Brkoslavec palmový
 Brkoslavec palmový | |
|---|---|
 Brkoslavec palmový | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | brkoslavcovití (Dulidae) Sclater, 1862 |
| Rod | brkoslavec (Dulus) Vieillot, 1816 |
| Binomické jméno | |
| Dulus dominicus (Linnaeus, 1766) | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brkoslavec palmový (Dulus dominicus) je pták žijící na ostrově Hispaniola, jediný zástupce čeledi brkoslavcovití (Dulidae).
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Brkoslavce palmového popsal již švédský přírodovědec Carl Linné, jenž jej v roce 1766 zařadil v rámci rodu Tanagra. Současné binomické jméno Dulus dominicus pochází od německého ornitologa Gustava Hartlauba (1847).[2] Brkoslavec palmový je považován za jediného zástupce rodu Dulus Vieillot, 1816 a čeledi Dulidae Sclater, 1862.[3]
Brkoslavec palmový paradoxně není blíže spřízněn s jinými ptačími druhy na Hispaniole. Molekulárně-fylogenetické analýzy ukazují na zařazení v rámci kladu zahrnujícího čeledi brkoslavovití (Bombycillidae), palmovníkovití (Ptiliogonatidae) a vyhynulou čeleď Mohoidae, endemitní na Havajských ostrovech. S výjimkou vyhynulých mohoů, již se mj. přizpůsobili konzumaci nektaru, se všichni tito ptáci živí plodožravě či hmyzožravě.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Brkoslavec palmový dosahuje velikosti 19–20 cm. Opeření je na hřbetě olivově hnědé, spodní partie jsou žlutavě bílé s hnědavými proužky. Záď a okraje letek bývají lemovány žlutou. Neobjevuje se výrazný pohlavní dimorfismus, nedospělé ptáky lze od dospělců odlišit na základě tmavšího zbarvení hrdla a krku. Mohutný zobák má žluté zbarvení, duhovka je hnědočervená.[2]
Chování a ekologie[editovat | editovat zdroj]
_(8082771737).jpg)
Brkoslavec palmový je široce rozšířeným druhem nižších a středních poloh ostrovů Hispaniola a La Gonâve v Karibském moři. Tito ptáci se živí především plody, dílem i květy a v menší míře taktéž hmyzem, jenž mohou pronásledovat dokonce za letu. Platí za rozptylovače semen místních plodících stromů, jako jsou roystoney, březule balzámové a mnohé další.[2][5]
Brkoslavci si svá hnízda staví především na palmách, ve vyšších polohách i na jehličnatých stromech,[5] využívána však mohou být i různá netradiční místa, dokonce i skalní výchozy v moři.[6] Brkoslavci svá hnízda využívají i mimo hnízdní sezónu. Hnízdo představuje v průměru 1–2 m velkou stavbu, tvořenou neuspořádaně propletenými větvičkami. Buduje jej několik párů, z nichž každý si uvnitř vydržuje vlastní komůrku.[2][5] Podobné sociální uspořádání je mezi ptáky vzácné, pozorované vyjma brkoslavců například u mníšků šedých (Myiopsitta monachus), tkalčíků světlezobých (Bubalornis albirostris) a snovačů pospolitých (Philetairus socius). Větvičky používané pro stavbu hnízd mohou několikanásobně překračovat délku samotného ptáka. Brkoslavci je někdy sbírají ze země, jindy odlamují z okolních keřů a někdy také „kradou“ z hnízd jiných sociálních skupin. Terénní studie publikovaná roku 2019 odhalila, že brkoslavci přinášejí nové větvičky na stavbu hnízda v 5,2–18,8 % návštěv, přičemž do rozšiřování a údržby hnízd investují více času jedinci žijících v menších hnízdech.[7]
Samotné hnízdění probíhá především mezi březnem a červnem, snůšku tvoří dvě až čtyři purpurově šedá vajíčka, na svém širším konci výrazně skvrnitá. Ptáčata bývají často napadána myiázními mouchami rodu Philornis, ačkoli tato parazitóza jim nepůsobí zavážnější obtíže.[2]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu druhu z roku 2016 hodnotí brkoslavce palmového za málo dotčený druh se stabilním populačním trendem.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e HUTCHINS, Michael; JACKSON, J. A.; BOCK, W. J.; OLENDORF, D, 2003. Birds III. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale. (Grzimek's Animal Life Encyclopedia; sv. 10). S. 455–457. (anglicky)
- ↑ Waxwings and allies, tits, penduline tits – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
- ↑ FLEISCHER, Robert C.; JAMES, Helen F.; OLSON, Storrs L. Convergent Evolution of Hawaiian and Australo-Pacific Honeyeaters from Distant Songbird Ancestors. Current Biology. 2008-12-23, roč. 18, čís. 24, s. 1927–1931. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/j.cub.2008.10.051.
- ↑ a b c ANDĚRA, Miloš; ČERVENÝ, Jaroslav, 2000. Savci (3). Praha: Albatros. (Svět zvířat; sv. 3). S. 44.
- ↑ FERNÁNDEZ, Eladio M.; KEITH, Allan R. Three unusual bird nests from the Dominican Republic. Journal of Caribbean Ornithology. 2003, roč. 16, s. 73–74. Dostupné online [cit. 2024-02-02]. ISSN 1544-4953. (anglicky)
- ↑ DHONDT, André; COLLISON, Jeremy L.; LAM, Matthew H. Palmchat (Dulus dominicus) activity at nests in the non-breeding season. Journal of Caribbean Ornithology. 2019-12-17, roč. 32, s. 91–97. Dostupné online [cit. 2024-02-02]. ISSN 1544-4953. DOI 10.55431/jco.2019.32.91-97. (anglicky)
- ↑ BirdLife International. 2016. Dulus dominicus. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22708129A94150155. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22708129A94150155.en. Accessed on 31 January 2024.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu brkoslavec palmový na Wikimedia Commons 
Taxon Dulus dominicus ve Wikidruzích
