70
Coca cola 70
Čokoládová tyčinka (typ Mars) 70
Cukr sacharóza 70
Kaše kukuřičná 70
Kaše ovesná+E80 70
Kavli křehký chléb 70
Kukuřice 70
Kukuřičný škrob (maizena) 70
Mouka amarantová 70
Mouka bílá 70
Nudle 70
Předvařená neslepitelná rýže 70
Ravioli 70
Sladké (snídaňové) obilniny 70
Banán 65
Brambory vařené v páře 65
Brambory vařené ve slupce 65
Celozrnný chléb 65
Fanta 65
Rozinky 65
Krupice (mletá) 65
Medový meloun 65
Meloun žlutý 65
Pomerančový džus 65
Zavařenina 65
Chléb celozrnný 64
Kuskus 64
Mouka žitná 61
Muffin 61
Müsli tyčinka 61
Houska hamburgerová 60
Mléko kondenzované slazené 60
Špagety vařené 20 minut 60
Zmrzlina 60
Rýže bílá dlouhozrnná 58
Sušenky bohaté na vlákninu 57
Chléb bílý Pita 56
Kompot meruňkový 56
Máslové sušenky 55
Meruňka 55
Slané sušenky 55
Sušenky máslové 55
Sušenky slané 55
Těstoviny vařené bílé 55
Tyčinka Snickers 55
Vločky musli 55
Koktejl ovocný 54
Rýže hnědá 54
Bramborové knedlíky 52
Vločky Kellogs s medem 52
Pšenice rychle vařená 51
Džem (průměr) 50
Džus pomerančový 50
Fíky sušené 50
Jahody 50
Kiwi 50
Mango 50
Mouka z pohanky 50
Palačinka pohanková 50
Rýže basmati 50
Rýže tmavá natural 50
Sladké brambory 50
Sorbet 50
Zmrzlina nízkotučná 50
Tortelini sýrové 49
Čokoládový nápoj slazený 48
Hrášek zelený 48
Jogurt sojový 48
Kaše ovesná 48
Koláče 48
Chléb ovesný otruby 47
Džus grapefruitový 47
Rýže parboiled 47
Kompot broskev 46
Celý bulgur (vařený) 45
Kuřecí nugety 45
Laktóza 45
Chléb žitný 44
Džus mrkvový 44
Rýže instantní vařená minutu 44
Špagety vařené al dente 44
Tyčinka Twix 43
Kompot hruška 42
Polévka čočková 42
Špagety vařené 10–15 minut 41
Broskev 40
Čerstvý hrášek 40
Chléb černý německý 40
Chléb žitný celozrnný 40
Džus rajčatový 40
Fazole červené 40
Hroznové víno 40
Jablečná šťáva přírodní 40
Přírodní jablečná šťáva 40
Pudink instantní 40
Šťáva z čerstvého pomeranče 40
Těstoviny celozrnné 40
Ravioli plněné masem 39
Vločky Kelloogs 39
Polévka rajčatová 38
Rybí prsty 36
Fíky 35
Hrách sušený (vařený) 35
Hruška 35
Indická kukuřice 35
Jogurt 35
Jogurt light 35
Jogurt slazený 35
Kukuřice indiánská původní 35
Merlík chilský (amarant) 35
Meruňky sušené 35
Mrkev syrová 35
Planá (indiánská) rýže 35
Pomeranč 35
Qinoa (vařená) 35
Špagety vařené 5 minut 35
Jogurt nízkotučný s fruktozou 32
Žito–zrno 32
Broskev 30
Cizrna vařená 30
Čočka hnědá 30
Fazole bílé 30
Fazole zelené 30
Jablko 30
Marmeláda ovocná bez přidaného cukru 30
Mléko odtučněné 30
Nutella 30
Mléko polotučné 29
Mléko sojové 29
Boby sušené 27
Čočka červená 27
Párky 27
Droždí 25
Čočka zelená 22
Čokoláda hořká 70 % kakaa 22
Čokoládový nápoj s umělým sladidlem 22
Hrách loupaný 22
Oříšky Kešu 22
Grapefruit 22
Švestka 22
Fruktóza 20
Meruňky čerstvé 20
Oříšky burské 20
Soja vařená 20
Třešně 20
Ořechy vlašské 15
Sojové boby v konzervě 14
Česnek 10
Cibule 10
Houby 10
Zelenina kořenová, saláty, houby, rajčata, lilky, paprika, zelí, brokolice apod. 10

Užití GI v praxi

[editovat | editovat zdroj]

Redukční diety

[editovat | editovat zdroj]

Při redukčních dietách se doporučuje jíst potraviny s nízkým a středním GI, protože tyto potraviny díky vyššímu obsahu vlákniny vydrží déle v žaludku a navozují pocit sytosti. Pro redukční diety má GI význam, aby člověk neměl hlad, nemusel jíst více potravy a tím nesnědl nadměrné množství nežádoucích kalorií.[1]

Obecně pro diabetiky jsou vhodné potraviny s co nejmenším GI, protože ovlivňují glykemickou křivku méně než potraviny s vysokým GI, což pozitivně ovlivňuje průběh glykémie. Není vhodné jíst potraviny s vysokým GI samotné. Například samotný bílý rohlík má velmi vysoký GI, avšak po namazání pomazánky, s plátkem sýru nebo šunky se GI razantně sníží. Je to způsobeno tím, že šunka a sýr obsahují tuky, které „brzdí“ rychlost trávení (na druhou stranu zvyšují celkovou energetickou hodnotu potraviny). Vhodnou potravinou může být také ovoce s vysokým obsahem vlákniny (ne však džusy). Velmi nevhodné jsou např. moučné dezerty a cukrářské výrobky, které se skládají především z mouky, cukru a tuku. Tráví se velmi rychle a způsobují nežádoucí projevy glykémie. Potraviny s vysokým GI jsou pro diabetiky vhodné pouze při akutní hypoglykémii.

Diabetici II. typu léčení dietou by měli jíst pouze potraviny s nízkým GI, protože jejich slinivka sice produkuje dostatek inzulínu, ale buňky těla jsou k němu rezistentní a metabolismem vzniklou glukózu nespotřebují. To vede k vzestupu postprandiální glykémie. Diabetici I. typu nejsou omezeni výběrem potravin podle hodnoty GI. Pouze by měli znát přibližnou hodnotu GI všech potravin, aby mohli adekvátně zvýšit nebo snížit časový interval mezi podáním inzulínu a snědením potraviny s daným GI. Např. diabetik I. typu ví, že bude jíst sladké koláče. Dá si proto dávku inzulínu dvojnásobně delší dobu před jídlem, aby bylo maximum účinku inzulínu právě v době jezení koláčů. U diabetiků má význam znalosti GI v předcházení postprandiální hyperglykémie.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. Dieta s nízkým glykemickým indexem [online]. [cit. 2020-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01.