Cípalovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxCípalovití
alternativní popis obrázku chybí
Cípal šedý (Liza saliens)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
PodtřídaNeopterygii
ŘádCípalové (Mugiliformes)
ČeleďCípalovití (Mugilidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Cípal hlavatý (Mugil cephalus)
Hlava cípala evropského (Liza ramada)

Cípalovití (Mugilidae) jsou jedinou čeledí řádu cípalové (Mugiliformes). Je to skupina paprskoploutvých ryb ze série řádů Ovalentaria. Zástupci cípalů se vyskytují celosvětově v mořích a brakických vodách v tropickém a mírném klimatickém pásu. Mnozí cípalové, zejména mladí jedinci, vplouvají do řek a pobřežních močálů; jsou známy i sladkovodní druhy.[1][2]

Tělo cípalů je protáhlé, ze stran mírně stlačené, často stříbřitě lesklé. Největší zástupci cípalů jsou asi metr dlouzí, většinou jsou menší. Cípalové mají na hřbetě dvě nápadné hřbetní ploutve, z nichž první je vybavena čtyřmi pevnými ostny, zadní jen měkkými paprsky. Několik (2–3) ostnů má vpředu i řitní ploutev. Prsní ploutve jsou na těle nápadně vysoko, břišní ploutve jsou vpředu na břiše, ale za prsními ploutvemi. Postranní čára cípalů je jen málo vyvinutá nebo chybí. Šupiny dospělých cípalů jsou nezřetelně ktenoidní (výjimkou je rod Myxus s cykloidními šupinami) a zasahují až na hlavu.[1][2][3]

Zuby jsou drobné nebo chybí, žaberní tyčinky jsou naopak vyvinuty dobře a jsou součástí filtračního aparátu. Také žaludek je nápadný, svalnatý a střevo značně dlouhé (5–8krát delší než tělo). Cípalové se totiž živí i rostlinnou potravou, kterou mnozí sbírají ze dna s detritem, jenž kromě drobných bezobratlých obsahuje řasy a jiný rostlinný materiál. Potravu mohou seškrabovat pomocí nápadných pysků.[1][3]

Jikry obsahují olejovou kapénku, díky čemuž plavou při hladině. K výtěru dochází poblíž pobřeží.[1]


Do čeledi cípalovitých patří asi 75 druhů ve 20 rodech,[1] které mají všechny české jméno cípal. Studie založené na sekvencích DNA ale ukazují, že mnoho tradičních rodů není monofyletických a že některé široce rozšířené druhy, např. nejvýznamnější zástupce, cípal hlavatý (Mugil cephalus), který žije při pobřeží Evropy, Afriky, Asie, Ameriky i Austrálie a Oceánie, jsou ve skutečnosti druhové komplexy kryptických druhů.[4] Cípalové mají značný hospodářský význam: jsou objektem průmyslového i sportovního rybolovu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.], 2016. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 135, 136. 
  2. a b c HANEL, Lubomír. Ryby. (1), Lalokoploutví, dvojdyšní, chrupavčití, kostnatí. 1. vyd. Praha: Albatros, 1998. 150 s. (Svět zvířat; sv. VIII). ISBN 80-00-00599-9, ISBN 978-80-00-00599-7. OCLC 40090835 Kapitola řád Cípalové (Mugiliformes), s. 130. 
  3. a b MOYLE, Peter B.; CECH, JR., Joseph J. Fishes, an Introduction to Ichthyology. 5. vyd. [s.l.]: Pearson, 2004. ISBN 0-13-100847-1. 
  4. DURAND, J.-D.; SHEN, K.-N.; CHEN, W.-J. Systematics of the grey mullets (Teleostei: Mugiliformes: Mugilidae): Molecular phylogenetic evidence challenges two centuries of morphology-based taxonomy. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-07, roč. 64, čís. 1, s. 73–92. Dostupné online [cit. 2022-08-02]. DOI 10.1016/j.ympev.2012.03.006. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]