Bukovec (hradiště)
| Bukovec | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | doba halštatská |
| Zánik | doba hradištní |
| Poloha | |
| Adresa | Holý vrch u Bukovce, Plzeň,  Česko |
| Souřadnice | 49°46′18,27″ s. š., 13°26′51,88″ v. d. |
  Bukovec | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23680/4-4485 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bukovec je pravěké a raně středověké hradiště u stejnojmenné městské části na východním okraji Plzně. Vzniklo během pozdní doby halštatské a na konci osmého století bylo obnoveno Slovany. Jeho areál s částečně dochovaným opevněním je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hradiště bylo poprvé opevněno v pozdní době halštatské. Na konci osmého století využili Slované zbytky pravěkého opevnění, které nově přestavěli.[2] Lokalita zůstala osídlená během devátého století a zanikla snad v souvislosti s rozvojem hradiště u Starého Plzence.[3]
Bukovecké hradiště pravděpodobně zmínil jako místo původní Plzně Hilarius Litoměřický ve svém kázání z roku 1467. Odborně zkoumáno bylo po roce 1836, kdy ho objevili horničtí prospektoři hraběte Kašpara ze Šternberka. O pět let později publikoval první plán Franz Xaver Maxmilian Zippe.[2]
Nalezené keramické zlomky datoval Rudolf Turek převážně do sedmého až devátého století. Menší část nálezů pochází z doby halštatské. Kromě keramiky byla na hradišti nalezena řada železných předmětů (nože, závěs s háčkem, dvojkřídlá šipka s tulejkou), nástroje z kostí nebo parohů, perla ze zeleného skla a různé keramické nebo jílovcové přesleny.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Dvoudílné hradiště s celkovou rozlohou 4,15 hektaru se nachází na ostrožně Holého vrchu nad pravým břehem Berounky. Vnitřní hradiště chránila mohutná hradba, ze které se dochoval obloukovitě vedený a průkopy poškozený val vysoký až čtyři metry. Za ním se nacházela plošina označovaná jako akropole. Ostatní strany byly chráněny strmými svahy a podle dochovaných teras také nějakým lehčím opevněním.
Předhradí o rozloze 2,55 hektaru se nacházelo na východní straně. Z jeho opevnění se dochoval pouze 213 metrů dlouhý příkop hluboký půl metru. Na jižním konci, kde nedosahuje k okraji ostrožny, se předpokládá existence brány. Opevnění bočních stran tvořila nejspíše jen palisáda.[2] Podle odlišných stavebních technik použitých k budování hradeb byl základ vnitřní hradby postaven již v halštatské fázi osídlení, zatímco vnější opevnění vzniklo až v raném středověku.[3] Vzhledem k jeho lehčímu provedení se uvažuje pouze o občasném využívání prostoru předhradí.[2]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Přímo přes hradiště vede červeně značená turistická trasa z Doubravky do Chrástu.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-14]. Identifikátor záznamu 134693 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Holý vrch, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bukovec, s. 47–48.
- ↑ a b c VASARÁBOVÁ, Nikola. Archeologie raně středověkých hradišť na Plzeňsku. Plzeň, 2012 [cit. 2017-05-02]. 52 s. Bakalářská práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Martin Gojda. s. 22–24. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovec na Wikimedia Commons
