Přeskočit na obsah

Brigády tygrů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brigády tygrů
Původní názevLes Brigades du Tigre
Země původuFrancieFrancie Francie
Jazykfrancouzština
Délka125 min
Žánrkriminální film
ScénářXavier Dorison
Fabien Nury
RežieJérôme Cornuau
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleClovis Cornillac
Diane Krugerová
Agnès Soral
Alain Figlarz
André Marcon
… více na Wikidatech
HudbaClaude Bolling
KameraStéphane Cami
StřihBrian Schmitt
Výroba a distribuce
PremiéraFrancie 12. dubna 2006
Produkční společnostEuropaCorp
Brigády tygrů na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brigády tygrů (v originále Les Brigades du tigre) je francouzský hraný film z roku 2006, který režíroval Jérôme Cornuau. Film se odehrává v Paříži v roce 1912, kdy zvláštní policejní jednotka zvaná Brigády tygrů bojuje proti anarchistům. Ve snímku vystupují reálné postavy francouzské historie. Film byl v české distribuci rovněž uváděn pod názvem Tygrova brigáda.

V roce 1907 založil ministr vnitra Georges Clemenceau zvláštní motorizovanou policejní jednotku na potírání organizovaného zločinu. V roce 1912 skupina anarchistů vedená Julesem Bonnotem (1876-1912) přepadne bankovní dostavník a ukradne sešit se zakódovanými poznámkami. Vyšetřováním je pověřena motorizovaná brigáda, kterou však předběhne policejní prefektura. Při zátahu na Bonnotovu skupinu ale anarchisté uniknou. Do Paříže přijíždí kníže Bolkonskij jako zástupce cara Mikuláše II., aby za přítomnosti sira Hollingwortha z Velké Británie uzavřeli spolu s Francií Trojdohodu. Komisař Paul Valentin z brigády dostane na starost bezpečnost knížete a kněžny Constance. Při policejním zátahu v Choisy-le-Roi je zabit Jules Bonnot. U příležitosti podpisu bude uvedena v pařížské opeře opera Rimského-Korsakova, kterou nastudovala sama kněžna. Kněžna byla Bonnotovou milenkou a v deníku, který byl ukraden bankéři Casimiru Cagnovi, jsou záznamy o zpronevěře francouzské státní půjčky Rusku. Kněžna navštíví poslance a novináře Jeana Jaurèse, aby deník otiskl v L'Humanité, ale nemá správný kód. Jde proto za komisařem Valentinem a prozradí mu vše o důvodech anarchistů. Casimir Cagne je zatčen, ale polici se nepodaří získat doznání. Na příkaz policejního prefekta je propuštěn. Anarchista Piotr mučením z bankéře získá kód a poté jej zabije. V opeře nastraží do lóže výbušninu do žárovek. Kněžna má nyní deník i kód, kterým je věta z Alenky v říši divů, a předá vše Jaurèsovi. Francouzský prezident Raymond Poincaré, kníže Bolkonskij a sir Hollingworth podepíší v budově opery Trojdohodu a poté jdou na představení. Během něho exploduje bomba. Kníže je zabit, kněžna přežije. Po atentátu je obviněna ze spiknutí a převezena do vojenské pevnosti v Cormeilles-en-Parisis, kde je odsouzena k vydání do Ruska. Skandál sice není zveřejněn, ale policejní prefekt Louis Lépine je kvůli korupci sesazen.

Clovis Cornillac komisař Paul Valentin
Diane Krugerová kněžna Constance Bolkonski
Olivier Gourmet inspektor Marcel Terrasson
Édouard Baer inspektor Pujol
Jacques Gamblin anarchista Jules Bonnot
Thierry Frémont anarchista Piotr
Stefano Accorsi inspektor Achille Bianchi
Léa Drucker prostitutka Léa
Philippe Duquesne bankéř Casimir Cagne
Didier Flamand policejní prefekt Louis Lépine
Aleksandr Medvedev kníže Bolkonskij
Gérard Jugnot vrchní komisař Faivre
André Marcon Jean Jaurès
Mathias Mlekuz policejní ředitel Célestin Hennion
Roland Copé Raymond Poincaré

Skutečné historické události

[editovat | editovat zdroj]
  • Útok na dostavník banky Société Générale, který byl prvním přepadením pomocí automobilu ve Francii, se ve skutečnosti odehrálo již 21. prosince 1911.
  • Vzájemná Trojdohoda byla mezi třemi mocnostmi postupně uzavřena již v letech 1904 a 1907.
  • Raymond Poincaré byl prezidentem v letech 1913-1920. V době, ve které se odehrává příběh, zastával funkci premiéra.
  • Policejní prefekt Louis Lépine (1846-1933) nebyl donucen v roce 1913 složit svůj úřad z důvodu korupce. Na ostrově Cité je po něm pojmenováno náměstí Place Louis-Lépine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]