Přeskočit na obsah

Chlupáček Blyttův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxChlupáček Blyttův
alternativní popis obrázku chybí
Chlupáček Blyttův (Pilosella blyttiana)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodchlupáček (Pilosella)
Binomické jméno
Pilosella blyttiana
(Fr.) F.W.Schultz & Sch.Bip., 1862
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlupáček Blyttův (Pilosella blyttiana), dříve též jestřábník Blyttův (Hieracium blyttianum), je druh rostliny z čeledi hvězdnicovité. Je to červenooranžově kvetoucí vytrvalá bylina s přízemní listovou růžicí a jednoduchou přímou lodyhou. Taxon vznikl zkřížením chlupáčku oranžového s chlupáčkem myším ouškem. Vyskytuje se v evropských pohořích a severní Evropě. V České republice roste vzácně, pouze ve východních Krkonoších.

Chlupáček Blyttův je vytrvalá, nasivělá bylina s přízemní růžicí a přímou, jednoduchou lodyhou, dorůstající výšky 30 až 40 cm. Rostliny většinou tvoří nadzemní nebo podzemní výběžky. Listy přízemní růžice jsou nasivělé, celokrajné, v počtu 3 až 7, obkopinaté, křídlatě řapíkaté nebo přisedlé, na vrcholu zaokrouhlené a často s nasazenou špičkou, s postupně se zužující bází, na líci víceméně lysé, na okraji a rubové střední žilce s roztroušenými jednoduchými chlupy. Hvězdovité chlupy jsou přítomny jen ojediněle na rubové střední žilce. Lodyžní listy jsou nejčastěji 3 nebo 4. Květenství je stažený vrcholík, skládající se asi z 6 až 20 malých úborů. Zákrov je vejcovitý až polokulovitý, 6 až 8 mm dlouhý. Zákrovní listeny jsou černozelené, vnitřní světle lemované, s roztroušenými až četnými jednoduchými a žláznatými chlupy a roztroušenými hvězdovitými chlupy. Květy jsou purpurově až oranžově červené, jazykovité, s plochou ligulou. Čnělky jsou černožluté. Plodem je hnědočerná nažka opatřená chmýrem. Rostlina kvete v červnu až červenci.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Druh se vyskytuje pouze v Evropě. Roste v Krkonoších, Alpách, Karpatech a severní Evropě od Skandinávie po severozápadní Rusko. V Krkonoších roste pouze na několika lokalitách ve východní části pohoří v oblasti Malé Úpy a Pomezních Bud v nadmořských výškách od 970 do 1020 metrů. Roste na vlhčích, kyselých, živinami chudých, často zrašelinělých loukách.[1]

Ohrožení a ochrana

[editovat | editovat zdroj]

Druh je v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich et al., 2012) veden v kategorii C1r (kriticky ohrožené druhy).[3] V České republice nepatří mezi zvláště chráněné druhy, podléhá však územní ochraně Krkonošského národního parku.

Taxon je hybridogenního původu a odpovídá rodičovské kombinaci Pilosella aurantiacaP. lactucella. Po prvním z rodičů má červenooranžové květy, po druhém zdědil téměř lysé listy, což je dobrý rozlišovací znak od podobného chlupáčku oranžového. Krkonošské rostliny jsou tetraploidní a apomiktické, v jiných částech areálu (polské Tatry) byly zaznamenány i hexaploidní rostliny.[1][4] Zpětným křížením Pilosella blyttiana s P. aurantiaca vzniká další hybridogenní taxon, Pilosella fusca (chlupáček tmavý), odpovídající kombinaci P. aurantiaca > P. lactucella. Jeho výskyt byl relativně nově zaznamenán i v Krkonoších.[5][6]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7. 
  2. ZAHN, Karl Hermann. Hieracium. Das Pflanzenreich. 1923, čís. 82. 
  3. GRULICH, Vít. Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia. 2012, čís. 84. Dostupné online. 
  4. KRAHULCOVÁ, Anna; KRAHULEC, František; CHRTEK, Jindřich jun. Chromosome numbers and reproductive systems in selected representatives of Hieracium subgen. Pilosella in the Krkonose Mts (the Sudeten Mts) -2.. Preslia. 2001, čís. 73. Dostupné online. 
  5. KRAHULCOVÁ, Anna et al. Chromosome numbers and reproductive systems of selected representatives of Pilosella from the Krkonoše Mts (the Sudetes Mts). Part 3. Preslia. 2013, čís. 85. Dostupné online. 
  6. KAPLAN, Zdeněk et al. Klíč ke květeně České republiky. Druhé vydání. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2660-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]