Přeskočit na obsah

Budníček horský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBudníček horský
alternativní popis obrázku chybí
Budníček horský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďbudníčkovití (Phylloscopidae)
Rodbudníček (Phylloscopus)
Binomické jméno
Phylloscopus bonelli
(Vieillot, 1819)
Rozšíření druhu budníček horský
Rozšíření druhu budníček horský
Rozšíření druhu budníček horský
      hnízdiště
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budníček horský (Phylloscopus bonelli), někdy nazýváný budníček horní, je malý pták z čeledi budníčkovití.

Monotypický druh, dříve spojovaný do jediného druhu s budníčkem balkánským (Phylloscopus orientalis)[2][3].

Samička i sameček jsou zbarveni stejně. Vršek těla je světle zelenavě šedohnědý, má málo výrazný smetanový nadoční proužek. Kostřec je žlutavý, rýdovací pera hnědá s výraznými světle žlutozelenými lemy. Spodek čistě bílý, včetně hrdla, boky mohou být našedlé. Letky jsou hnědé, výrazné žlutozelené lemy, ohbí křídla a spodní křídelní krovky žluté. Mívá délku 10,5–12 cm, hmotnost 6–9 g.[2]

Zpívá skoro stejně jako budníček lesní, vypadá velmi podobně jako budníček větší, proto se velmi špatně určuje.[4]

Prostředí

[editovat | editovat zdroj]

Žije většinou ve světlých lesích na horách a pahorkatinách, dává přednost příkrým, suchým a k jihu obráceným svahům. Hnízdí jednou, menšina párů pravděpodobně i 2× ročně.[2] Do hnízda v trávě na zemi snáší v květnu a červnu 5–6 vajec, sedí jen samice 13 dní. Mláďata krmí oba rodiče 12 dní v hnízdě a po vylétnutí ještě pár dní v okolí. Z hnízdiště odlétají od července do začátku září, přílet probíhá od poloviny dubna. 

Živí se hlavně hmyzem, především létajícím.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]
Phylloscopus bonelli

Vyskytuje se v Severní Africe, v Evropě od Pyrenejského po Apeninský poloostrov a na sever po střední Evropu. Po roce 1940 se začali šířit k severu, ojediněle pozorován na polské straně Krkonoš nebo na bavorské straně Šumavy.[2] Je to tažný druh, zimuje v savanách mezi Saharou a rovníkem.

Z ČR pochází docela velké množství zpráv o výskytu již od konce 19. století, žádná však nebyla spolehlivě potvrzena.[2][4] Dosud tak existuje jediný spolehlivě doložený záznam – 2. srpna 2009 byl jeden pták odchycen v Praze-Kunraticích.[5]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c d e Biolib Budníček horský [online]. Biolib - Biological Library, rev. 2010-04-28 [cit. 2014-04-13]. Dostupné online. 
  3. HELBIG, Andreas J., et al. Genetic differentation and phylogenetic relationships of Bonelli's Warbler Phylloscopus bonelli and Green Warbler P. nitidus. S. 139–153. Journal of Avian Biology [online]. 1995 [cit. 19.11.2016]. Roč. 26, s. 139–153. Dostupné online. 
  4. a b Naši budníčci - iFauna [online]. iFauna, rev. 2010-01-01 [cit. 2014-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-15. 
  5. VAVŘÍK, Martin, & FK ČSO. Zpráva Faunistické komise ČSO za rok 2013. Sylvia. 2014, roč. 50, s. 103–128. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]