Botanická zahrada Soloveckého muzea
Botanická zahrada Soloveckého muzea | |
---|---|
Stát | Rusko |
Zakladatel | představený Makarij |
Datum založení | 1822 |
Počet druhů | přes 500 |
Rozloha | 40 ha |
Souřadnice | 65°3′10,54″ s. š., 35°39′56,26″ v. d. |
Botanická zahrada |
Botanická zahrada Soloveckého muzea (rusky Ботанический сад Соловецкого музея-заповедника) je botanická zahrada na Soloveckém ostrově v Archangelské oblasti Ruska. Založena byla roku 1822 představeným Soloveckého kláštera Makarijem, od roku 1974 ji spravuje Solovecké muzeum.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Botanická zahrada na Soloveckém ostrově byla založena roku 1822 na břehu jezera Nižnij Pert klášterním představeným Makarijem jako tzv. Makarijova poustevna. Makarij zde na vlastní náklady nechal postavit dřevěnou kapli a dvě budovy s celami – jednou pro představeného a jednou pro obyčejné mnichy.
Již od počátku však nesloužila Makarijova poustevna ani tak k rozjímání, jako spíše k pěstování rozličných rostlin. Surové klima Soloveckých ostrovů a vzdálenost od pevniny motivovaly po staletí mnichy k tomu, aby se zde pokoušeli aklimatizovat nové a nové druhy užitkových i dekorativních rostlin. Místo pro to nebylo vybráno náhodou – chráněná před mořskými větry ze tří stran kopci, má tato lokace průměrně o 1,5–2 °C vyšší teplotu než zbytek ostrova. Vedle toho se zde nacházely také vyhřívané skleníky, ve kterých byli mniši schopni vypěstovat okurky, melouny či dokonce broskve. V oranžériích pěstovali také okrasné květiny.
V polovině 19. století přibyl závod na zpracování vosku, přičemž odpadní teplo z výroby se používalo k vyhřívání skleníků. Na památku bombardování kláštera Angličany roku 1854 postavili v témže roce kapli svatého Alexandra Něvského. Mezi lety 1859–1862 vzniknul ještě dvoupatrový dům s balkónem, kterému se začalo říkat dača archimandrity. Pro skladování potravin vzniknul mezi lety 1894–1899 valounový sklep, sloužící jako lednice.
V letech 1923–1939 se zde nacházelo velitelství Soloveckého tábora zvláštního určení. Botanická zahrada byla ovšem jednou z velmi mála institucí, kterou bolševici nezrušili, šlechtitelské a výzkumné práce tak mohly pokračovat. Z let 1933–1935 pochází například modřínová alej okolo hlavní cesty.
Po uzavření tábora zahrada 20 let pustla, až se jí roku 1959 ujala místní škola. Společným úsilím učitelů a žáků se podařilo přivést ji do pořádku. V roce 1974 byla botanická zahrada předána do péče nově zřízeného Soloveckého státního historicko-architektonického a přírodního muzea, proběhlo obnovení a inventarizace.
Roku 1992 byla botanická zahrada spolu s ostatními objekty historicko-kulturního komplexu Soloveckých ostrovů zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2003 místo navštívil britský princ Charles, kterého pohostili šálkem čaje ze zdejší bergenie. Princ zde také zasázel jedli sibiřskou.[1]
Květena
[editovat | editovat zdroj]Za dvě staletí existence botanické zahrady se zde, 150 km od polárního kruhu, podařilo aklimatizovat stovky rostlin. Roste tu přes 30 různých druhů dřevin a okolo 500 dekorativních, léčivých či krmných bylin a keřů. Byly ovšem i neúspěchy, nikdy se zde například nepodařilo aklimatizovat obilniny – během krátkého soloveckého léta jednoduše nestihnou dozrát.
Nejstarší dochované rostliny pochází ze 70. let 19. století, jedná se na příklad o cedry, jabloně sibiřské či bergenie tučnolisté. Z pozdější výsadby je možno jmenovat lípu malolistou, slivoň pensylvánskou, mochnu daurskou, růži svraskalou a mnohé jiné rostlinné druhy, netypické pro tyto zeměpisné šířky.[2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Makarijova poustevna roku 1884
-
Dača archimandrity
-
Kaple sv. Alexandra Něvského
-
Sklep
-
Studna z 19. století
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ботанический сад Соловецкого музея-заповедника na ruské Wikipedii.
- ↑ Соловки — Макариевская пустынь. Спасо-Преображенский Соловецкий ставропигиальный мужской монастырь [online]. [cit. 2017-10-19]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ADMINISTRATOR. Ботанический Сад Соловецких островов. www.nextroad.ru [online]. [cit. 2017-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-20. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Botanická zahrada Soloveckého muzea na Wikimedia Commons