Budovy Sdružení projektových ateliérů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Budovy Sdružení projektových ateliérů
Pohled na jednu z budov komplexu
Pohled na jednu z budov komplexu
Účel stavby

kanceláře

Základní informace
Architekti Karel Prager, Jiří Kadeřábek
Výstavba 19671974
Poloha
Adresa Vyšehradská 2075/51, Nové Město, Praha, ČeskoČesko Česko
Ulice Vyšehradská
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budovy Sdružení projektových ateliérů, známé též jako Administrativní areál Emauzy, se nacházejí na adrese Vyšehradská 51, 55 a 57. Komplex staveb z přelomu 60. a 70. let 20. století sloužil pro Projektový ústav výstavby Prahy a dnes pro Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1966 byla vypsána architektonická soutěž pro sídlo nově zřízené Sdružení projektových ateliérů, které vzniklo vydělením z původního Stavoprojektu.[1] Původně měla stavba stát na severním předmostí Hlávkova mostu, nicméně přepracování návrhu Severojižní magistrály v druhé polovině 60. let 20. století donutilo urbanisty přesunout tuto stavbu do jiné části metropole. Dle návrhu architekta Karla Filsaka bylo nakonec rozhodnuto o výstavbě v prostoru mezi Morání a Palackého náměstím. Pro nový prostor však nebylo rozhodnuto o novém objektu, ale byl realizován návrh určený původně pro Holešovice.[2] Ten vypracovali architekti Karel Prager a Jiří Kadeřábek. Stavební práce začaly ještě před okupací ČSSR v roce 1968; dokončen však byl objekt ve zmenšené podobě – realizovány byly pouze tři budovy ze čtyř. Čtvrtá největší postavena nebyla a zůstaly původní objekty, které měly být zbourány. Všechny objekty spojuje společné atrium. Ideově budova odkazuje na myšlenku Karla Pragera o vertikálním městě – samotné ateliéry byly vybudovány na mostních konstrukcích nad vstupem do jednotlivých třech budov.

Okolo hlavních budov se nachází zahrada, která je oddělena od Vyšehradské ulice umělecky provedenou stěnou od Miroslava Chlupáče s reliéfy Miloslava Hájka.[3]

Komplex byl dokončen v roce 1973[4] a kolaudován v roce 1974. Vzhledem k politickým změnám po roce 1968 začal sloužit následně jinému subjektu, a sice pro Projektový ústav výstavby Prahy, později pro některé odbory Magistrátu hl. m. Prahy a nyní pro Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. V roce proběhla rekonstrukce komplexu.[5] Bylo zde také zřízeno centrum CAMP – Centrum architektury a městského plánování.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 252. (čeština) 
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 253. (čeština) 
  3. KOLEKTIV AUTORŮ. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 254. (čeština) 
  4. Článek na portálu městské knihovny
  5. Článek na portálu euro.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]