Bob Rakušan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bob Rakušan
Bob Rakušan - portrait.png
Narození 6. února 1948 (69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Webová stránka www.bobrakusan.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bob Rakušan, vlastním jménem Bohumír Rakušan (* 6. února 1948, Praha), je český malíř, grafik a ilustrátor.

Je současným představitelem moderního smalt-artu, který se ve své malířské tvorbě věnuje zejména velkoplošným vypalovaným smaltům, pro které používá černý plech nebo vdechuje originálním způsobem nový život plechovému šrotu, jako jsou pekáče a komponenty sporáků. K dosažení barevných tónů pracuje s rastry a jejich vzájemným vrstvením a prolínáním vytváří ve vypálené sklovině reliéfní plasticitu, vnáší do obrazu živé světlo a s ním i jeho vícepohledovost.[zdroj?] Skrytá sdělení umělce jsou vepsaná do spodních vrstev smaltu.[zdroj?] Podkladem pro tuto tvorbu jsou obvykle kresby, grafické studie a tisky. Vedle abstraktních a figurálních kompozic, lze v jeho dílech často nalézt tematiku moře, ovlivněnou jeho dlouholetým působením skippera na plachetnicích.

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Během dvouletého období, kdy studoval figurální kresbu v atelieru Františka Nedvěda (1966–1968), vytvořil řadu kreseb (převážně portréty a akty). Pro jeho expresívní malbu tohoto období je příznačná dynamika a struktura pastózně nanášených barev, která se později objevila v jeho smaltech. Do rozporu s tímto živým pojetím se dostala realita akademických názorů a požadavků studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (přípravka prof. Josefa Nováka, speciálka knižní grafiky a plakátu u prof. Františka Muziky, později u prof. Milana Hegara). Pro jeho práce ze školního období je charakteristická potlačená barevnost. Kresby převedl do grafik v technice suché jehly a akvatinty. Zabýval se portrétní tvorbou.

Uprostřed studia odjel na pět měsíců do Spolkové republiky Německo. Pro Keramik Fabrik Schardt v Rheinbachu vytvořil návrhy malovaných keramických desek. Navrhl a zrealizoval velkoplošnou mozaiku v soukromé vile v Bonnu. Vznikl cyklus maleb temperou na papíru. Práce z tohoto krátkého období vystavil na své první samostatné výstavě v autosalonu Opel Bachem v Bonnu.

70. léta[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1973, po ukončení studií na vysoké škole, tvořil ilustrace a užité grafiky pro řadu časopisů, knižních nakladatelství a firem (plakát, logo, propagační a knižní grafika, ilustrace pro děti). Vystavoval také plakáty na oborové výstavě užité grafiky v Galerii architekta Jaroslava Frágnera.

Koncem sedmdesátých let, po narození nejstaršího syna Davida, se opět vrátil k volné tvorbě. Vznikl cyklický soubor maloformátových obrazů, malovaných na plátně nebo na desce kombinovanou technikou. Fantastické krajiny a figurální kompozice v duchu poetického surrealismu jsou prostoupeny melancholií a symbolikou[zdroj?].

K přelomu v jeho tvorbě došlo po účasti na skupinové výstavě v Kodani v roce 1981, kde bylo jeho dílo konfrontováno s pop-artovou a avantgardní uměleckou skupinou Mult. Nastala změna vedoucí k podstatnému zjednodušení formy, které se vyznačuje barevnou výraznou plochou, ohraničenou kresebnými liniemi. Vedle několika olejomaleb vznikla na základě přípravných perokreseb řada kvašů na papíru, prostoupených plošnou barevností s důrazem na barevné kompoziční řešení. Tematikou se stala dynamika moře v kontrastu s klidnou monumentalitou jihočeských pískoven.

Po narození druhého syna Lukáše v roce 1983, byl z existenčních důvodů nucen opustit na delší čas volnou tvorbu a věnoval se propagační grafice, časopisecké a ilustrační tvorbě. Zúčastnil se přehlídky československých výtvarných umělců v roce 1985.

Technika velkoplošného vypalovaného smaltu[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1988 se opět věnoval, již nastálo, volné tvorbě. Po zkušenosti se serigrafickým tiskem nalezl pro svoji malířskou tvorbu s novou monumentalitou a plošnou barevností pocitově nejlepší techniku – techniku velkoplošného vypalovaného smaltu na plechu. Již jeho první smalty, které vystavil téhož roku na Salónu pražských výtvarných umělců v Parku kultury a oddechu, si získaly pozornost.

V roce 1989 prezentoval ještě užitou grafiku na Salónu užitého umění pražských výtvarných umělců v Parku kultury a oddechu a na skupinové výstavě v Galerii D. Téhož roku vystavil své smalty na skupinové výstavě Nová malba, ve Studentském domě ČVUT v Praze. V období do konce roku 1990 měl také samostatnou putovní výstavu po Německu – Höchst im Odenwald, Zweibrucken, Darmstadt. Tuto výstavu postupně doplňoval novými obrazy-smalty.

Mezi lety 19921997 se věnoval jachtingu na moři, později jako skiper. Tematika větru, moře a útesů se často objevuje v jeho malířské a grafické tvorbě.

Od roku 1997 začal využívat ke své tvorbě výpočetní techniku. Vznikly cyklické soubory digitální grafiky a tisků. S využitím nových možností hledal další formy a vyjádření v technice smaltu. Vytvořené smalty se vyznačují důrazem na preciznost provedení v materiálu a uvolněností kresby. Reliéfní rastrování se světelným efektem prostupuje celou malbou, umocňuje prolínání plánů barevných vrstev a nabízí varianty pro vnímání z různých pohledů.

V roce 2012 vystavoval smalty a grafické tisky na samostatné výstavě v galerii Solidet, Praha.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Vlivy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]