Hnutí Me Too

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z MeToo)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hashtag #MeToo

Hnutí Me Too je společenské hnutí, které bojuje proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání, a kde ženy, které byly v minulosti obtěžovány, sdílí své příběhy na sociálních sítích.[1][2] Poprvé dnes už známá fráze Me Too byla ve stejném kontextu použita aktivistkou a obětí sexuálního zneužití Taranou Burke na svém účtu Myspace v roce 2006.

Hnutí Me Too se začalo šířit kvůli kauze Harveyho Weinsteina, který byl obviněn ze sexuálního zneužívání a násilí na několika desítkách žen, které zaměstnával.[3] Na Weinsteinovy činy upozornil investigativní novinář Ronan Farrow, který za svou reportáž obdržel Pullitzerovu cenu.[4] V říjnu roku 2017 napsala americká herečka Alyssa Milano na Twitter „Pokud by všechny ženy, které byly někdy sexuálně zneužity nebo obtěžovány, napsaly na svou sociální síť „Me too“, možná by si lidé uvědomili závažnost problému.“[5] Následovaly spousty statusů, mezi nimi například od Gwyneth Paltrow[6], Jennifer Lawrence[7], Ashley Judd nebo Uma Thurman.[8]

Cíle hnutí Me Too[editovat | editovat zdroj]

Cílem hnutí Me Too, podobně jako u ostatních hnutí a protestních akcí, které se snaží upozornit na témata, o kterých se nemluví, je posílit mladé a zranitelné ženy citem a empatií a zároveň ukázat světu, kolik žen se stalo obětí sexuálního zneužití či obtěžování v místě svého pracoviště.[9][10] Hnutí se snaží změnit společnost pro ženy, které byly obtěžovány či zneužity a také aby se nebály vystoupit a mluvit o svých traumatech. Po tom, co miliony lidí psalo na své sociální sítě #MeToo v angličtině, objevily se i desítky dalších jazyků, čímž se rozšířilo pole působnosti.[11]

Tarana Burke sice přijímá titul zakladatele hnutí, ale spíše se považuje za jednoho z mnoha, kteří jen dělají svou práci.[12] Burke říká, hnutí Me Too se netýká pouze žen, ale i mužů, lidí v jakémkoli věku a jakékoliv barvy, nejvíce ovšem lidí žijících na okraji společnosti. Také podle ní se hnutí snaží říci, že ti, na kterých se jiní dopustili sexuálního násilí, nejsou sami a neměli by se za to stydět.[13] Tvrdí, že sexuální násilí se na ženách dopouští někdo, koho ženy samy znají, a proto by se měly naučit již od mladých let, že mají právo říct ne sexuálnímu kontaktu od kohokoli, i přes naléhání od autorit či nadřízených a měly by takové chování nahlásit.[12] Zároveň ponouká muže, aby spolu navzájem mluvili o tom, že ženský souhlas je důležitý, aby nebyli potichu, když vidí takovéto nevhodné chování a aby se snažili naslouchat příběhům obětí.[12]

Dopady[editovat | editovat zdroj]

Alyssa Milano, která poprvé použila #MeToo

Do povědomí široké veřejnosti se spojení „Me Too“ dostalo díky tweetu Alyssa Milano.[5] Podle společnosti, slovní spojení během méně než 24 hodin použilo 4,7 milionů lidí v konverzacích a objevilo se ve více než 12 milionech příspěvcích na Facebooku.[14] Me too se tak rychle začalo šířit po celém světě a pozornost také přilákaly celebrity, které začaly sdílet svoje příběhy se sexuálním obtěžováním.

V hnutí Me Too se promítla síla sociálních sítí, která se ukázala jako schopná vytvářet celosvětové koalice a mazat stigmata.[15] Hnutí zafungovalo jako impulz k probuzení společnosti například také v Indii,[16] Subsaharské Africe,[17] nebo Jižní Americe.[18]

USA[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojených státech amerických hnutí Me Too zaznamenalo největší úspěchy. Jenom od října do prosince 2017 vzrostlo využití krizové linky Rape, Abuse & Incest National Network o 23 % v porovnání s rokem 2016.[19] Podle lidí, co si sexuálním obtěžováním prošli je Me Too povzbudilo, aby se o svých zážitcích s někým podělili.[19] Hnutí tak v USA vytvořilo větší povědomí o sexuálních útocích a obtěžování.

Otevřené výpovědi obětí nejdříve vedly k mocným osobnostem amerického byznysu, médií a politiky jako například Harvey Weinstein, Bill Cosby, Al Franken atd.[15] Do října 2018 přišlo o práci přes 200 významných byznysmenů,[15] toto je také známo jako Weinsteinův efekt.[20] To bylo před hnutím Me Too takřka nemyslitelné.[15]

Protože se aféra dotkla i filmového Hollywoodu, přes 300 herců, spisovatelů a režisérů založilo v lednu 2018 fond Time's Up.[21] Ten během jednoho měsíce nasbíral okolo 21 milionů dolarů, které šly na pomoc obětem sexuálního obtěžování a násilí.[19] Podobný projekt, The National Women's Law Center (NWLC)[22] obětem nabídl bezplatné rady od právníků. Dohromady dostali více než 3670 žádostí o pomoc z každého státu USA a vybrali přes 24 milionů dolarů (k říjnu 2019).[23]

O legislativní změny spojené s rozšířením hnutí Me Too se postaraly jednotlivé státy USA. V září 2018 Kalifornie, New York a New Jersey přijaly zákon, který zakazuje implementovat do smluv dohody o mlčenlivosti, zahrnující sexuální obtěžování.[23] Na federální úrovni některé typy těchto dohod upravuje zákon BE HEARD.[24] Dále se zatím sedm států zastalo lidí pracujících jako obsluha v restauracích a zavedli minimální spropitné. Zaměstnanci restaurací jsou totiž často na spropitném závislý, a tak aby ho dostaly se často bojí obtěžování nahlašovat.[23]

Finanční podpora[editovat | editovat zdroj]

Hnutí Me Too mělo mimo jiné za následek obrovskou vlnu finanční podpory pro charitativní organizace podporující a hájící ženy a ženská práva ve světě. Některé dary byly mířeny přímo samotnému hnutí, například odstupné Leslieho Moonvese ve výši 20 milionů dolarů; ten v září roku 2018 opustil vedoucí pozici americké televizní sítě CBS právě následkem kauzy Me Too. Společnost CBS se tak rozhodla odstupné, na které on sám neměl nárok, darovat přímo organizacím podporujícím toto hnutí.[25] V tomto kontextu vznikl i Fond na podporu hnutí Me Too (Fund to Support the Me Too Movement and Allies), který založila nadace New York Women’s Foundation. Tento fond má za cíl zajistit dlouhodobou udržitelnost tohoto hnutí, také má za úkol centralizovat finanční prostředky na budoucí snažení Me Too, zejména v legislativní oblasti.[26]

Pozornost a popularita, kterou s sebou strhlo hnutí Me Too, však snažení o ženskou rovnoprávnost podpořily i nepřímo, jak popisuje Charity Navigator (společnost zaměřující se na evaluaci a monitorování světových nadací a charit). Finanční obnos darovaný různým dobročinným organizacím, které podporují ženy a jejich postavení ve společnosti, stoupl necelý rok po počátečních aférách tohoto hnutí skokově o 7 %, přičemž počet celkových dotací stoupl o 13 %. Provozní ředitel této společnosti v rozhovoru z října roku 2018 (tedy rok po začátku kauzy okolo Weinsteina) odhadoval, že díky tomuto hnutí charity pro ženskou rovnoprávnost získaly "mnoho desítek milionů dolarů".[27] Vznikla například nadace Time’s Up Legal Defense Fund, která poskytuje finanční podporu obětem sexuálních zločinů. Necelý rok po založení už nashromáždila 21 milionů dolarů, zúčastnili se i některé celebrity; herečky Meryl Streep, Reese Witherspoon a Jennifer Aniston každá darovala půl milionu dolarů. Herec Mark Wahlberg daroval 2 miliony dolarů, po zjištění o markantních nerovnostech v rámci filmové produkce, které se aktuálně účastnil; za dotáčení scén z daného filmu obdržel 1,5 milionu dolarů, zatímco jedna z jeho kolegyň dostala pouhý tisíc.[27]

V rámci všeobecné podpory feministických organizací, kterou hnutí Me Too stimulovalo, zaznamenaly skokové nárůsty ve sponzorských darech i nadace podporující právo žen na potraty, například organizace NARAL, která v roce po aféře Me Too registrovala nárůst financí o 92 %.[27]

Mezinárodní odezva[editovat | editovat zdroj]

Kanadský premiér Justin Trudeau

Zatímco v USA slavilo hnutí Me Too úspěch, ve zbytku světa se setkalo s více smíšenými reakcemi. Kanadský premiér Justin Trudeau v roce 2018 vyjádřil stoprocentní podporu tohoto hnutí, a zdůraznil důležitost ženské rovnoprávnosti a liberálních hodnot v kontextu globalizace,[28] zároveň se sám stal terčem obvinění kvůli z roku 2000 - tato kauza však k žádnému závěru nevedla.[29] Naopak například ve Francii se hnutí setkalo s okamžitým odporem, ačkoliv ten s postupem času částečně opadl.[30] Obecně však hnutí ve světě ženám dodalo odvahu o svých zkušenostech mluvit, a ve výrazné konsolidaci feministických hnutí a ženských organizací. Samotný hashtag, kterým lidé vyjadřují podporu této kampaně a jímž upozorňují na své vlastní zkušenosti se sexuálním násilím, byl na internetu často přeložen do cizích jazyků; tím jej jednotlivé země a kultury aplikovaly do svého konkrétní národního kontextu.[31]

#MeToo v České republice[editovat | editovat zdroj]

Český politik Dominik Feri byl obviněn ze série sexuálních napadení

Podobně jako v jiných evropských zemích zejména v bývalém východním bloku se v České republice hnutí Me Too nesetkalo s většinovým pochopením.[32] Mnoho médií a politiků hnutí znevažovala a bagatelizovala. Například bývalý předseda senátu Jaroslav Kubera v tomto kontextu tvrdil, že jsou statistiky ohledně znásilnění v ČR cíleně přeháněny, nehledě na to, že se většina odborníků shodne na opaku, tedy že se obvykle hlásí jen zlomek celkových případů. Přesto byl v Česku vliv Me Too patrný - v roce 2019 zaznamenala Policie ČR největší počet nahlášených případů sexuálního násilí za poslední desetiletí.[33]

V květnu 2021 obvinilo několik žen bez přímé spojitosti s Me Too českého politika Dominika Feriho ze sexuálního obtěžování a ze série sexuálních napadení. Dominik Feri v roce 2017 Me Too podpořil.[34][35] Část české veřejnosti, včetně politiků,[36] se i v tomto případě snažila na sociálních sítích a v médiích výpovědi žen zpochybnit a bagatelizovat, podobně jako v předchozích veřejných debatách o Me Too.[37][38]

#HimToo[editovat | editovat zdroj]

Americký právník a soudce Brett Kavanaugh

Hnutí Him Too původně sloužilo mužům, kteří se stali oběťmi znásilnění, jako prostředek k vyjádření jejich zkušeností se sexuálním obtěžováním a sexuálním napadením, podobně jako hnutí MeToo. Postupem času se význam hashtagu proměnil ve způsob jakým zahanbit muže, kteří byli obviněni ze sexuálního napadení.[39]

V poslední době získalo toto hnutí nový význam, a to pomoci promluvit mužům, kteří čelí falešným obviněním ze sexuálního obtěžování či znásilnění.[40] K této změně  došlo kvůli případu amerického právníka a soudce Bretta Kavanaugh, který v roce 2018 při kandidatuře do Nejvyššího soudu USA čelil obviněním ze znásilnění ze strany Christiny Blasey Fordové, o kterých tvrdil, že jsou falešná. Kavanaugha se v tomto případě zastal i tehdejší prezident Spojených státu Donald Trump, který tvrdil, že kdyby byla její obvinění pravdivá, vznesla by obvinění bezprostředně po jeho činu. Fordová totiž tvrdila, že k činu v roce 1982, kdy se jí Kavanaugh pokusil na studentském večírku znásilnit.[41]

Zastánci hnutí HimToo tvrdí, že před zahájením slyšení o sexuálním napadení by měla platit presumpce neviny. Kritici tohoto nového vyznění ovšem tvrdí, že falešná obvinění ze znásilnění jsou velice vzácná a falešná obvinění tedy tvoří pouze malý zlomek všech obvinění.[42]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

V rámci kritiky hnutí se často mluví o počtech falešných obvinění týkajících se sexuálního napadení, které jsou podle nich mnohem častějším fenoménem. Avšak data získaná od Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických ukazují, že falešná obvinění tvoří pouze zhruba 2-10 % všech těchto obvinění.[43][44]

Dalším často diskutovaným problémem jsou konkrétní cíle hnutí, především jestli má hnutí podporovat změnu ve všech mužích, nebo jen v části. Někteří zastánci hnutí tvrdí, že MeToo by mělo řešit pouze nejhorší případy, aby nedošlo k tomu, že na všechny muže bude pohlíženo jako na násilníky.[45]

Hashtag si vysloužil kritiku za to, že odpovědnost za zveřejňování sexuálního obtěžování a zneužívání byla přenesena na ty, kteří ho zažili, což by mohlo být traumatické.[46]

Řeší se taky zda by se hnutí mělo zaměřit i na sexuální obtěžování a zneužívání pracovníků v sexuálních službách, jelikož ti jsou tomuto obtěžování vystavováni v největší míře.[47] Ve společnosti však panuje názor že proti této skupině žen jsou tyto činy více opodstatněné.[48]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRYE, Jocelyn. From Politics to Policy: Turning the Corner on Sexual Harassment. Center for American Progress [online]. 2018-01-31 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. EDWARDS, Stephanie Zacharek, Eliana Dockterman, Haley Sweetland. TIME Person of the Year 2017: The Silence Breakers. Time [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Harvey Weinstein timeline: How the scandal unfolded. BBC News. 2020-05-29. Dostupné online [cit. 2020-12-03]. (anglicky) 
  4. ŠABLONA:GLOBAL.AUTHORNAME. Šablona:(global.pageOgTitle) ? global.pageOgTitle : global.pageTitle. www.pulitzer.org [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b https://twitter.com/alyssa_milano/status/919659438700670976. Twitter [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. NAST, Condé. Celebrities Share Stories of Sexual Assault for #MeToo Campaign. Vogue [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. FERNANDEZ, Matt; FERNANDEZ, Matt. Variety [online]. 2017-10-17 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Uma Thurman channels 'Kill Bill' character, says Harvey Weinstein doesn't even "deserve a bullet". Newsweek [online]. 2017-11-24 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. FACEBOOK; TWITTER; OPTIONS, Show more sharing. Today in Entertainment: Wendy Williams collapses during her live show; 'House of Cards' halts production in wake of Kevin Spacey accusations. Los Angeles Times [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. SERRES, Nicole Smartt. Council Post: Sexual Harassment In The Workplace In A #MeToo World. Forbes [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. LOPEZ, Chris Snyder, Linette. Tarana Burke on why she created the #MeToo movement — and where it’s headed. Business Insider [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  12. a b c Yes! Magazine [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. CNN [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  14. CNN, Cassandra Santiago and Doug Criss. An activist, a little girl and the heartbreaking origin of 'Me too'. CNN [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  15. a b c d JONES, Trina; WADE, Emma. Me Too? Race, Gender, and Ending Workplace Sexual Harassment. Duke Journal of Gender Law & Policy. 2020-03-06, roč. 27, čís. 1, s. 203–225. Dostupné online [cit. 2020-12-02]. ISSN 1090-1043. 
  16. Government Official Resigns As #MeToo Movement Gathers Force In India. NPR.org [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. The Young Women Leading Nigeria's #MeToo Revolution. www.vice.com [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. POLITI, Daniel; SPECIA, Megan. Argentina’s #MeToo Moment: Actress Shares Account of Assault (Published 2018). The New York Times. 2018-12-14. Dostupné online [cit. 2020-12-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  19. a b c What has #MeToo actually changed?. BBC News. 2018-05-12. Dostupné online [cit. 2020-12-02]. (anglicky) 
  20. Powerful men confronted as "Weinstein Effect" goes global. www.cbsnews.com [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. TIME'S UP Now. Join Us.. TIME'S UP Now [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. National Women's Law Center | Justice for Her. Justice for All.. NWLC [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. a b c NORTH, Anna. 7 positive changes that have come from the #MeToo movement. Vox [online]. 2019-10-04 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. CLARK, Katherine M. H.R.2148 - 116th Congress (2019-2020): BE HEARD in the Workplace Act. www.congress.gov [online]. 2019-05-03 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  25. Les Moonves resigns from CBS after six more women accuse him of sexual harassment. the Guardian [online]. 2018-09-10 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Women's foundation launches fund to support MeToo movement. AP NEWS [online]. 2018-05-10 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  27. a b c HILL, Catey. This is the staggering amount of money #MeToo has helped raise for women’s causes. MarketWatch [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Justin Trudeau's Davos address in full. World Economic Forum [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. HERHALT, Chris. Don’t investigate groping allegation from 2000, Trudeau says. CP24 [online]. 2018-07-06 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. POIRIER, Agnès C. Opinion | Catherine Deneuve and the French Feminist Difference (Published 2018). The New York Times. 2018-01-12. Dostupné online [cit. 2020-12-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  31. Opinion | #MeToo is at a crossroads in America. Around the world, it’s just beginning.. Washington Post [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. TABERY, Erik. Spravedlnost v čase #MeToo. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  33. Me Too v Česku. Radio Prague International [online]. 2020-03-26 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  34. „Chování Dominika Feriho je veřejné tajemství.“ Ženy popsaly traumatizující zkušenosti s mladým politikem. A2larm [online]. 25. května 2021. Dostupné online. 
  35. ‚Bála jsem se, že mi nikdo neuvěří.‘ Několik žen promluvilo o údajném predátorském chování poslance Feriho. Lidovky.cz [online]. 25. května 2021. Dostupné online. 
  36. Czernin: Zavání to bojem před volbami. Feri má zřejmě čisté svědomí. Seznam Zprávy [online]. 26. května 2021. Dostupné online. 
  37. Komentář: Ferigate. #MeToo přišlo do Česka se vším všudy. Seznam Zprávy [online]. 26. května 2021. Dostupné online. 
  38. Glosa: Až příliš mnoho podobností v obhajování Feriho a Babiše. Seznam Zprávy [online]. 26. května 2021. Dostupné online. 
  39. FLYNN, Meagan. ‘This is MY son’: Navy vet horrified as mom’s tweet miscasts him as #HimToo poster boy — and goes viral. Washington Post. Dostupné online [cit. 2020-12-02]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  40. Mother's #HimToo tweet ignites viral meme, and her embarrassed son clarifies. TODAYonline [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  41. How #HimToo Became the Tagline of the Men’s Rights Movement. Wired. Dostupné online [cit. 2020-12-02]. ISSN 1059-1028. (anglicky) 
  42. NORTH, Anna. #HimToo, the online movement spreading myths about false rape allegations, explained. Vox [online]. 2018-10-10 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. The truth about false assault accusations by women. BBC News. 2018-09-18. Dostupné online [cit. 2020-12-02]. (anglicky) 
  44. #MeToo run amok. theweek.com [online]. 2017-12-20 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. WILHELM, Heather. Where #MeToo goes off the rails. chicagotribune.com [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  46. The Problem with #MeToo and Viral Outrage | Backchannel. Wired. Dostupné online [cit. 2020-12-02]. ISSN 1059-1028. (anglicky) 
  47. 'They Don't Want to Include Women Like Me.' Sex Workers Say They're Being Left Out of the #MeToo Movement. Time [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  48. FARLEY, Melissa. #MeToo Must Include Prostitution. Dignity: A Journal on Sexual Exploitation and Violence. 2018-02-01, roč. 3, čís. 1. Dostupné online [cit. 2020-12-02]. ISSN 2472-4181. DOI:10.23860/dignity.2018.03.01.09. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]