Claude François de Malet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Claude François de Malet
Narození 28. června 1754
Dole
Úmrtí 29. října 1812 (ve věku 58 let)
Paříž
Příčina úmrtí poprava zastřelením
Povolání důstojník
Ocenění komandér Řádu čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claude François de Malet (28. června 1754 v Dole, Franche-Comté29. října 1812 Paříž) byl francouzský generál.

Malet vstoupil v 16 letech věku do armády. Revoluci přivítal s nadšením a roku 1790 se postavil do čela národní gardy. Později odešel jako kapitán k Rýnské armádě a roku 1799 byl brigádním generálem Alpské armády. V slavném roce 1805 působil v Itálii a stal se guvernérem Pavie. Jelikož se netajil svými radikálně republikánskými názory a zaujímal protinapoleonský postoj byl místa zbaven roku 1807 a později i zatčen a v letech 18081812 vězněn. Během Napoleonova ruského tažení roku 1812 byl přesvědčen, že nadešel čas k realizaci jeho dlouho připravovaného plánu svržení Napoleona. V noci z 22. na 23. října 1812 se mu podařilo uprchnout z vězení společně s knězem Pierrem Lafonem. Po krátké přípravě a spojení s komplici, převlečeni v uniformách získali důvěru v blízkých kasárnách gardy a dostali doprovod. Následeně se rozdělili do 3 proudů. Generál Maximin-Joseph Guidal navštívil ministra policie generála Savaryho (vévodu z Roviga) a pokoušel se jej zatknout, generál Lahorie pak obsadil radnici Paříže a sám Malet vyhledal pařížského posádkového velitele, kterým byl divizní generál Augustin Hullin a oznámil mu smrt císaře a zřízení prozatímní vlády. Zkušenému Hullinovi však byly okolnosti i jednání povstalců podezřelé a proto nechal svými adjutanty všechny protagonisty zatknout, což se po krátkém zápasu podařilo. Již následující den byl Malet a jeho společníci generálové Emmanuel Maxmilien Guidal a Victor Claude Fanneau de Lahorie postaveni před vojenský soud za předsednictví hraběte Jean-Francois-Aimé Dejeana. Byli odsouzeni k trestu smrti a 29. října 1812 zastřeleni.