Budovy Sdružení projektových ateliérů
| Budovy Sdružení projektových ateliérů | |
|---|---|
 Pohled na jednu z budov komplexu | |
| Účel stavby | |
kanceláře | |
| Základní informace | |
| Architekti | Karel Prager, Jiří Kadeřábek |
| Výstavba | 1967–1974 |
| Poloha | |
| Adresa | Vyšehradská 2075/51, Nové Město, Praha,  Česko |
| Ulice | Vyšehradská a Pod Slovany |
| Souřadnice | 50°4′23,16″ s. š., 14°25′3,94″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budovy Sdružení projektových ateliérů, známé též jako Administrativní areál Emauzy, se nacházejí na adrese Vyšehradská 51, 55 a 57. Komplex staveb z přelomu 60. a 70. let 20. století sloužil pro Projektový ústav výstavby Prahy a dnes pro Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1966 byla vypsána architektonická soutěž pro sídlo nově zřízené Sdružení projektových ateliérů, které vzniklo vydělením z původního Stavoprojektu.[1] Původně měla stavba stát na severním předmostí Hlávkova mostu, nicméně přepracování návrhu Severojižní magistrály v druhé polovině 60. let 20. století donutilo urbanisty přesunout tuto stavbu do jiné části metropole. Dle návrhu architekta Karla Filsaka bylo nakonec rozhodnuto o výstavbě v prostoru mezi Morání a Palackého náměstím. Pro nový prostor však nebylo rozhodnuto o novém objektu, ale byl realizován návrh určený původně pro Holešovice.[2] Ten vypracovali architekti Karel Prager a Jiří Kadeřábek. Stavební práce začaly ještě před okupací ČSSR v roce 1968; dokončen však byl objekt ve zmenšené podobě – realizovány byly pouze tři budovy ze čtyř. Čtvrtá největší postavena nebyla a zůstaly původní objekty, které měly být zbourány. Všechny objekty spojuje společné atrium. Ideově budova odkazuje na myšlenku Karla Pragera o vertikálním městě – samotné ateliéry byly vybudovány na mostních konstrukcích nad vstupem do jednotlivých třech budov.
Okolo hlavních budov se nachází zahrada, která je oddělena od Vyšehradské ulice umělecky provedenou stěnou od Miloslava Chlupáče s reliéfy Miloslava Hájka.[3]
Komplex byl dokončen v roce 1973[4] a kolaudován v roce 1974. Vzhledem k politickým změnám po roce 1968 začal sloužit následně jinému subjektu, a sice pro Projektový ústav výstavby Prahy, později pro některé odbory Magistrátu hl. m. Prahy. Od roku 2013 zde sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. V roce 2017 zde také zřízeno centrum CAMP – Centrum architektury a městského plánování.
Rekonstrukce
[editovat | editovat zdroj]V roce 2024 začne plánovaná[5] rekonstrukce celého komplexu. Dojde ke kompletní obměně obvodového pláště budovy, technologii a oprav interiérů. Obnovou projdou také prostranství v okolí budov, ze kterých má být nový plnohodnotný veřejný prostor s parkem. Předpokládá cena rekonstrukce je 955 milionů korun. Rada hlavního města akci udělila souhlas na začátku roku 2022.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 252.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 253.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 254.
- ↑ Článek na portálu městské knihovny
- ↑ Praha zrekonstruuje za 300 milionů sídlo IPR v areálu Emauz [online]. Euro.cz [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁ, Eliška. Centrum Prahy dostane nový park. Vznikne rekonstrukcí Pragerových kostek v Emauzích. CzechCrunch [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERAN, Lukáš. Budovy Sdružení projektových ateliérů. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 252–254.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budovy Sdružení projektových ateliérů na Wikimedia Commons - Oficiální stránky IPR
- Oficiální stránky CAMP
