Boris Arapov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boris Arapov
Základní informace
Narození 12. září 1905
Petrohrad
Úmrtí 21. ledna 1992 (ve věku 86 let)
Petrohrad
Povolání hudební skladatel a vysokoškolský pedagog
Významná díla Symfonie č. 5
Ocenění Leninův řád
Řád rudého praporu práce
Národní umělec RSFSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Alexandrovič Arapov (rusky Бори́с Алекса́ндрович Ара́пов, 12. září 1905 Petrohrad21. ledna 1992 tamtéž) byl ruský a sovětský hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Na klavír ho začal učit matka. Později se stala jeho učitelkou klavíristka Zajcevová-Žukovičová. V deseti letech napsal své první skladby. V roce 1921 se přestěhoval do Petrohradu a studoval hru na klavír u Marii Judinové a Samarije Savšinského. Úraz ruky mu však nedovolil pokračovat v kariéře koncertního klavíristy. V roce 1923 vstoupil na kompoziční oddělení petrohradské konzervatoře, kde byli jeho učiteli Vladimír Ščerbajev a Michail Černov.

Po absolvování konzervatoře přednášel teoretické obory na Hudebním učilišti M. P. Musorgského a pracoval v Ústavu historie umění. V roce 1930 se stal učitelem na Leningradské konzervatoři a v roce 1940 byl jmenován profesorem. Během 2. světové války byla konzervatoř evakuována do Taškentu v Uzbekistánu. Zabýval se uzbeckou národní hudbou a při svých cestách do Číny a do Koreje byl ovlivněn hudbou dálného východu. V roce 1951 se stal vedoucím katedry instrumentace a v letech 1974–1992 vedl katedru skladby.

Vedle práce na konzervatoři se Arapov zabýval i organizační činností ve Svazu sovětských skladatelů. Zemřel v Petrohradě 21. ledna 1992. Je pohřben na Komarovském hřbitově.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Zasloužilý umělec Uzbecké SSR (1944)
  • Zasloužilý umělec Sovětského svazu (1957)
  • Národní umělec RSFSR (1976)
  • Nositel řádu rudého praporu práce (1953)
  • Nositel Leninova řádu (1986)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Ходжа Насреддин (Nasreddin, opera, 1944)
  • Фрегат „Победа“ (Fregata Vítězství, opera, 1957)
  • Дождь (Déšť, opera, 1967)
  • Портрет Дориана Грея (Obraz Doriana Graye, balet podle Oscar Wilda, 1971)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie č. 1 (1947)
  • Fugato (1927)
  • Tádžická suita (1938)
  • Ruská suita (1951)
  • Symfonie č. 2 Svobodná Čína (1959)
  • Symfonie č. 3 (1962)
  • Houslový koncert (1964)
  • Koncert pro orchestr (1969)
  • Koncert pro klavír, housle, bicí nástroje a komorní orchestr (1973)
  • Symfonie č. 4 (1977)
  • Symfonie č.5 (1981)
  • Symfonie č.6 (1985)
  • Symfonická báseň po přečtení románu Čingize Ajtmatova „Popraviště“ (1987)
  • Symfonie č.7 (1991)
  • Hudba pro violoncello, klavír, bicí nástroje a orchestr (Откровение Иоанна Богослова) (1989)

Vokální skladby s orchestrem[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklus písní na verše Alexandra Sergejeviče Puškina (1937)
  • Pochodová píseň gelogů (1933)
  • Písně vzdoru pro bas a estrádní orchestr (1940)
  • Jalal ad-Din (oratorium, 1944)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Variace pro klavír (1929)
  • Sonáta pro sólové housle (1930)
  • Humoreska pro klavír (1937)
  • Trio pro klarinet, housle a klavír (1943)
  • 10 uzbeckých písní pro klavír (1944)
  • 6 skladeb pro klavír (1955)
  • Etuda-scherzo pro klavír (1967)
  • Sonáta pro klavír (1970)
  • 3 skladby pro klavír (1976)
  • Sonáta pro klavír č. 2 věnovaná G. Sokolovi (1978)
  • Sonáta pro klavír č. 3
  • Sonáta pro housle a klavír na pamět M. Vaimana (1978)
  • Sonáta pro lesní roh a klavír (1981)
  • 5 skladeb pro klavír (1983)
  • Sonáta pro violoncello a klavír věnovaná D. Šafranovi (1985)
  • Sonáta pro klavír č. 4 (1990)
  • Sonáta pro klavír č. 5 (posmrtná redakce S. Slonimského, 1992)

Písně[editovat | editovat zdroj]

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • 1932 – Vítězové nad nocí
  • 1935 – Měsíční kámen
  • 1940 – Přechod
  • 1942 – Říkají mu Suche-Bator
  • 1943 – Nasreddin v Buchaře
  • 1954 – Dýka
  • 1990 – Historie bolesti (dokument)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Daniel Jaffé: Historical Dictionary of Russian Music, Scarecrow Press, 2012, ISBN 0810879808 (Dostupné zde)
  • Kenigsberg A. K.: Борис Александрович Арапов. – Мoskva, Leningrad, 1965
  • Daňko L. G.: Борис Арапов: монографический очерк. – Leningrad, 1980
  • Arapov B.: Автобиография. Воспоминания. Дневники путешествий.– Petrohrad, 2005

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]