Přeskočit na obsah

Budova Riunione Adriatica di Sicurtà (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Budova Riunione Adriatica di Sicurtà
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektKarel Kotas
Současný majitelBrno
Poloha
AdresaNádražní 595/4, Brno-město, ČeskoČesko Česko
UliceNádražní
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky48087/7-7401 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova Riunione Adriatica di Sicurtà je stavba architekta Karla Kotase z roku 1938 stojící na nádražním úseku brněnské okružní třídy, přímo před průčelím výpravní budovy hlavního nádraží. Je dílem vrcholného funkcionalismu v Brně a je chráněna jako kulturní památka.[1]

Velkorysá budova metropolitního měřítka a vyvážených proporčních vztahů byla architektem Karlem Kotasem, absolventem vídeňské Akademie výtvarných umění, navržena jako jeden z více úkolů pro pojišťovnu Riunione Adriatica di Sicurtà (RAS) v roce 1936. V daném úseku brněnské okružní třídy předtím stála čtyřposchoďová od neznámého autora v původním novorenesančním slohu brněnské okružní třídy. Po polovině 30. let společnost RAS původem z Terstu, která již předtím vytvořila své filiálky v Praze a v Liberci, pověřila architekta pravidelně pro ni pracujícího, aby pro ni vytvořil budovu i na klíčovém místě v Brně. Dolní patra budovy byla určena pro kanceláře, v horních patrech byly umístěny byty.

Po druhé světové válce byly v domě kanceláře Československých státních aerolinií nebo Dopravního podniku města Brna.[2]

V letech 2021–2022 nechala městská část Brno-střed budovu zrekonstruovat, náklady dosáhly výše 89,3 milionu korun. Od roku 2022 zde sídlí Matriční úřad městské části Brno-střed, v dalších patrech je 48 bytů.[2][3]

Vchod budovy byl při výstavbě zvýrazněn obložením z černého mramoru. Na něj po obou stranách navazoval prosklený parter se vstupy do obchodních prostor, v prvním patře pak horizontální okenní pás úředních prostor. Vyšší patra představující hlavní korpus budovy byla pojata jako obytná. Na střešní terase byla budova završena ustoupeným protáhlým penthousem krytým markýzou.[4][5]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-15]. Identifikátor záznamu 161088 : Městský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b BENÁČKOVÁ, Kateřina. Brněnská matrika přestěhovala knihy i úředníky k nádraží [online]. Brnenska.drbna.cz, 2022-09-17 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  3. KREMR, Tomáš. Stěhování tisíců knih. Největší brněnská matrika míří na novou adresu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-09-03 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  4. VRABELOVÁ, Renata; SVOBODOVÁ, Petra; ŠLAPETA, Vladimír. Brno moderní: velký průvodce po architektuře. 1: 1890-1948. Fotografie Pavel Hoch. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Paseka, 2016. 293 s. ISBN 978-80-7432-748-3. Kapitola Palác pojišťovny Riunione adriatica di sicurta, s. 56. 
  5. PELČÁK, Petr; ŠLAPETA, Valdimír; OBERREITEROVÁ, Jana. Brno - architektura: 1918-1939 = Brno - architecture: 1918-1939. 1., 2. dotisk vyd. Brno: Centrum architektury, 2012. 392 s. ISBN 978-80-905330-0-4. Kapitola Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta, s. 192. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]