Přeskočit na obsah

Bronzovníčkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBronzovníčkovití
alternativní popis obrázku chybí
Heliozela hammoniella
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
NadčeleďAdeloidea
Čeleďbronzovníčkovití (Heliozelidae)
Heinemann & Wocke, 1876
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bronzovníčkovití (Heliozelidae) je čeleď slunomilných motýlů z nadčeledi Adeloidea (= Incurvarioidea). Tato relativně špatně známá skupina motýlů má celosvětové rozšíření, s největší druhovou bohatostí v Severní Americe a Austrálii; diverzita bronzovníčků v některých velkých regionech, jako je Indie, Jižní Amerika a Afrika, navíc zůstává jen špatně známá. Původ této čeledi je kladen zřejmě do australské oblasti a na základě studie z roku 2019 se předkové dnešních bronzovníčkovitých poprvé objevili na začátku svrchní křídy před přibližně 95 miliony lety.[1]

Bronzovníčkovití jsou malí až velmi malí, někdy kovově zbarvení motýli, napříč celou čeledí podobní co do morfologie i chování. Rozpětí křídel činí u dospělců pouze 4–8 mm, přední křídla jsou široce kopinatá, zadní úzce kopinatá a třásnitá. Délka tykadel činí asi polovinu délky předního křídla. Pysková makadla jsou poměrně krátká, čelistní redukovaná, sosák bývá dobře vyvinut. Barevný vzor často tvoří skvrnky a proužky. Housenky bronzovníčků jsou beznohé, minují listové čepele a řapíky stromů i keřů. Kuklí se v detritu, kde kukly následně přezimují, ochranu jim přičemž poskytuje schránka z části listu.[2][3]

Bronzovníčkovití bývají vysoce hostitelsky specifičtí. Housenky některých druhů svým minováním škodí komerčním plodinám, jako je vinná réva (Holocacista rivillei a Antispila oinophylla), brusnice nebo ořešáky (Coptodisca lucifluella). Na českém území bylo k roku 2018 objeveno celkem 8 druhů.[1][2]

  1. a b MILLA, Liz; MOUSSALLI, Adnan; WILCOX, Stephen A. Phylotranscriptomics resolves phylogeny of the Heliozelidae (Adeloidea: Lepidoptera) and suggests a Late Cretaceous origin in Australia. Systematic Entomology. 2020-01, roč. 45, čís. 1, s. 128–143. Dostupné online [cit. 2024-07-05]. ISSN 0307-6970. DOI 10.1111/syen.12383. (anglicky) 
  2. a b LAŠTŮVKA, Zdeněk; LIŠKA, Jan. Motýli a housenky střední Evropy V. Drobní motýli I.. Praha: Academia, 2018. ISBN 978-80-200-2852-5. S. 120–122. 
  3. GILLOTT, Cedric. Entomology. 3. vyd. Dordrecht: Springer S. 282. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]