Catherine Millet
| Catherine Millet | |
|---|---|
 Catherine Millet (2018) | |
| Rodné jméno | Catherine Millet |
| Narození | 1. dubna 1948 (76 let) Bois-Colombes  Francie |
| Národnost | francouzská |
| Povolání | spisovatelka, kritik umění, kurátorka, zakladatelka a redaktorka časopisu Art Press |
| Zaměstnavatel | self made |
| Ocenění | Sade Prize (2001) Price "Prince Maurice" of the romance novel (2009) Le Vaudeville prize (2014) Cena Françoise Morelleta (2016) důstojník Řádu umění a literatury (2016) |
| Choť | Jacques Henric |
| Partner(ka) | Jacques Henric |
| Funkce | kurátor (Muzeum moderního umění města Paříže) kurátor (Pařížské bienále) kurátor (Biennale di Venezia) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Catherine Millet (* 1. dubna 1948 Bois-Colombes) je francouzská spisovatelka, kritik umění, kurátorka, zakladatelka a redaktorka časopisu Art Press, který se zaměřuje na moderní a současné umění.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v Bois-Colombes ve Francii. Je především známá svou knihou, monografií z roku 2002, která v Česku vyšla pod názvem Sexuální život Catherine M.[1] V knize popisuje svou sexuální minulost, od masturbace v dětství, po dospělost a fascinaci skupinovým sexem. Kniha byla hodnocena Edmundem Whitem jako „nejrozsáhlejší kniha o sexu, jakou kdy napsala žena".
V roce 2008 vydala pokračování knihy pod názvem Jour de Souffrance (česky překlad Den utrpění), v češtině doposud nevyšlo. Kniha byla přeložena v roce 2009 do angličtiny pod názvem Jealousy: The Other Life of Catherine M. (česky překlad Žárlivost: Jiný život Kateřiny M.)
Je provdaná za básníka a romanopisce Jacquese Henrica.[1]
V dubnu 2016 získala cenu Prix François Morellet.[2] Byla oceněna na Národních dnech knihy a vína v Saumuru (francouzsky National Days of Book and Wine), které se pořádají ve spolupráci s Château de Montsoreau Museum of Contemporary Art. Na této události jsou oceňování osobnosti za svůj přínos ve prospěch současného umění.[3]
V prosinci 2017, během rozhovoru ve francouzském rádiu France Culture, prohlásila: „Opravdu lituji, že jsem nikdy nebyla znásilněna, protože bych mohla ukázat (ženám), že se z něj můžete zotavit“[4]
V lednu 2018, ve spolupráci s novinami Le Monde, vydala otevřený dopis, kde kritizovala hnutí #MeToo.[5] [6] Dopis byl podepsán více než stovkou francouzských žen, včetně herečky Catherine Deneuve, a vyvolla značnou kontroverzi.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Catherine Millet byla navržena na ocenění Řád umění a literatury.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Millet na anglické Wikipedii.
- ↑ a b BERENS, Jessica. Interview: Catherine Millet. The Observer. 2002-05-19. Dostupné online [cit. 2019-04-25]. ISSN 0029-7712. (anglicky)
- ↑ MONTSOREAU, Admin. Château de Montsoreau-Musée d'Art Contemporain [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ artpress | Prix François Morellet [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Catherine Millet (2/5) : La Vie sexuelle de Catherine M.. France Culture [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ « Nous défendons une liberté d’importuner, indispensable à la liberté sexuelle ». www.lemonde.fr. 2018-01-09. Dostupné online [cit. 2019-04-25]. (francouzsky)
- ↑ WORLDCRUNCH. Full Translation Of French Anti-#MeToo Manifesto Signed By Catherine Deneuve. www.worldcrunch.com [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Nomination dans l'ordre des Arts et des Lettres janvier 2016 - Ministère de la Culture. www.culture.gouv.fr [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (francouzsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Catherine Millet: Sexuální život Catherine M., Orig. název: La Vie Sexuelle de Catherine M. (2001), Žánr: Světová literatura, Vydáno: 2013, Alpress, Počet stran: 208, Překlad: David Chalupa, ISBN 978-80-7466-217-1
- Catherine Millet:: Jealousy: The Other Life of Catherine M., Grove Press; Translation edition (February 2, 2010), ISBN 978-0802119155
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Catherine Millet na Wikimedia Commons - Art Press
- Books That Changed My Life PEN World Voices at the New York Public Library May 4, 2008
- Guardian Unlimited Book: Interview, Catherine Millet
- The Actual Lives of Catherine Millet and Robert Storr
